What would a war in the Czech Republic look like?

Rusko dále proti Ukrajině vede brutální válku, která má podle posledních odhadů kumulativně nad dva milion obětí. Ukrajina je vyčerpaná a strašně dlouho čelí obrovské přesile. Ruské početní převaze a v jejích zádech čínské materiální a technologické podpoře. Podle údajů amerického velitele pro Pacifik zhruba dvě třetiny ruské válečné ekonomiky fungují díky masivní podpoře Číny, samotné NATO Čínu oficiálně označuje za hlavního podporovatele ruské agrese. Ukrajinská společnost i armáda jsou na hranici sil. Statečně drží obrannou linii. Rozhodně neprohráli, ale hlavní vojenské a společenské trendy jsou proti nim. Jinak to ani být nemůže, když čtvrtým rokem osaměle brání Evropu před takhle obrovskou invazí. My jim posíláme peníze, zbraně, humanitární pomoc a zpravodajské informace. A nic víc. Na bojišti jsou proti přesile sami.

Zatím se hrdinové a hrdinky naší generace ze všech sil drží, ale scénář částečného kolapsu Ukrajiny bohužel nereálný není. Pokud by Ukrajina byla silou donucena ke kapitulaci, můžeme se dostat do situace, kdy do unijních států budou utíkat vyšší miliony lidí vyděšených z ruských hrdlořezů. Rusko by si přálo Ukrajinu alespoň částečně ovládnout, tedy získat její zbraně, munici a část její populace násilně donutit sloužit v ruské uniformě proti evropským zemím. I s tímto nejhorším možným scénářem musíme počítat, protože se v následujících jednotkách let stát může. Zatím totiž jako evropské alianční státy nejsme ochotni udělat nic, co by změnilo strategické negativní trendy směřující do této temnoty.

Jako evropské alianční státy nejsme ochotni do Ukrajiny vyslat naše vojenské kontingenty. Protože jich reálně máme málo a prioritizujeme sami sebe – tedy obranu baltského regionu NATO. A také nevíme, zdali bychom tím nezničili křehké spojenectví s Trumpovou Amerikou, která by nám mohla říct – Putina jste nasunutím svých vojsk do Ukrajiny vyprovokovali, takže s námi při obraně NATO nepočítejte. Což by pro baltské republiky byl faktický rozsudek smrti. Takže naše vojáky do přímých bojů v Ukrajině zatím nevyšleme.

Jako bohaté unijní státy nejsme ochotni ani zatlačit na hlavního sponzora ruské války – Čínu. Naše evropské ekonomiky jsou s Čínou silně provázané, takže si naši politici nedovolí preferovat přežití Ukrajiny před ekonomickou bolestí našich zemí, kterou by evropské sankce na čínský totalitní režim přinesly. Čínští komunisté se tak mohou smát evropským požadavkům, ať Peking s obrovskou materiální podporou Ruska přestane. Každých pár týdnů do Pekingu přijíždí libovolný evropský politik, který sice správně vyhubuje za čínskou podporu ruského vraždění Evropanů, ale druhým dechem prosí o kontrakty a výjimky pro své firmy. Čína tudíž podporu pro ruské válčení v Evropě každým rokem zvyšuje, nemá jediný důvod s podporou svého nejbližšího spojence přestávat. Trumpova Amerika se od pevného spojenectví s Evropou ideologicky odklání, což prakticky znamená, že s americkou vojenskou silou můžeme pro obranu Evropy počítat čím dál méně. 

Dnes má Rusko proti Ukrajině nasazeno k milionu vojáků v různých rolích. Alianční země mají v baltském regionu nasazeny pouze desítky tisíc vojáků. Ten nepoměr je do očí bijící.

Co se tedy stane, pokud se válka přenese na naše území? České instituce mají při nejlepší snaze stále své limity. Jsou dimenzované na období míru, ne války. Dáváme dlouhodobě málo financí na armádu a budeme podle nové vlády dávat ještě méně, než jsme se jako země zavázali. Ale i kdybychom plnili závazky vzorně, platí stará pravda: Armády vyhrávají bitvy. Války vyhrává společnost a ekonomika.

Nemluvíme jen o obraně se zbraní v ruce. Pokud se zastaví firmy, zadrhnou se kolečka ekonomiky, a to bude ohrožovat celý stát. 

Z minulosti víme, že české firmy mají tuhý kořínek. Přežily covid, ustály energetickou krizi. Ukázaly, že jsou mistry improvizace. Umíme rychle najít řešení, když nám teče do bot a nějakou dobu táhnout za jeden provaz. Vyrojí se hromady iniciativ, ale kolik z nich vydrží? V případě skutečného konfliktu improvizace nestačí a musíme mít víc, než jen prvotní nadšení. Co firmy může zlomit, není nedostatek odhodlání, ale zastaralá struktura naší ekonomiky, procesů a hlavně to, že nejsou připravené a nedokáží si představit, co je může čekat. 

Ruská armáda i rigidní firmy kolabovaly na tom, že čekaly na rozkazy shora. Odolné firmy, jak ukázala praxe v Ukrajině, fungují na principu decentralizace – velitelství určí cíl, ale cestu k němu volí lidé na místě. Funguje mít štíhlé procesy a angažovaný tým, který přebírá odpovědnost.  

Kyberbezpečnost je o lidech, ne o antiviru. Nejslabším článkem je člověk. Data ukazují varovný trend: oběťmi sofistikovaných útoků nejsou senioři, ale vzdělaní lidé ve věku 30-50. Musíme trénovat kritické myšlení a digitální obezřetnost tak, aby naše týmy odolaly psychologickému nátlaku útočníka.

Všechny zmíněné kroky mají přidanou hodnotu i bez války. Přechod na výrobu s vyšší marží, zefektivnění rozhodovacích procesů a zvýšení odolnosti zaměstnanců proti manipulaci – to vše dělá firmu silnější, ziskovější a konkurenceschopnější na globálním trhu už dnes. Odolnost není náklad navíc, je to investice do zdraví firmy. Je důležité se tedy zamýšlet nad transformací hned, i bez ohledu na komplikovanou geopolitickou situaci. 

Prvním krokem je přestat téma bezpečnosti ignorovat s tím, že nám se to stát nemůže. Musíme začít mluvit, plánovat a trénovat krizové scénáře, které přesahují rámec běžných požárních cvičení a vyplňování testu na BOZP, které slouží snad výhradně k tomu, abychom si odškrtli povinné políčko. 

Až si přiznáme, že bezpečnost a fungování ve válečném stavu je pro české firmy téma k řešení, bude čas začít si klást další důležité otázky, jak je udržet funkční v horších podmínkách, než byl covid nebo energetická krize. 

Co mají české firmy očekávat od státních institucí, IZS, tedy armády, policie, hasičů nebo NÚKIB? A co musí dělat samy? Jak se stát součástí kritické infrastruktury a co to pro ně bude znamenat? Jaké jsou příklady ze zahraničí? 

V Bezpečnostním centru Evropské hodnoty rozjíždíme sérii briefingů a konzultací pro zvyšování odolnosti českých firem, kde na všechny tyto otázky budou odpovídat ty nejkompetentnější postavy v českém i mezinárodním prostředí.