Jak čelit nadnárodním represím

Při zahájení desátého Ketagalanského fóra v Tchaj-peji na začátku srpna prezident William Lai (賴清德) řekl, že nové nástroje, jejichž využití nedávno schválil, nelze vnímat pouze jako raketové systémy či námořní flotilu. Jde o nový řád.

Čínský Zákon o podpoře pokroku v národnostní jednotě hrubě zasahuje do tchajwanské suverenity, postihuje náboženské a národnostní menšiny a využívá nadnárodní represe k tomu, aby svou cenzuru mohl vynucovat „ve všech částech světa,“ řekl Lai.

Laiova výzva mezinárodnímu společenství k jednotnému protestu proti čínskému zákonu představuje pro Tchaj-wan příležitost, kterou by země neměla promarnit.

Zákon o národnostní jednotě využívá identitu lidí k rozšiřování jurisdikce Komunistické strany Číny (KSČ).

Organizace a lidé mimo Čínskou lidovou republiku (ČLR), kteří podrývají národnostní soužití a snaží se vyvolávat rozpory mezi etnickými menšinami, jsou za své činy právně odpovědní, uvádí článek 63 čínského zákona.

Peking a jeho ministerstvo spravedlnosti odmítly nařčení z „dlouhoruké jurisdikce“ jako neobjektivní a bez jakéhokoli právního základu. Málokoho mimo Čínu to však ujistilo.

Pro Tchaj-wan je tento problém obzvlášť osobní. Účelem čínských zákonů je posílit vnímání „tchajwanských krajanů“ jako součásti čínského národa. Občanům Tchaj-wanu byla tato nálepka přidělena bez jejich souhlasu a přináší s sebou značná právní rizika.

Čína navenek prosazuje svou politiku „etnické jednoty“, aby mohla stát v čele Indo-pacifického ministerského fóra. Nadnárodní represe, tedy situace, kdy stát překračuje své hranice, aby umlčel či zastrašil lidi s vazbami na danou zemi nebo si vynutil jejich poslušnost, byla po mnoho let vnímána především jako otázka porušování lidských práv. V současnosti už jde také o prvek politického válčení.

Spolupředseda Meziparlamentní aliance k Číně a bývalý japonský ministr obrany Gen Nakatani tento posun popsal jasně. Když je narušen vzdušný prostor země, narušení zachytí radar a následně je vyhlášena vzletová pohotovost. Při narušení autonomie občanů, kteří na území demokratické země nemohou svobodně promluvit, se však žádný poplach nerozezní.

Jeho varování přišlo jen pár týdnů poté, co byl 6. července napaden japonský novinář a kritik KSČ. Stalo se tak pouhý týden poté, co Čína schválila nový zákon o etnické jednotě. Atmosféra, kterou Nakatani popisoval, je přesně tím, čeho se extrateritoriální politické zastrašování snaží dosáhnout: vyvolávat strach bez fyzické okupace území a prosazovat cenzuru napříč státními hranicemi.

Bývalá kanadská vicepremiérka Chrystia Freeland přišla s užitečným přirovnáním.

Extrateritoriální ustanovení etnického zákona nesou „znepokojivou podobnost s tím, jak zákeřně Rusko využívá jazykové, kulturní a etnické vazby k ospravedlňování protiprávního zasahování do suverenity svých sousedů,“ prohlásila.

Ruský prezident Vladimir Putin v červnu 2021 zveřejnil esej o historické jednotě Rusů a Ukrajinců, načež o pouhých sedm měsíců později napadl Ukrajinu, dodala.

Demokratické země by podle ní měly jasně prohlásit, že cizí zákon vymáhající politickou věrnost na základě etnické příslušnosti nemůže být za žádných okolností uplatňován na jejich území ani vůči jejich občanům, bez ohledu na původ jejich pasů.

Evropa už sama stihla dojít k většině těchto závěrů o Číně, aniž by musela poukazovat na Rusko jako na příklad.

Evropský parlament schválil 30. dubna Rezoluci k čínskému Zákonu o podpoře pokroku v národnostní jednotě. Text společně předložily Evropská lidová strana, Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů, Evropští konzervativci a reformisté (ECR), Renew Europe a Zelení / Evropská svobodná aliance.

Rezoluce odsoudila asimilační politiku Pekingu, vyzvala Čínu ke zrušení zákona a Radu Evropské unie k aktivaci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv vůči osobám odpovědným za vypracování a provádění zákona. Členské státy zároveň vyzvala k vypovězení smluv o vydávání osob s Čínou.

Člen frakce ECR Mariusz Kamiński zákon přirovnal k nejhorším praktikám z období kulturní revoluce. To včetně vyvíjení nátlaku na děti, aby nahlašovaly nevhodné postoje členů svých rodin.

Catarina Vieira ze Zelených / Evropské svobodné aliance varovala, že dopady zákona mohou zasáhnout i území EU a ještě více zintenzivnit nadnárodní represe vůči lidem, kteří zde žijí.

Polští konzervativci a nizozemští zelení se shodnou na máločem, obě frakce však z opačných stran parlamentu ve stejném týdnu odsoudily tentýž zákon. Je to koalice, které by si Tchaj-wan měl začít všímat.

Síla této koalice spočívá v tom, že nezávisí na jedné analogii ani jedné politické rodině. Shoda uvnitř Evropy vychází z ochrany práv menšin, historické zkušenosti s totalitními represemi, bezpečnosti občanů EU a obav z extrateritoriálního nátlaku. Tchaj-wan by k této politické shodě měl přistupovat jako k půdě pro budování politické spolupráce, nikoli pouze jako k prostoru pro vřelá diplomatická prohlášení.

Na druhou stranu je třeba si přiznat, že zde stále existují určité meze.

Studie vypracovaná na žádost Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu, která vyšla začátkem ledna, ukázala, že Čína je hlavním původcem nadnárodních represí. Podle studie stojí Čína za 22 procenty zdokumentovaných fyzických napadení spojených s nadnárodními represemi v letech 2014 až 2024. Navzdory tomu se evropská reakce na čínské nadnárodní represe jeví jako slabší než reakce na obdobné aktivity Íránu nebo Ruska. Jedním z důvodů je, že členské státy se nadále snaží udržovat funkční vztahy s Pekingem, například v oblasti obchodu.

Jako Polák pozoruji určitý institucionální vzorec. Z dané studie vyplývá, že Polsko je zemí, kde proběhlo nejvíce napadení, celkem třicet zdokumentovaných případů. Téměř všechny incidenty zaznamenané v Polsku měly původ v zemích bývalého Sovětského svazu. Jen dva souvisely s Čínou.

Evropa už má vhodné nástroje: prověřování žadatelů o azyl, obezřetný přístup k žádostem o vydání, skepsi vůči výzvám Interpolu a zkušenosti s přeshraničním zastrašováním. Tyto nástroje byly vyvinuty hlavně za účelem čelit Moskvě a Minsku. V této chvíli je ale potřebujeme uplatňovat i vůči Pekingu.

V červnu tchajwanské úřady udělily odklad stíhání dvěma pracovníkům, kteří přiznali, že pomáhali čínským kybernetickým operátorům zaměřovat se na investigativní novináře z projektu China Targets. Tchaj-wan čelí čínským právním útokům již od přijetí čínského zákona „proti odtržení“ z roku 2005 a má zkušenosti s mnoha případy, které Evropě chybí.

Tchajwanské ministerstvo zahraničních věcí uvítalo rezoluci Evropského parlamentu ze 16. června a zavázalo se ke spolupráci v oblasti demokratické odolnosti a sdílení informací. Tento závazek ale potřebuje i institucionální ukotvení.

Toho lze dosáhnout čtyřmi kroky.

Za prvé, vyloučení Tchaj-wanu z Interpolu by mělo být vnímáno jako součást problému nadnárodních represí, nikoli jako pouhý diplomatický spor. Tchaj-pej nemůže sledovat, rozporovat ani odhalovat případy zneužívání této organizace.

Za druhé, členské státy by měly jednat v souladu s výzvou Evropského parlamentu ke zrušení dohod o vydávání osob s Čínou.

Za třetí, Rada by měla využít globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv vůči osobám odpovědným za plánování a provádění nadnárodních represí.

Za čtvrté, Tchaj-wan a EU by měly zřídit stálý kanál pro řešení případů nadnárodních represí. Tento kanál by umožnil, aby důkazy shromážděné v Tchaj-peji sloužily jako podklady pro evropské analýzy rizik, rozhodování o udělování azylu a doplňování sankčních spisů. Zároveň by umožnil lépe posuzovat žádosti o vydání a zlepšil spolupráci mezi bezpečnostními zbory.

Zasedání Evropského parlamentu v červnu upozornilo, že Interpol již zrušil některá nápravná opatření vůči Rusku. Ukazuje nám to, jak rychle můžeme ztratit půdu pod nohama, když se nikdo nedívá.

„Stejné smýšlení“ je jedním z nejčastěji používaných pojmů tchajwanské diplomacie. V tomto případě má ale konkrétní význam.

Polský konzervativec, nizozemská zelená politička, bývalý japonský ministr obrany a bývalá kanadská vicepremiérka našli shodu v pohledu na jediný čínský zákon. Tchaj-wan by měl tuto shodu vnímat jako základ fungující struktury spolupráce dříve, než se právní nátlak Pekingu stane normou.

Autor:

• Marcin Jerzewski je ředitelem tchajwanské kanceláře Bezpečnostního centra Evropské hodnoty a výzkumným pracovníkem organizace Visegrad Insight.