Nadcházející prezidentské volby v Rakousku a ústavní referendum v Itálii jsou součástí řetězce událostí největší proměny v politice západního světa od konce druhé světové války. Tuto proměnu můžeme charakterizovat jako vzpouru rostoucí části veřejnosti proti mainstreamovému politickému establishmentu.
- Významná část voličů vyjadřuje své obavy z přílišné otevřenosti vůči globalizaci, imigraci, multikulturalismu a nadnárodní integraci a odmítá liberální a kosmopolitní konsensus intelektuálních a politických elit.
- „Překvapivé“ výsledky britského referenda a amerických prezidentských voleb mohou být následovány podobně překvapivými výsledky rakouských voleb a italského referenda. I v případě, že Norbert Hofer nezvítězí a ústavní reforma Matteo Renziho nebude odmítnuta, čeká nás v příštím roce další řada voleb, které mohou změnit Evropu k nepoznání.
- Již v březnu se konají parlamentní volby v Nizozemsku, kde v aktuálních průzkumech vede Strana pro svobodu Geerta Wilderse. Na přelomu dubna a května se uskuteční prezidentské volby ve Francii, v nichž má nebývale vysoké šance Marine Le Pen, a v červnu budou následovat neméně důležité volby parlamentní. Hned v září se uskuteční volby do Spolkového sněmu, kde hlavní otázkou bude, jak výrazně Alternativa pro Německo překročí volební práh.
- Za masovým příklonem voličů k protestním, radikálním a extremistickým stranám je obecný pocit ztráty kontroly. Politické systémy západního světa čeká větší uzavřenost vůči globalizaci, imigraci a multikulturalismu. Zbývá pouze otázka, kdo tuto změnu přinese. Zda to zvládnou demokratické strany, anebo přání voličů naplní extrémisté, kteří ovšem s obnovením pocitu kontroly demontují i základní principy liberální demokracie a právního státu.
Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty.
