Co se děje?
Jak se Slamáci, fiktivní pirátská posádka z japonské série manga One Piece, stali symbolem odporu proti indonéskému prezidentovi Prabowovi Subiantovi?
V tomto souostrovním státě je srpen synonymem oslav Dne nezávislosti, při kterém se občané předhánějí ve zdobení ulic červeno-bílými girlandami připomínajícími národní vlajku. Letos je ale nálada před svátkem jiná. Vzhledem k rostoucí nespokojenosti s vládou prezidenta Prabowa začalo mnoho domů společně s červenobílou národní vlajkou vyvěšovat ještě jeden prapor: Jollyho Rogera (tedy pirátskou vlajku s lebkou a zkříženými hnáty), jehož lebku zdobí charakteristický slaměný klobouk Monkey D. Luffyho, kapitána posádky z mangy One Piece.
Místopředseda sněmovny Sufmi Dasco Ahmad v následné reakci odsoudil vyvěšování pirátské vlajky jako hanobení národního symbolu a označil jej za „koordinovaný pokus o rozdělení národa“. Toto napětí je třeba chápat v širším kontextu úpadku indonéské demokracie a rostoucí veřejné nespokojenosti s Prabowovou vládou.
Jaké jsou širší souvislosti?
Současná kontroverze kolem vlajky evokuje protesty #IndonesiaGelap („Temná Indonésie“), které se konaly po celé zemi na začátku roku 2025. Mladí lidé tehdy vyšli do ulic, aby vyjádřili nespokojenost s Prabowovou politikou, zejména s úspornými opatřeními jeho vlády a podkopáváním principu civilní nadvlády ve vládních záležitostech.
Šíření vlajky z mangy One Piece vyvolalo řadu reakcí ze strany politiků a státních představitelů. Ústřední vláda považuje celou věc za závažnou záležitost, která by mohla být porušením státních zákonů. Koordinující ministr pro politické a bezpečnostní záležitosti Budi Gunawan uvedl, že vyvěšení vlajky z One Piece lze považovat za „provokaci“, a citoval zákon, který zakazuje vyvěšování státní vlajky pod jakýmikoli jinými symboly. Řekl, že vláda podnikne rázné právní kroky proti komukoli, kdo úmyslně používá vlajku z One Piece k vyvolávání nepokojů a poskvrňování státního symbolu.
Firman Soebagyo z politické strany Golkar (Strana funkčních skupin) šel ještě dál a prohlásil, že tento čin je součástí provokativního úsilí o svržení vlády. „Jsou to provokace, které mají za cíl svrhnout vládu – to je nepřijatelné!“ řekl.
Navzdory symbolice vlajky z One Piece jako formy kritiky vláda tvrdí, že její veřejná podpora zůstává vysoká. Podle celostátního průzkumu, který v červenci 2025 citoval ministr Budi Gunawan, uvádí 81,2 % Indonésanů, že jsou s výkonem prezidenta Prabowa spokojeni.
Tato „podpora dle statistik“ však kontrastuje s frustrací široké veřejnosti, která k vyvěšování vlajky z One Piece vede. I když je spokojenost na makroúrovni vysoká, mnoho Indonésanů čelí naléhavým problémům – hromadným propouštěním, obtížným podmínkám na trhu práce, úsporným opatřením či kontroverzní legislativě. Tyto problémy vysvětlují, proč se i přes vysoké volební preference nadále objevují symbolické projevy protestu. Kvantitativní spokojenost v zásadě nevylučuje nespokojenost kvalitativní.
V roce 2023 měla na Netflixu premiéru hraná adaptace mangy One Piece, která se rychle stala jedním z nejpopulárnějších televizních seriálů v Indonésii. Jako osobní znak Luffyho, hlavního hrdiny série, má lebka se slamákem a hnáty odrážet jeho charakter, který se projevuje neustálou snahou o svobodu, a to i prostřednictvím rebelie. Právě proto se před 80. výročím nezávislosti Indonésie stala symbolem odporu proti vnímanému úpadku demokratických norem v zemi.
Proč je to důležité?
Kontroverze kolem vlajky odhaluje rostoucí generační rozdíly ohledně toho, jak Indonésané vnímají moc, protesty a vlastenectví.
Pro mnoho mladých lidí představují symboly jako Luffyho slaměný klobouk svobodu, vzdor a spravedlnost – hodnoty, které podle nich v současném politickém uspořádání stále více chybí. Zároveň se ukazuje, že nespokojenost s vládou se neprojevuje vždy jen v podobě nepokojů nebo protestních pochodů – může mít i podobu vizuální rebelie inspirované anime, šířené na TikToku a vyvěšované na balkonech a náklaďácích.
Tento fenomén navazuje na protesty #IndonesiaGelap, při nichž mladí Indonésané odsoudili beztrestnost elit a zmenšující se občanský prostor. Stát by neměl protest brát na lehkou váhu: naopak, měl by na něj nahlížet jako na kreativní a výrazný akt občanské angažovanosti. Skutečnost, že fiktivní pirátská vlajka vyvolala celonárodní debatu, ukazuje nejen na nespokojenost s Prabowovým vedením, ale také na hlubší spor o to, co v roce 2025 znamená být vlastencem. Demokratická budoucnost Indonésie závisí zčásti na tom, zda budou hlasy mladých lidí vyslyšeny, nebo naopak zesměšňovány.