Zdmi kláštera Svatého Jana se rozléhají vzrušené debaty studentů, kteří projednávají usneseni o budoucích výzvách Evropské unie a za každou cenu se snaží protlačit svoji formulaci do jeho konečné verze. Atmosféra houstne, čas se krátí, studenti se snaží najít sympatizanty se svým návrhem a neváhají k tomu využít kuloárních jednání a sestavování tajných koalic. „Já ti podpořím tento pozměňovák a ty mě zato tenhle“, je možné zaslechnout z koutů rozlehlých chodeb.
To vše a mnohem více zažili účastníci letní školy „Cesta k akceschopné Evropské Unii – Jak čelit výzvám budoucnosti“, kterou koncem září uspořádaly Evropské hodnoty o.s. za podpory Konrad Adenauer Stiftung, Maitrea a.s. a VOŠ Svatojánská kolej.
Celkem 24 studentů z celé České republiky se sjelo do bývalého benediktýnského kláštera ve Svatém Janu pod Skalou, aby zde debatovali s předními českými politiky a akademiky a získali nové znalosti z přednášek expertů na Evropskou unii. Během simulace jednání Evropského parlamentu si také zkusili na vlastní kůží, jaké to je být Europoslancem a prosazovat své stanovisko při přípravě nového usnesení.
Letni školu zahájila panelová diskuse na které vystoupili Jana Hybášková, poslankyně Evropského parlamentu, Ondřej Liška, předseda Výboru pro evropské záležitosti PS ČR a Marek Mora, náměstek vicepremiéra vlády pro evropské záležitosti. Panelisté definovali výzvy, kterým Evropská unie čelí, jako je potřeba přijetí reformní smlouvy, zajištění konkurenceschopnosti Evropy, připravení se na demografické změny na evropském kontinentě, čelení problémům s ilegální migrací a integrací imigrantů a zajištění energetické bezpečnosti.
Další dny letní školy patřily přednáškám a Modelu Evropského parlamentu. Europoslanec Josef Zieleniec přednášel o politizaci evropských institucí, ve které vidí možné řešení demokratického deficitu EU a jejího odcizení běžným občanům. Jedním z předpokladů pro tuto změnu je napřímení vazby mezi účastí voliče při eurovolbách a rozhodováním Unie. Na základě voleb by se měl vytvořit parlament se silným mandátem, ve kterém budou občanské zájmy zastupovat skutečně celoevropské strany. Dále by bylo potřeba nalézt vhodný princip složení Evropské komise jak s ohledem na národní, tak i na politickou příslušnost. EU by také měla být alespoň symbolicky jednotně zastupována v zahraničí.
Dále studentům přednášela docentka Markéta Pitrová, proděkanka Masarykovy Univerzity v Brně, která se konkrétně zaměřila na problém demokratického deficitu a nezájmu občanů o EU. Základem pro jeho pochopení je rozlišení mezi demokratických deficitem, který je formálního, právního a procedurálního rázu, a mezi deficitem sociálním – tedy ztotožnění se občanů s EU. Formální deficit dnes neexistuje, i když nalezneme mnoho 
oblastí, které by se měli vylepšit. Jednoznačně ale v EU přetrvává sociální demokratický deficit. Jednou z možností jeho řešení je zavedení vyučování o Evropské unii do školských osnov na všech úrovních v členských zemí EU.
O ekonomických výzvách evropské unie přednášel docent Luděk Urban, působící na Univerzitě Karlově v Praze. Na rozdíl od poválečného období, kdy integrace vznikla kvůli zabránění nové války a ochraně před hrozbou z Východu, je třeba hledat dnešní důvody integrace a nutnost spojit své síly v postupujícím globalizačním procesu. Proto je dnes hlavní výzvou pro EU právě globalizace, nové technologie, znalostní společnost, ale i přistěhovalectví, stárnutí obyvatelstva, klimatické změny a energetická bezpečnost. Všechny tyto faktory mají jedno společné – zmenšují manévrovací prostor pro národní vlády a zvýhodňují nadnárodní ekonomické a politické entity.
Posledním přednášejícím byl doktor Tomáš Karásek z Karlovy Univerzity v Praze, jehož přednáška nesla téma „EU jako ekonomický obr a politický trpaslík“. Jak pan doktor zdůraznil, je nezpoc
Na phybnitelné, že má EU v oblasti ekonomické významnou pozici. V zahraniční a bezpečnostní politice tomu tak není. Hlavní problém přitom leží v neschopnosti států se na společné politice dohodnout.
řednášky navazoval Model Evropského parlamentu. Studenti se vžili do rolí Europoslanců a vypracovali usnesení na téma „Jaká bude největší výzva pro EU za deset let v oblasti zahraničně-politické, hospodářské a sociální a jak se na ni připravit“. Jak poznamenalo více účastníků letní školy: „Až když to člověk pozná na vlastní kůži, uvědomí si, jak těžké je dojít ke kompromisu. A to nás tu přitom bylo jen pár.“ Získání vlastní zkušenosti s rozhodovacím procesem v Evropské unii, i když jen formou simulace se tak ukázalo být správnou cestou, jak tento systém přiblížit normálním občanům. Letní škola přinesla studentů nové možnosti nazírání nejen na
současnou Evropskou unii, ale i na výzvy, kterým bude v budoucnosti čelit.
