Ve středu v podvečer 24. června se sešel poslanecký Výbor pro evropské záležitosti, na kterém představil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za doprovodu státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy pozici vlády, kterou bude obhajovat na nadcházejícím setkání Evropské rady. Ačkoliv migrace není jediným bodem na programu jednání Evropské rady, její účastníci se budou též věnovat například vztahu Velké Británie a EU či hospodářské a měnové unii, byla to právě otázka migrace, co ovládlo diskusi poslanců a poslankyň.
Poslanecký Výbor pro evropské záležitosti diskutoval zejména o migraci.
Vzhledem k návrhu závěru jednání Evropské rady týkajícího se otázky migrace zaujímá ČR odmítavé stanovisko. Jeho součástí je totiž zavedení povinných relokačních mechanismů, tzv. kvót. Vláda trvá na třech principech: dobrovolnosti, solidaritě a odpovědnosti. Chce tedy, aby členské státy mohly samy rozhodovat o tom, kolik a jaké uprchlíky přijmou, podporuje bilaterální spolupráci mezi členskými státy a požaduje, aby státy jako Itálie či Řecko plnily své povinnosti, které pramení z jejich postavení v rámci schengenského prostoru. Místo zabývání se relokačními opatřeními by se podle vlády měla pozornost zaměřit na řešení příčin migrace. Vláda rovněž deklaruje ochotu poskytnout finanční, materiální i lidskou pomoc. Pro svou pozici nachází podporu především mezi státy Visegrádské čtyřky (V4).
Ostatní body byly představeny stručněji. Premiér Bohuslav Sobotka se nedávno setkal s britským premiérem Davidem Cameronem, který mu neformálně potvrdil, že cílem britských požadavků je posílení role národních parlamentů, prohloubení jednotného trhu, revize vztahů členů a nečlenů eurozóny a reforma sociálních systémů. ČR je v tomto tématu otevřena k diskusi, navrhované požadavky však nesmí zpochybnit integrační projekt a jeho základní principy (především volný pohyb osob). Prioritu by podle ČR měly mít změny uskutečnitelné v rámci stávajícího primárního práva.
Premiér Bohuslav Sobotka se nedávno setkal s britským premiérem Davidem Cameronem.
(zdroj: twitter.com/SlavekSobotka)
V posledním bodě věnovanému otázce hospodářské a měnové unie bude hlavním předmětem diskuse slučitelnost rámce hospodářské a měnové unie s požadavky na sdílení jednotné měny či zajišťování hospodářské stability EU. Vláda se v této věci zdráhá zavádět nová pravidla, nejsou-li řádně využívána ta stávající, a požaduje zhodnocení potenciálních sociálních dopadů jakýchkoliv budoucích změn.
Diskusi započal dvěma otázkami Ondřej Benešík (KDU-ČSL), kterého zajímalo, s kým svou pozici ČR koordinovala a jaký bude konkrétní český příspěvek k řešení migrační krize. Kromě států V4 byla česká pozice koordinována se státy Pyrenejského poloostrova, baltskými státy, Francií a Británií. ČR je připravena navýšit finanční prostředky na projekty, které se migraci snaží předcházet v zemích, odkud nyní uprchlíci přicházejí. ČR nabízí taktéž materiální a lidskou pomoc a je ochotna podílet se na operaci proti převaděčům. V nedávné době nabízela ČR pomoc přímo Itálii, ta ji nicméně nevyužila.
Dalším dotazem navázal Petr Fiala (ODS). Chtěl upřesnit, zdali by dobrovolná relokace uprchlíků byla podle představ vlády z právního hlediska řízení o přemístění podle dublinského nařízení nebo nějakého jiného, či jak bude zajištěno, že se uprchlíci po udělení azylu neodstěhují do jiného státu, a jak je řešena otázka odpovědnosti v případě, kdy žadatel o azyl odcestuje do jiného státu. Na závěr vyjádřil obavu, že kvóty jsou odmítány pouze deiure, ale de facto budou naplněny, byť dobrovolně. Ze strany členských států bude obtížné zajistit, aby uprchlíci na daném území zůstali, avšak ČR je připravena tuto povinnost převzít. Dobrovolné závazky by se měly uskutečňovat na bilaterální, nikoliv na unijní úrovni, každý stát by si tedy měl určovat podmínky přijetí uprchlíků. Petr Fiala (ODS) v této souvislosti poznamenal, že Itálie pomoc vyjednávanou na bilaterální úrovni odmítla, protože jí jde o změnu tzv. Dublinského systému. Premiér Sobotka (ČSSD) přiznal, že v budoucnu může dojít k dobrovolnému naplnění požadavků Evropské komise, nejedná se ale ze strany ČR o preferovanou variantu. Premiér závěrem prozradil, že hlavním cílem je odmítnout dočasný relokační mechanismus, který ČR vnímá jako předzvěst trvalého.
Poslankyně Helena Langšádlová (TOP09-S) vznesla požadavek, aby premiér nadnesl žádost o navýšení rozpočtu na opatření spjatá s otázkou migrace, a to jak na unijní, tak národní úrovni. Vyslovila přesvědčení, že bychom se při přijímání uprchlíků měli zaměřit na ženy s dětmi a křesťany. Zásadní je podle ní rovněž připravit adekvátní integrační mechanismus a nedovolit, aby uprchlíci končili v uprchlických táborech. Premiér zmínil, že na jednání vlády, které probíhalo tentýž den, požádal ministra vnitra o ustavení platformy, v níž by byly zapojeny například obce a církve a jejímž cílem by mělo být pomáhat s integrací uprchlíků.
Další přispěvatelem do rozpravy byl Ivan Pilný (ANO), který zdůraznil nutnost rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty. Upozornil, že žádná ekonomická migrace nemůže řešit situaci chudoby ve světě. Závěrem poznamenal, že při navyšování finančních prostředků je potřeba zajistit, aby byly využity na podporu profesionálních projektů. Premiér s těmito poznámkami vyslovil souhlas a připustil, že ekonomická migrace má negativní dopady na země, odkud tito migranti pocházejí.
Ondřej Benešík (KDU-ČSL) následně poukázal na komplikovanou situaci v Libyi, kde se jedna z frakcí usilující o vytvoření celostátní vlády nechala slyšet, že zahájí odvetná opatření proti unijní operaci namířené proti pašerákům, a chtěl vědět, jak bude toto prohlášení zohledněno. Bohuslav Sobotka (ČSSD) odpověděl, že situace v Libyi je značně nepřehledná a že probíhá na půdě OSN snaha o její řešení. Připustil rovněž, že je nutné vzít v úvahu propojenost organizovaného zločinu s libyjskými frakcemi.
Poslední dotaz, který se týkal migrace, vznesl Igor Jakubčík (ČSSD). Chtěl vědět, zda se bude na jednání Evropské rady diskutovat přístup Makedonie, která umožňuje uprchlíkům přecházet na území EU. Podle premiéra se tato záležitost objeví. Řešení spatřuje především ve stabilizaci západního Balkánu.
Debatu ukončily otázky týkající se Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP). Ohledně TTIP se neočekává větší diskuse. Předpokládá se, že bude podpořeno další vyjednání, přičemž klíčové bude, jak dopadne jeho projednávání na půdě Evropského parlamentu. V blízké době by měla být dopracována dopadová studie, kterou má v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu. Po jejím dokončení bude moci vláda zaujmout vyhraněnější stanovisko. Probíhá také úsilí tuto věc více komunikovat s veřejností.
