„V ČR máme problém se o palčivých tématech bavit bez emocí a hysterie. My z Evropských hodnot se takové debaty snažíme zkulturnit.“ I proto se ve čtvrtek, 11. prosince konala diskuze na téma “Ohrožuje imigrace do EU volný pohyb osob?” Na palčivou otázku hledali odpověd dva europoslanci, právník z Multikulturního centra Praha a ředitel think-tanku Evropské hodnoty.
Ve čtvrtek 11. prosince pořádal think-tank Evropské hodnoty ve spolupráci s Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR debatu na téma „Ohrožuje imigrace do EU volný pohyb?“. Poslední letošní akce Evropských hodnot se jako diskutující zúčastnili Petr Ježek – europoslanec za ANO; Tomáš Zdechovský – europoslanec za KDU-ČSL; Radko Hokovský – výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty a Pavel Čižinský – právník z Multikulturního centra Praha. Jako komentující hosté přijali do hlediště pozvání Eva Janská – expertka na migraci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy; Martin Rozumek – šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům a Lucie Bednárová – šéfredaktorka EurActiv.cz. Diskuzi na toto aktuální téma moderoval Jakub Janda, zástupce ředitele Evropských hodnot.
„V ČR máme problém se o palčivých tématech bavit bez emocí a hysterie. My z Evropských hodnot se takové debaty snažíme zkulturnit,“ uvedl večer Jakub Janda.
Radko Hokovský se chopil slova jako první s jednoduchou odpovědí na hlavní otázku večera – ano, imigrace do EU ohrožuje volný pohyb. Upozornil ale, že je třeba rozlišovat druhy migrace, jako je řízená pracovní nebo neřízená, protože EU teď trápí hlavně ta druhá. Taky poukázal na to, že některé státy EU – například Velká Británie, Francie a Dánsko – zpochybňují absolutní volný pohyb osob jako součást evropského unijního práva. „Je to závažné téma i pro Českou republiku, ale měla by se k němu postavit čelem a myslet solidárněji. A také by se měla připravit na strategickou debatu, přičemž předpokladem takové debaty s evropskými státy je ale diskuze na národní úrovni – bez emocí, nehysterická.“
Tomáš Zdechovský zastával pozici obhájce svobody pohybu jako základního práva v EU, které by nemělo být ohroženo. Na základě vlastních rozhovorů se syrskými uprchlíky také sdělil, že většina z nich do Evropy natrvalo nechce, že ve skutečnosti věří, že se do Sýrie budou moct vrátit, až válka skončí. Česká republika by pro ně každopádně byla jen přestupnou stanicí na cestě do Německa nebo Švédska.
Pavel Čižinský upozornil na to, že volný pohyb je také naše právo a tím, že ho budeme hájit, hájíme vlastně práva svá. Apeloval také na to, že i symbolické gesto přijetí několika desítek uprchlíků má smysl.
„Možný konec volného pohybu osob není o objektivní realitě, ale o našem subjektivním vnímání a vnitřních tendencích v EU,” řekl Pavel Čižinský.
Petr Ježek začal svou řeč poukázáním na průvodní otázku celého večera a upozornil, že je to, jako bychom se ptali, jestli může obchod ohrozit volný pohyb zboží. „Mnoho lidí necítí výhody volného pohybu přímo na vlastní kůži, ale při představě, že bude vedle nich stát uprchlický tábor, jsou ochotni tuto volnost pohybu obětovat.“
Po úvodních tezích se Jakub Janda diskutujících zeptal, co by podle jejich názoru měla Česká republika, potažmo vláda udělat s migrační krizí. Radko Hokovský odkázal na doporučení, které think-tank Evropské hodnoty vydal – mezi jinými je to například přijetí aspoň desítek nejzranitelnějších uprchlíků, tzn. dětí a mladých lidí, pomoc komunitám na místě a hlavně vedení debaty na toto téma na národní úrovni. Petr Ježek kladl důraz na pečlivé zmapování problému a debatu na národní úrovni, paralelně s dílčími opatřeními na bázi dobrovolnosti. Pavel Čižinský upozornil na oddělení situace spojené se Sýrií a Ukrajinou od imigrace obecně. Česká republika by podle něho měla přijmout alespoň symbolický počet azylantů, a to dobrovolně. Tomáš Zdechovský nakonec podotkl, že se v Čechách azylantů jednoduše bojíme a je třeba si to přiznat, abychom mohli začít všichni od sebe – třeba tím, že je budeme vnímat jako trpící lidi.
Otázky z publika otevřela Lucie Bednárová. Zajímalo ji, jak tuto diskuzi o imigraci uchopit, aby neskončila jako v některých zemích západní Evropy. Diskutující se ve svých odpovědích většinou shodli na tom, že debaty se nesmí zmocnit populističtí politici, kteří by z ní chtěli vytlouct politické body, a že se imigrace má prodiskutovat v co nejširším fóru s účastí všech mainstreamových stran. Radko Hokovský pak upozornil, že veřejnost se bojí zejména integrace muslimského obyvatelstva a práva šaría, proto je potřeba zacílit se na jejich obavy – nebagatelizovat je, ale řešit. Evu Janskou pak zajímal názor diskutujících na formu pomoci státu a Martin Rozumek upozornil na to, že se v průběhu celé debaty směšovala dobrovolná a nucená migrace a zeptal se, jestli je podle diskutujících česká migrační politika nastavená dobře. Poslankyně Adamová, která seděla v obecenstvu, se nakonec zeptala kolegů z Evropského parlamentu, co by odporučili svým protějškům z Parlamentu České republiky.
V závěrečném slovu každého z diskutujících zaznělo několik odhadů toho, jestli a případně kdy bude česká společnost připravena na přijetí migrantů. Podle Radka Hokovského to bude v horizontu několika měsíců, kdy přijmeme desítky hlavně postižených syrských dětí, ale důležité podle něho je stabilizovat společnosti v problémových regionech, aby v první řadě neměly důvody migrovat. „Já si myslím, že na diskuzi připraveni jsme – důkazem je už to, že nás teď posloucháte,“ řekl na závěr Tomáš Zdechovský a poděkoval Evropským hodnotám za zprostředkování této debaty.
Miroslava Kuľková je stážistka komunikačního týmu think-tanku Evropské hodnoty.
