Search
Close this search box.

Slovensku se nedaří, ovládl ho démon euro aneb jak je to doopravdy

První předvolební debata České televize s lídry kandidátek pro květnové volby do Evropského parlamentu ukázala propastné rozdíly ve znalostech a rozhledu jednotlivých pozvaných kandidátů. Zatímco Luděk Niedermayer (za TOP 09 a STAN) a Pavel Svoboda (KDU-ČSL) diváky přesvědčili, že vědí, o čem mluví, zbylí dva kandidáti ukázali svá slabá místa.

Kateřina Konečná (KSČM), přestože i ona předvedla, že se v mnoha ohledech v aktuálním evropském dění skutečně orientuje, se dopustila faktického omylu, když prohlásila, že: „Evropa je ve stagnaci, Evropa neroste.“ Takové tvrzení se nezakládá na pravdě. Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie jako celku (za všech 28 členských států) stagnoval naposledy v prvním čtvrtletí minulého roku, od té doby však každým čtvrtletím roste. Ve druhém kvartálu roku 2013 byl o 0,4 % vyšší než v tom prvním, ve třetím o 0,3 % vyšší než ve druhém a v tom čtvrtém o 0,4 % vyšší než ve třetím (data za první čtvrtletí roku 2014 ještě dostupná nejsou). Ekonomika EU tedy jednoznačně roste. A to už poměrně dlouho. Hospodářský růst navíc zaznamenává i eurozóna (18 členských států), přestože o něco pomalejší (0,3 %, 0,1 % a 0,3 % za druhé až čtvrté čtvrtletí roku 2013).[1]

Čtvrtým a posledním účastníkem zmíněné debaty byl Petr Hannig (Rozumní), který odhalil své slabiny, především co se týče jeho představy o fungování Evropské měnové unie. Během debaty vyjádřil názor, že euro mělo neblahý vliv na slovenskou ekonomiku. Té se ovšem daří skvěle, dokonce mnohem lépe než té naší. A bylo tomu tak před 1. lednem 2009, kdy Slovensko jednotnou evropskou měnu přijalo, je tomu tak i po tomto datu.[2] V úvahu připadá kromě České republiky ještě srovnání s Maďarskem a Polskem, přičemž ani jedna z těchto zemí eurem neplatí. Zatímco hospodářský vývoj v Maďarsku byl až do roku 2012 ještě horší než ten český[3], Polsko představuje naopak úplně jiný příběh. Jako jediné v celé EU se do ekonomické krize vůbec nedostalo. Polská ekonomika každým rokem roste.[4] Porovnáváme-li tedy státy Visegrádské čtyřky, nezdá se, že by mělo používání eura na jejich ekonomický vývoj jednoznačný vliv.

Pokud se jedná o Slovensko samotné, není bohužel možné úplně spolehlivě říci, jak by na tom dnes bylo, kdyby bylo bývalo společnou měnu nepřijalo.[5] Ekonomický vývoj jakékoli země je totiž velmi komplexní záležitost ovlivňovaná množstvím rozličných faktorů. Nedokážeme například říci, zda by zahraniční investoři investovali na Slovensko méně, kdyby se nepřidalo k eurozóně (a už vůbec nedokážeme říci, o kolik) nebo za jaký úrok by si dnes Slovensko půjčovalo na zahraničních trzích. Předpokládá se, že v obou těchto ohledech bylo euro pro Slovensko přínosem. Protože jsou však ovlivněny především psychologickými efekty stability měny a celkového ekonomického prostředí, nelze je jednoznačně potvrdit ani vyčíslit.

Zajímavý je i další argument Petra Hanniga, že: „Kdyby byla slovenská koruna, tak by mohla být na finančním trhu flexibilní, mohla by klesnout a jejich výrobky by byly vlastně konkurenceschopnější, než když je euro.“ Je pravdou, že Slovensko dnes nemůže kurz měny, kterou používá (tedy eura), ovlivňovat ve svůj národní prospěch tak, jako to mohou udělat státy mající svou vlastní měnu. (Například když Česká národní banka zasáhla v listopadu loňského roku do vývoje kurzu koruny, aby odvrátila hrozbu deflace.) Pokud by Slovensko svou korunu mělo, mohlo by skutečně činit kroky k jejímu oslabení (tedy zvýšení jejího kurzu, například vůči euru), čímž by se slovenské zboží stávalo na zahraničních trzích cenově konkurenceschopnější. Jde o situaci, kdy země dělá svou měnu navenek úmyslně slabší, než jak by ji ocenily finanční trhy, a to především proto, aby zvýhodnila své exportéry.

Konkrétně u Slovenska by však byl smysl podobného počínání velmi diskutabilní. Až do roku 2010 totiž Slovensko více zboží a služeb ze zahraničí dováželo, než kolik jich vyvezlo[6], takže by si oslabením měny paradoxně spíše uškodilo, protože by de facto zdražilo právě dovážené zboží. A dohadovat se, zda by to bylo hypoteticky užitečné dnes, kdy už je Slovensko čistým vývozcem (tedy vyváží více, než dováží), také nedává příliš smysl, protože nelze říci, zda by se skutečně stalo čistým vývozcem, kdyby nepřešlo na jednotnou evropskou měnu. Jsme opět u toho, že nemůžeme vědět, „co by bylo, kdyby…“.

Ani výrok, že: „Euro všechno zdraží, ceny stoupnou, ale mzdy a důchody zůstanou na stejné výši,“ nelze považovat za pravdivý. Například právě zmiňované Slovensko je toho jasným důkazem. Žádné obavy z masivního zdražování, které jeho vstup do eurozóny provázely, se nepotvrdily. Situace byla ve skutečnosti přesně opačná, než jak ji Petr Hannig během debaty nastínil. Během prvních tří let po přijetí eura[7] stouply ceny na Slovensku pouze o 5,8 %[8]. Čistě pro porovnání, je to méně než za stejné období v celé EU (6,3 %), podobně jako třeba v Rakousku (5,7 %) nebo USA (5,5 %), o něco více než v České republice (4,0 %), ale mnohem méně než v Polsku (10,9 %) a Maďarsku (13,2 %)[9].

Naproti tomu čistý příjem na jednoho obyvatele vzrostl mezi lety 2008 a 2011 na Slovensku o 9,5 %[10]. To bylo mnohem více než v celé EU (5,3 %), ale také o dost více než ve stejné době v České republice (7,3 %)[11]. Mzdy v Polsku a Maďarsku v té době dokonce klesaly (-2,5 %, respektive -3,4 %)[12]. A podobná situace panovala i co se týče důchodů. I ty vrostly v prvních třech letech po vstupu Slovenska do eurozóny výrazně více než tamní spotřebitelské ceny, a to o 13,6 %[13]. EU jako celek zaznamenala v témže období v porovnání se Slovenskem růst důchodů jen třetinový (4,3 %), v ČR vzrostly sice o něco více (15,3 %), v Polsku však jen zhruba polovičně (7,2 %) a v Maďarsku důchody klesaly (-6,6 %)[14].

Je pravdou, že Slovensko přijalo euro právě v době, kdy v Evropě nejvíce řádila ekonomická krize, což mělo na zmíněná čísla významný vliv. To však nemění nic na tom, že tam ceny po zavedení společné měny nerostly nijak zvlášť více než jinde ve vyspělém světě. A mzdy a důchody rozhodně nezůstaly na stejné výši, naopak výrazně vzrostly. Lídři politických stran do evropských voleb by své politické názory měli napříště podpořit raději pravdivými argumenty místo mystifikace voliče omíláním nepravdivých klišé.

 


[1] Eurostat, „GDP and main components – volumes“ [citováno 4. května 2014] https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=namq_gdp_k&lang=en.

[2] Pouze v krizovém roce 2009 byl roční růst HDP o něco nižší na Slovensku než v České republice (-4,9 % v porovnání s -4,5 %). Eurostat, „GDP and main components – volumes“ [citováno 2. května 2014] https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_k&lang=en.

[3] V roce 2013 se však vyšvihlo a přeskočilo nejen nás, ale i Slovensko. Eurostat, „GDP and main components – volumes“.

[4] Po celé období od roku 1996, od kterého jsou dostupná tato data. Eurostat, „GDP and main components – volumes“.

[5] Presseurop, „Oplatilo sa euro?“ [citováno 3. května 2014] https://www.presseurop.eu/cs/content/article/656911-oplatilo-sa-euro.

[6] Eurostat, „GDP and main components – Current prices“ [citováno 3. května 2014] https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_c&lang=en.

[7] Do roku 2011, při srovnání s rokem 2008.

[8] Eurostat, „HICP (2005 = 100) – annual data (average index and rate of change)“ [citováno 3. května 2014] https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=prc_hicp_aind&lang=en.

[9] Ibid.

[10] Eurostat, „Annual net earnings“ [citováno 3. května 2014] https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=earn_nt_net&lang=en.

[11] Ibid.

[12] Ibid.

[13] Eurostat, „Pensions“ [citováno 3. května 2014] https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=spr_exp_pens&lang=en.

[14] Ibid.