Search
Close this search box.

Studie: Jak pracovali čeští europoslanci mezi lety 2009 – 2013?

Think-tank Evropské hodnoty vydává studii, která za pomoci oficiálních dat Evropského parlamentu hodnotí práci českých europoslanců mezi lety 2009 – 2013 a to na základě devíti měřitelných parametrů.

„Čeští europoslanci pracují značně podprůměrně“, říká výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.

Překvapivě vyznívá porovnání se státy, které mají 22 europoslanců, jako Česká republika – například Portugalci vystupovali na plénu více než osmkrát častěji. Dokonce i maďarští poslanci, kteří jsou v Evropské unii stejně dlouho a též si prošli komunistickou minulostí, dosahují větších výkonů. Řečtí poslanci pokládají interpelační otázky průměrně šestnáctkrát častěji než Češi a i celkově jsou v porovnání s českou delegací řečtí europoslanci pracovitější.

Čeští europoslanci mají podprůměrné výkony jak v porovnání s kolegy z původních členských států, tak i v porovnání s poslanci ze stejně velkých států (s 22 zástupci). Průměru nedosahují čeští europoslanci dokonce ani v porovnání s ostatními postkomunistickými státy. Celkově lze říci, že europoslanci postkomunistických zemí jsou aktivnější než jejich kolegové z původní patnáctky pouze při vystoupeních na plénu a předkládání usnesení.

Z pohledu českých politických stran zastoupených v Evropském parlamentu též dochází k zajímavým rozdílům – europoslanci stran ODS a KSČM v porovnání s ostatními stranami průměrně odvádějí nejméně práce, zatímco dva poslanci zvolení za KDU-ČSL jsou v porovnání s českými stranickými delegacemi jednoznačně nejpracovitější.

Analytici think-tanku Evropské hodnoty jsou si plně vědomi, že práci europoslanců nelze hodnotit jen na základě devíti kritérií, ovšem jiná takto porovnatelná data nejsou k dispozici. Proto věříme, že sami europoslanci budou české veřejnosti vysvětlovat, v čem přesně spočívá jejich práce a jejich pojetí českých zájmů, které hájí na evropské scéně.

Devět sledovaných kritérií lze zařadit do čtyř typů aktivity europoslanců. Za prvé se jedná o docházku, která ovšem sama o sobě o mnohém nevypovídá. Nejdůležitější je nepochybně zapojení poslanců do legislativního procesu prostřednictvím psaní zpráv, stanovisek či pozměňovacích návrhů. Třetí typ aktivity spadá do parlamentní kontroly, kdy poslanci mohou předkládat interpelační otázky Evropské komisi či Radě. Konečně mohou poslanci vyjádřit své politické názory prostřednictvím písemných prohlášení, návrhů usnesení či přímo vystoupením na plénu.

Čeští europoslanci jsou v porovnání s ostatními nejslabší v počtu předložených parlamentních otázek a písemných prohlášení. Zdá se tak, že příliš nemají potřebu kontrolovat činnost Komise či Rady a vyjadřovat své politické názory. Na druhou stranu, v počtu připravených zpráv jsou Češi dokonce lehce nad průměrem nových členských států, a i v počtu stanovisek se blíží průměru. Nutno však dodat, že zprávy a stanoviska jsou zadávána s ohledem na poměrné zastoupení v celém parlamentu a nejsou tak výlučně dílem osobní iniciativy poslanců.

Podíváme-li se na jednotlivé politiky, můžeme říci, že jednoznačně nejaktivnější je Zuzana Roithová z KDU-ČSL, která mezi Čechy dosahuje prvního místa v počtu zpráv (9), písemných prohlášení (4) a návrhů usnesení (106). Obsadila i jedno druhé místo s počtem parlamentních otázek (53). Jako druhého nejaktivnějšího europoslance za ČR můžeme označit Jana Březinu (zvolen za KDU – ČSL), třetí se umístil Oldřicha Vlasák z ODS, který se umístil na prvním místě v počtu stanovisek (10) a pozměňovacích návrhů (88). Druhý nejaktivnější byl ve vystoupeních na plénu (262).

Naopak jako nejslabšího můžeme označit Ivo Strejčka z ODS, který byl z českých europoslanců nejméně aktivní ve třech kategoriích a i ve všech ostatních činnostech je pod českým průměrem. Podobně slabý výkon předváděla Zuzana Brzobohatá nebo Robert Dušek (oba z ČSSD), který je na konci žebříčku ve čtyřech kategoriích, ale pomáhá mu lehce nadprůměrná docházka a vystoupení na plénu.

Celou studii „Jak pracovali čeští europoslanci v letech 2009 – 2013?“ si můžete stáhnout zde.