Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2015 obsahuje celou řadu zajímavých informací z oblasti boje proti terorismu.
V České republice se podle BIS minulý rok vyskytlo hned několik osob, které projevovaly sympatie k ideologii militantních islamistů. U většiny z nich se jednalo o projevy psychické lability či přímo nemoci. Nutno však konstatovat, že právě psychicky narušení jedinci jsou obecně náchylnější k různým formám extremismu, tudíž jde o relativně obvyklou situaci, nikoliv české specifikum. Ukazuje se, že organizace militantních islamistů, jako například Islámský stát, nemají na našem území zatím velký vliv.
Zároveň je nešťastné, že BIS blíže nespecifikuje tu menšinu osob, které se projevovaly sympatie k ideologii islamismu, aniž by podle ní trpěly psychickou nevyvážeností. Je přirozené, že kontrarozvědka se chce vyhnout generalizacím při interpretování její zprávy veřejností, nicméně by pro širší odbornou diskuzi bylo přínosné vědět alespoň přibližné obecné profily těchto osob.
Další klíčovou informací je zjištění, že z ČR v minulém roce odcestovalo sedm osob se záměrem připojit se k teroristickým organizacím v Sýrii. Všech sedm na našem území přebývalo pouze krátkodobě, zdá se tedy, že nešlo o české občany. Přesto tato informace potvrzuje fakt, že se islamisté střední a východní Evropě nijak nevyhýbají při provádění svých aktivit. Náš region je islamisty používán pro tranzit mezi západní Evropou a Blízkým východem nebo jako zóna pro získávání logistické podpory. Zpráva Europolu pro rok 2015 například uvádí, že v minulém roce byl v ČR zadržen jeden islamista z Bosny a jeden z Německa. Oba používali naše území pro tranzit směrem na Blízký východ, kde se plánovali přidat k teroristickým organizacím jako takzvaní zahraniční bojovníci.
BIS správně uvádí, že fenomén zahraničních bojovníků představuje pro Evropu velké bezpečnostní riziko. Jedná se o tisíce evropských občanů, kteří odjeli do Sýrie a Iráku páchat teroristické činy (od bombových útoků po chladnokrevné popravy) a prohloubit si svou loajalitu k islamistické ideologii. Někteří z těchto zločinců se nyní vrací zpět do svých vlastí: podle Europolu se do Evropy již vrátila přibližně třetina zahraničních bojovníků. Lze očekávat, že někteří z nich budou plánovat teroristickou činnost i po návratu.
Islamisté v tomto ohledu zneužívají migračních toků do Evropy, které pro ně představují příležitost dostat se do společného evropského prostoru. Migrační krize je nebezpečná i proto, že příchozí migranti mohou být náchylní k radikalizaci směrem k militantnímu islamismu a islamisté se je budou pokoušet naverbovat do svých řad. Je v našem dlouhodobém zájmu, aby evropské státy tomuto procesu učinily přítrž.
Zároveň je nutné monitorovat každého zahraničního bojovníka, který se vrátil zpět do Evropy. Případů, kdy bezpečnostní složky znaly identitu islamistů aniž by je zadržely a tito lidé následně spáchali teroristický útok, již bylo dost. Náš bezpečnostní systém je dobře nastaven, je ovšem třeba jej důkladně a důsledně vymáhat tak, aby došlo k postupné eliminaci vlivu islamistické ideologie. Pouze tak lze ukončit vlnu islamistického terorismu a následně obnovit důvěru občanů v jejich bezpečnost.
Jan Stehlík, analytik think-tanku Evropské hodnoty pro oblast boje proti terorismu
