Západní spojenci v Afghánistánu dvacet let bojovali s teroristy, jelikož hlavním zájmem západních demokracii bylo, aby vůči nim Afghánistán nesloužil jako základna teroristů. Po dobu spojenecké vojenské přítomnosti v zemi se to dařilo. Velmi rychlá kapitulace afghánské vlády a armády do rukou Talibanu však vyvolala potřebu akutní evakuace západního personálu.
Český stát roky využíval služeb místních tlumočníků a spolupracovníků, kteří ve jménu České republiky nasazovali život svůj a svých rodin. Dle veřejně dostupných informací se záchranný program české vlády pro tyto spolupracovníky měl týkat relativně úzkého okruhu osob, což znamená, že se český stát nepostaral o řadu afghánských občanů, kteří jsou dnes v ohrožení života kvůli své práci pro Českou republiku. Je morálním i praktickým zájmem českého státu se o tyto osoby a jejich rodinné příslušníky postarat, což ovšem v řadě případů není již fyzicky možné, jelikož mnozí již ztratili naději a přerušili komunikaci, nebo nejsou schopni se z ohroženého území dostat.
Pokud český stát tuto situaci nezvládne a množství svých bývalých spolupracovníků nezachrání, bude mít při budoucích operacích velký problém s důvěrou místních občanů ve třetích zemích, které bude pro vojenská a jiná nasazení potřebovat. Proto by české politické strany měly veřejně deklarovat, že v nové povolební Sněmovně iniciují zřízení vyšetřovací komise, která by s odstupem vyhodnotila všechny přípravy a rozhodnutí současné vlády ohledně záchrany afghánských spolupracovníků tak, aby bylo objektivně prokazatelné jak český stát tuto roli zvládl nebo nezvládl.
