Nedávné události v Rusku, jmenovitě neopodstatněné zadržení opozičního předáka Alexeje Navalného po jeho návratu zpět do země a následující brutální potlačení masových protestů na jeho podporu ze strany silových složek, nemohly již nechat na pochybách o autoritářské podstatě současného ruského režimu prezidenta Putina ani ty největší evropské zastánce politiky dialogu s Putinovým Ruskem.
Za daných okolností, kdy dochází k systematickému rozsáhlému potlačování lidských práv ruských občanů, je jasné, že současná často vstřícná politika vůči prezidentu Putinovi zcela selhala. Putinův režim se nyní po četných porušeních mezinárodního práva a mezinárodních závazků uchýlil k represím i vůči vlastním obyvatelům.
Západ včetně České republiky by proto měl vůči Rusku změnit přístup a strategii. Česká vláda by tak na úrovni Evropské unie měla iniciovat posílení sankcí, a to ve dvou rovinách:
- Zavedení přísných adresných sankcí proti oligarchům a nejbližším spolupracovníkům prezidenta Putina, a to včetně jejich rodin;
- Zavedení sektorových sankcí ve vybraných oblastech.
V neposlední řadě by ČR měla iniciovat opětovné vyloučení Ruské federace ze struktur Rady Evropy včetně jejího parlamentního shromáždění. Jak ukazuje vývoj v Rusku, toto vstřícné gesto (umožnění návratu Ruska do Rady Evropy) nepřineslo žádný efekt a změnu v chování režimu prezidenta Putina.