Fakta nebo fikce? Tuto otázku by si měl položit každý, kdo čte velký tučně napsaný novinový titulek. Často se totiž stává, že média, v zájmu co největšího prodeje, nafukují a upravují kauzy tak, aby byly zajímavější a řekněme, aby více pobuřovaly čtenáře. Nejjistější cestou je najít si společného nepřítele a proti tomu brojit. Toto je tím úspěšnější, čím je publikum méně informované. Přesně to se stalo v posledních několika měsících a oním nepřítelem byla Evropská unie. Bohužel je nutno podotknout, že česká společnost brala za bernou minci daleko více fikci a o fakta se příliš nezajímala. Proto think-tank Evropské hodnoty upořádal debatu s trefným názvem Nejznámější výmysly EU, aby pomocí odborníků nabídl veřejnosti erudovaná fakta týkajících se výmyslů, které se kolem EU hojně množí a uvedli vše na pravou míru.
Téma, které hodně otřáslo Českou republikou, byly potraviny. Konkrétní příklad je, pro vás jistě známá, kauza „pomazánkové máslo“. Vrcholný odborník na tuto problematiku je Bohuslav Studýnka z České pozice, jehož příspěvek do debaty byl nejen faktický, ale svým posluchačům dal také pochopit důvody vzniku pomazánkového másla a opepřil celý příspěvek vyhraněností názoru. Upozornil na zjevný cíl socialistické republiky klamat spotřebitele, kdy mediální kampaň prohlašovala, že je pomazánkové máslo zdravější a chutnější, ale realita byla taková, že díky špatnému hospodaření bylo kvalitního máslo nedostatek. On sám potom cítí správné, nazývat věci pravým jménem. Nejedná se o to, že by se pomazánkové máslo mělo přestat vyrábět, jedná se pouze o jeho označení. Jak Studýnka vtipně podotýká, když to někomu chutná, tak ať si to klidně jí, ale ať ví, co jí.
Potravin se týká také druhý příspěvek. Autorkou je Milena Vicenová, exministryně zemědělství a bývalá velvyslankyně ČR při EU. Ta vysvětluje důležitost působení EU v potravinářském průmyslu. Ačkoliv máme tendenci vidět jen to špatné, neboť o tom se daleko více mluví, EU vděčíme za daleko větší jistotu toho, že výrobek, který si kupujeme, není zdraví škodlivý a u jeho výroby se dbalo na kvalitu. V případě, že se totiž v některé z členských zemí objeví například nebezpečná bakterie, ostatní státy jsou varovány, čímž se zajišťuje bezpečnost. Co se týká olomouckých syrečků, paní Vicenová popisuje složitý postup opatření patřičné známky, dokázání, že se jedná o český tradiční výrobek a o jeho následnou ochranu. Nejde tedy o to, že by nám Evropská unie něco zakazovala, snaží se pomáhat. Její podporu pociťují trh s regionálními výrobky, což je jasná pomoc lidem, kteří vyrábějí kvalitní české produkty.
Poslední výstup měl na starost Michal Staša, který už nepokračoval v tématu potravin, ale zaměřil se na kauzu „konec žárovek“. Detailně popisuje legislativní nařízení č. 244/2009 a vysvětluje jeho příčiny a důsledky. Klíčovou roli hraje Eco design, tedy požadavky na energetickou náročnost výrobků s dopadem na životní prostředí. Místo obyčejné žárovky je k dispozici halogenová žárovka, LED žárovka nebo kompaktní žárovka tzv. úsporka. Toto opatření pouze urychluje vývoj dopředu v oblasti spotřebičů a žárovek, myslí si Michal Staša.
Celou debatu je možné sledovat:
