- Je potřeba jednoznačně přivítat Audit národní bezpečnosti, který v tomto roce pod koordinací Ministerstva vnitra vznikl. Výsledný dokument je přehlednou mapou slabých míst a nedostatků v rámci bezpečnostního systému České republiky.
- Nejde sice o vyčerpávající analýzu s podrobným seznamem konkrétních opatření, které je potřeba učinit, ale sám dokument slibuje, že akční plán k plnění jednotlivých úkolů ještě vznikne. Celý dosavadní audit tak lze chápat jako velmi užitečný proces, který pomohl české bezpečnostní komunitě systematicky zmapovat aktuální hrozby pro vnitřní bezpečnost ČR a existující nástroje bezpečnostní politiky státu, které jsou momentálně k dispozici.
- S ohledem na rapidní zhoršení bezpečnostní situace, ve které se nacházíme, bylo rozhodnutí o provedení auditu od vlády zodpovědným krokem, který by nyní měl být následován systematickým rozpracováním jednotlivých doporučení a jejich uvedením v praxi. Klíčovou součástí dalších fází auditu by měla být praktická cvičení a simulace v rámci všech složek a úrovní rozhodování od policejních sborů po ministry vlády. Jedině tak lze prověřit skutečnou připravenost na krizové situace, které mohou nastat.
- Ze všech analyzovaných hrozeb je nejzávažnější hybridní kampaň ze strany cizího státu nebo extremistického hnutí, která může usilovat (z geopolitických, ekonomických či ideologických důvodů) o narušení soudržnosti české společnosti, poškození ekonomiky či ochromení bezpečnostního a obranného systému ČR. Aktuálními příklady hybridních útoků jsou aktivity Ruské federace proti Ukrajině nebo Islámského států proti Západu. Hybridní kampaň se může projevit naplněním dílčích hrozeb souvisejících s působením cizí moci, kybernetickou bezpečnostní, terorismem, extremismem, organizovaným zločinem i neřízenou migrací. V současné době není bezpečnostní systém ČR vybaven k rychlé a spolehlivé detekci hybridního útoku, který tudíž nemusí být včas, v plném rozsahu nebo vůbec rozpoznán.
- Přestože to samotný text auditu výslovně nezmiňuje, je jeho hlavním závěrem identifikace potřeby reformovat bezpečnostní systém ČR tak, aby byla zajištěna lepší provázanost a koordinace všech jeho prvků, a to zejména s ohledem na hybridní útoky. To si vyžádá zejména posílení koordinačních orgánů jako je sekretariát Bezpečnostní rady státu, do jehož čela by měl být nově postaven Státní tajemník pro národní bezpečnost odpovědný přímo předsedovi vlády.
Radko Hokovský je výkonným ředitelem think-tanku Evropské hodnoty.
