Seminář byl pořádaný v rámci projektu Malí a střední podnikatelé a další klíčové zájmy ČR v evropských hospodářských politikách. Projekt podporuje Zastoupení Evropské komise v České republice a Konrad Adanauer Stiftung. Záštitu nad ním převzal pan Jan Bauer, předseda Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Mediálním partnerem je zpravodajský portál EurActiv.cz.
Program v PDF: Mezinárodní expertní seminář – Malé a střední podniky a jejích spolupráce s vědou a výzkumem
Datum: pondělí 17. června 2013, 13:30 – 18:40
Místo: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, sál Konírna, Malostranské náměstí 7/19, Praha
Jazyk: čeština (simultánní překlad do angličtiny je zajištěn)
CÍL: Seminář si kladl za cíl diskutovat dobré i špatné příklady spolupráce malých a středních podnikatelů s výstupy vědy a výzkumu v České republice a se zeměmi západní Evropy. Jak můžeme zlepšovat podporu inovací, vědy a výzkumu na národní a regionální úrovni, která podpoří potřeby malých a středních podniků?
ZPRÁVA ZE SEMINÁŘE:
Spolupráce vědy a byznysu: stále máme co zlepšovat
“Systém financování výzkumu ve Švýcarsku se liší od ostatních zemí,” zahájila 17. června expertní seminář think-tanku Evropské hodnoty v konírně Poslanecké sněmovny Parlamentu Maria Youssefzadeh. Ten proběhl už podruhé na téma malých a středních podniků, tentokrát se týkal jejich spolupráce s vědou a výzkumem. Seminář zahájili zahraniční hosté ze Švýcarska, Německa, Nizozemí a Velké Británie, kteří nabídli pohled do praxe mimo Českou republiku.
“U nás není žádné odvětví, kterému bychom dávali přednost,” vysvětluje Maria Youssefzadeh, konzultantka pro inovace z informační kanceláře Swisscore, způsob, jakým získávají malé a střední podniky finance na výzkum. “Systém je založen na principu soutěže, do které se můžou přihlásit univerzity i podniky,” tvrdí Youssefzadeh a představuje jednotlivé programy ve Švýcarsku, které většinou počítají s velkou participací podniků.
“Komise pro technologie a inovace (CTI) má podmínku, že podnik musí finančně přispět aspoň z 50 %,” říká a potvrzuje, že tak funguje většina programů ve Švýcarsku. “Pokud chtějí univerzity nebo podniky peníze, musí pro to něco udělat. Nedáme jim peníze jen tak,” zakončuje.
Hennig Friege, poradce a pedagoga na Technical University Dresden, přirovnal vědce a manažery firem k dvěma světům, které je třeba smířit. S ním souhlasí i Martijn John Lammers, konzultant pro malé a střední podniky v Agentschap NL, který prohlásil, že univerzity jsou z Venuše a podniky z Marsu. “Podniky zajímají krátkodobé projekty, univerzity dlouhodobé,” objasnil svou tezi. Je přesvědčen, že rolí státu je umožnit vztah univerzity a podniků. “Spolupráci je velmi důležitá, nemyslím si, že je jednoduchá, ale rozhodně stojí za to,” prohlašuje.
Lynn Martin, ředitelka Centra pro podnikání a předsedkyně Institutu malých podniků na Manchester Metropolitan University se pokusila představit kooperaci s podniky, která probíhá u nich na univerzitě. “U nás spolupracujeme s firmami například díky programům podporovaným veřejností nebo soukromým sektorem, kam patří program podpořený společností Goldman Sachs nebo Fast Forward Funding,” říká. Dost často představuje univerzita spojovník, prohlubující spolupráci i mezi firmami. “Firmy věří univerzitě, a díky tomu si věří navzájem,” tvrdí Martin. Do takových projektů patří například Love2Trade. Že se Česká republika má ještě co učit, potvrzoval nejeden řečník. “70 – 80 % prostředků na financování výzkumu nepřichází od států, ale ze soukromého sektoru,” prohlásil Henning Friege o situaci v Německu, v ČR je podpora výzkumu ze strany tuzemských firem podle Martina Srholce z CERGE-EI dvakrát nižší. “Obecně pro takto nízká čísla mohou existovat dva důvody – firmy o to nemají zájem, nebo si našly jiné toky,” tvrdí Srholec a je přesvědčen, že spolupráce probíhá, ale není jisté jakým způsobem vedou k jednotlivým vědcům od firem finanční toky a kolik z toho má univerzita. “Problémem je přehnaná byrokracie. Je jednodušší se domluvit s výzkumníkem individuálně a vyřešit to mimo rámec,” míní. Problém ovšem v takovém případě představuje „socializace nákladů“ vědeckého pracovníka ze strany univerzity a „kapitalizace výnosů“, z nichž již často sama univerzita nemusí nic vidět.
České trable
To potvrzuje i průzkum Tomáše Novotného, ředitele ROP Střední Čechy, z kterého vyplývá, že firmy spíše nemají zájem spolupracovat s univerzitami. “Pracovali jsme na projektu s VŠCHT, ČVUT a ČZU, který měl podpořit spolupráci soukromého sektoru a univezit. Jeden z úkolů projektu bylo zmapování zájmu o spolupráci,” vypráví Notvotný. “Odpovídali, že mají svá průmyslová centra v zahraničí v zázemí firmy, nebo že jim stačí spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), případně že mají svůj odbyt, takže nepotřebují žádné další inovace,” dodává.
Ředitel České inovace Roman Šiser k tomu podotýká: “České firmy zatím nepřišly na chuť spolupráci s univerzitami.” Přesto vidí nadějné krůčky posunující spolupráci dopředu. “Jako příklad uvedu inovačními vouchery, z kterých vzniklo už 400 projektů,” prohlašuje Šiser. S tím souhlasí i Michaela Novotná, z Jihočeské agentury pro podporu podnikání (JAIP). “Základem voucheru je poskytnout třeba 50 000 Kč pro přenos know-how z vědecké instituce směrem k podnikatelům, kteří chtějí s vědci vyřešit konkrétní praktický problém nebo mají zájem o inovaci. Není to sice velká částka, ale mělo by to nastartovat spolupráci s vědecko-výzkumnou sférou,” je přesvědčena Novotná. “Sice jsou to malé peníze, ale jinak na to firmy ani nepomyslí,” myslí si Šiser.
Podle něj může být od příštího roku dalším dynamickým hybatelem fakt, že interní i externí výzkumy by mělo jít odepsat z daní.
Michaela Novotná přináší další konkrétní možnosti spolupráce firem a výzkumu: “Jednou z možností spolupráce, kterou JAIP poskytuje, představuje pilotní projekt KTP,” říká a vysvětluje, že se jedná o přejatý americký model Knowlege Transfer Partnership, který financuje MPO. “Jejím hlavním cílem je spojit vědecko-průmyslovou sféru s malými a středními podniky,” objasňuje.
Hodně rozebíraným tématem byla i komunikace s úřady, které poskytují finanční podporu. Podle Martina Konečného, generálního ředitele firmy KB-BLOK, je mnohdy složitá. “Naše motto je innovation is our motivation,” říká Konečný. Proto zahájil před lety program s MPO, v kterém zkoumali vlastnosti betonu a exportní možnosti. “Věděli jsme, že bez inovací nebudeme konkurenceschopní, tak jsme začali úplně od začátku,” vysvětluje a představuje speciálně vyvinutou konstrukci Geostone, která vystužuje zeminu. “Je to velmi úsporný systém výstavby, kdy se využívá vždy původní zemina,” dodává. Na tomto systému pracovali díky podpoře z MPO, které zafinancovalo projekt z 50 %. “To byl případ, kdy se všechno povedlo, zde se jednalo o výbornou kooperaci s MPO a Czechinvestem,” hodnotí výsledky projektu. Má ovšem také špatné zkušenosti. “Naším cílem bylo zavedení nových technologií výroby forem a strojů do strojního parku,” představuje druhé projekt Konečný. ”Tento projekt zmrzl na mrtvém bodě, ačkoliv se cíle naplňovaly. “MPO ani Czechinvest nekomunikuje, jeden se odvolává na druhého,” stěžuje si Konečný. “Teď nám sice MPO odsouhlasilo dotaci na vystavění nové budovy, ale nemáme od nich slíbené peníze na stroje z jiného projektu, takže do té budovy nemáme co dát,” zhodnocuje složitou situaci, přesto to nevzdává. Inovace životně potřebujeme, umřeme bez nich,” myslí si.
S tím souhlasí i obchodní ředitel firmy PONAST Ctirad Bryol. “Abychom se udrželi na trhu, musíme inovovat,” říká, a zároveň přiznává, že zatím nemá negativní zkušenosti se záporně vyhodnocenými posudky. “Nicméně jedna z kontrol trvala rok a půl,” přiznává. “Ne všechny podnikatele je třeba podezírat z nekalosti,” prohlašuje Konečný, podle kterého úředníci nejsou tak podezřívaví, spíše mají strach rozhodovat. “Je třeba se zaměřit na to, jakým způsobem by měla s podnikateli pracujícími na inovačních projektech komunikovat veřejná správa,” zakončuje.
Prezentace řečníků jsou k dospozici na SlideShare ZDE.
Video prvního mezinárodního panelu:
Akce byla uspořádaná v rámci projektu Malí a střední podnikatelé a další klíčové zájmy ČR v evropských hospodářských politikách. Projekt podporuje Zastoupení Evropské komise v ČR, Konrad-Adenauer-Stiftung a Britské velvyslanectví v Praze. Záštitu nad ním převzal Jan Bauer, předseda Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
