Podoba víceletého evropského rozpočtu na roky 2021–2027 je pro ČR věcí strategického významu.
Brexit se spolu s existencí „nových a naléhavých výzev“, jako je bezpečnost a migrace, stal impulzem pro to, aby byl víceletý́ finanční́ rámec EU na roky 2021–2027 nastaven výrazně pro-modernizačně. Podle návrhu Evropské komise dojde k určitému krácení prostředků̊ na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti ve prospěch inovací.
Původní návrh Evropské komise počítal i s padesátiprocentním navýšením prostředků na vědu, výzkum a inovace a čtyřicetiprocentním navýšením peněz na obranu a bezpečnost. Věcí strategického významu pro bezpečnost tzv. východního křídla NATO je především návrh 6,5 mld euro alokovaných na tzv. vojenskou mobilitu, tedy na opatření umožňující přesun aliančních sil. Pro Českou republiku je relevantní i fakt, že peníze z této části rozpočtu je možné čerpat duálně, tedy na civilně i vojensky využitelnou infrastrukturu.
Postupně se však, a to i před pandemií, přesouvaly priority víceletého unijního rozpočtu jinam. Během finského předsednictví v EU klesla původní částka na vojenskou mobilitu na úroveň 2,5 mld euro. Následně předseda Evropské rady Charles Michel prezentoval částku na mobilitu pouze ve výši 1,5 mld euro. Poslední technický dokument Evropské komise před závěrečným jednáním Evropské rady dokonce připouští i nulovou výši.
To nelze připustit! Naše vláda by měla aktivně podpořit pozici pobaltských států a Polska požadující, aby se příští víceletý finanční rámec EU alespoň blížil původnímu návrhu Evropské komise v oblasti bezpečnosti a aby zajistil financování vojenské mobility. Dostatečné finance jsou nezbytné pro odstranění fyzických i regulatorních bariér pro pohyb aliančních vojsk v případě bezpečnostní krize. EU má příležitost dostát svým proklamacím o důležitosti spolupráce EU a NATO. Pro Českou republiku, náležící do východního křídla NATO, je to záležitost zajištění bezpečnosti státu.
