Search
Close this search box.

Zahraniční bojovníci zpět v Evropě. Jakou představují hrozbu?

Syrská občanská válka přilákala od svého propuknutí na jaře roku 2011 na 11 až 12 tisíc zahraničních bojovníků (tzv. foreign fighters). Přestože většina zahraničních bojovníků přidávajících se k teroristické organizaci Islámský stát (IS) je ze zemí jako je Tunisko, Saudská Arábie či Jordánsko, tak evropskou veřejnost zajímají především zahraniční bojovníci pocházející právě z Evropy.

Rostoucí počty zahraničních bojovníků z Evropy

Podle odhadů Evropské unie odešlo do září 2014 bojovat na straně islamistů více než tři tisíce Evropanů, přičemž toto číslo zahrnuje jak navrátivší bojovníky, tak osoby zabité během bojů. V absolutních číslech největší počty zahraničních bojovníků pocházejí z Francie, Velké Británie, Německa a Belgie.

Syrské války se účastní až 12 tisíc zahraničních bojovníků. Přes 3 tisíce z nich tvoří Evropané v islamistických službách. Foto Zdroj: opendemocracy.net

Podle vyjádření francouzského prezidenta Hollanda z poloviny roku 2014 zatím odešlo do Sýrie až přes 700 francouzských občanů. Tento počet je ještě více alarmující vzhledem k tomu, že se jedná o 75% nárůst v počtech Francouzů, kteří odešli bojovat do Sýrie v porovnání se začátkem roku 2014. V souvislosti s Velkou Británií se hovoří nejvíce o 400 osobách, kdy přibližně 250 z nich se již vrátilo zpět do Velké Británie a 65 bylo zatčeno v souvislosti s jejich aktivitami v Sýrii. Z Německa odešlo bojovat taktéž okolo 400 osob a vrátila se jich přibližně třetina.

Teroristické aktivity na evropském kontinentě

Zatím nejznámějším případem teroristického činu navrátilce ze syrské války bylo střílení v židovském muzeu v Bruselu v květnu 2014, které měl na svědomí Francouz Mehdi Nemmouche a jehož útok nepřežili čtyři lidé. Aby se předešlo dalšímu bruselskému scénáři, směřují bezpečnostní složky evropských zemí veškerá protiteroristická opatření proti navracejícím se zahraničním bojovníkům.

Francouzským autoritám se daří podnikat preemptivní kroky – především se jedná o rozbíjení teroristických sítí na rekrutování nových zahraničních bojovníků. Zpravodajské služby Velké Británie rovněž detailně monitorují zahraniční bojovníky. Velká Británie má také již svého prvního odsouzeného za teroristické zločiny spojené s válkou v Sýrii. Mashudur Choudhury byl odsouzen ke čtyřem letům vězení za cestu do Sýrie, kde se měl přidat k džihádistům ve výcvikovém táboře. V červnu německé soudy obvinily tři osoby, které se údajně zapojily do bojů v Sýrii na straně islámských radikálů a z Německa měli vyvézt vojenské vybavení, léky a peníze zpět do Sýrie.

Podle francouzské hlavy státu Francoise Hollanda odešlo bojovat do Sýrie přes 700 občanů Francie. Foto zdroj: tvnewsroom.consilium.europa.eu

V souvislosti s koordinací na mezinárodní úrovni volá OSN i EU po využití veškerých dostupných nástrojů pro zabránění odchodu zahraničních bojovníků a jejich následné participaci na teroristických aktivitách islamistických organizací. Dle poslední zprávy Europolu mapující situaci okolo terorismu v Evropě za rok 2013 se úřadům v členských státech daří rozbíjet náborové sítě (jako je například belgická Sharia4Belgium) a zamezovat odchodu Evropanů do Sýrie a jiných konfliktních oblastí. Islamistické teroristické organizace nadále vyzývají svoje potenciální následovníky, aby páchali tzv. individuální džihád v západních státech či aby se zapojovali do bojů či podpůrných aktivit mimo evropské území.

Co říkají na zahraniční bojovníky odborníci a statistiky

Odborník na terorismus Thomas Hegghammer zjistil, že ze všech západních muslimů, kteří odešli bojovat do konfliktních oblastí před rokem 2011, se přibližně 1 z 9 navrátilců zapojil do teroristických aktivit i zpět na Západě. S podobnými závěry přišla také Národní komise pro teroristické útoky na Spojené státy, která měla za úkol vyšetřit útoky z 11. září 2001. Podle této komise prošlo tréninkovými kempy Al-Kajdy mezi lety 1996 až 2001 okolo 10 tisíc až 20 tisíc rekrutů, ale útoky z 11. září spáchala pouze malá skupina teroristů. Podle International Centre for Counter-Terrorism v Haagu ze všech osob, které byly usvědčeny z džihádistického teroristického činu v Evropě mezi lety 2001 až 2009, pouze okolo 12 % z nich bylo v zahraničí pro ideologický či vojenský výcvik nebo se rovnou účastnilo bojů.

Z výše uvedených dat vyplývá, že je možné v Evropě očekávat spíše útoky malého rozsahu, jakému jsme byli svědky v Bruselu v židovském muzeu. Na druhou stranu statistická data nemůžeme přeceňovat, je vždy nutné analyzovat cíle a strategii dané teroristické skupiny. Hegghammerův článek je převážně postaven na analýze mudžahedínů bojujících proti Sovětskému svazu, což již neodpovídá kontextu dnešní světové bezpečnostní situace. Dnes se také liší složení osob, které odcházejí bojovat na Blízký východ – jedná se o čím dál mladší rekruty mezi 18-29 lety a zapojují se také často ženy. Riziko navracejících se zahraničních bojovníků netkví pouze v konkrétních teroristických činech, tyto osoby mohou v Evropě také rekrutovat další spolubojovníky či být součástí podpůrné sítě teroristů a například zajišťovat zbraně a finance pro svoji organizaci.

Text byl napsán před pařížským útokem a proto ho nezohledňuje. 

Text je zkrácenou verzí odborného podkladu. Jeho plné znění naleznete na našich internetových stránkách.

Lucie Chládková je juniorní analytičkou think-tanku Evropské hodnoty.

Foto na hlavní straně: Nina Jean, https://www.flickr.com/photos/nicasaurusrex/5595410617/