Přinese první “digitální summit” pokrok do možností obchodování na jednotném evropském trhu?
Blížící se říjnový summit Evropské rady (24. a 25. 10. 2013) se bude zabývat především digitální ekonomikou, inovacemi a službami a naváže tak na závěry březnového summitu (14. a 15. 3. 2013). Představitelé členských států EU budou diskutovat také o již tradičně projednávané a bohužel stále palčivé oblasti růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a rozvoji hospodářské a měnové unie. Během pěti dnů před zasedáním Evropské rady (ER) sestaví její předseda na jednání Rady pro obecné záležitosti pořad jednání nadcházející ER.
Digitální agenda
Ačkoli již dvě dekády moderní doby můžeme označit za “věk internetu”, bude digitální agenda na půdě Evropské rady projednávána tento říjen v podstatě poprvé. Téma je to poměrně citlivé s ohledem na nedávné kauzy o nedovoleném sledování prostřednictvím internetu. Nejen z EU, ale z různých koutů světa se ozývají hlasy vyzývající k oslabení americké nadvlády a k vytvoření vlastních lokálních platforem na internetu. Objevily se dokonce nápady na zpoplatnění přístupu k evropským datům ze třetích zemí. Je tedy jasné, že se jedná nejen o technologicky, ale také o politicky a diplomaticky delikátní otázku. Na summitu Rady proto budou projednávány pokyny pro dokončení jednotného digitálního trhu do roku 2015 s ohledem na aktuální stav Digitální agendy. Ta obsahuje i mnoho velmi konkrétních cílů s jasnými daty pro splnění – jako je například výrazné posílení nákupů přes internet – 50 % procent populace by mělo nakupovat tímto způsobem do roku 2015, 20 % přes hranice států. Pokrok v této oblasti je takto velmi snadno měřitelný.
Z červnové Rady jsme napsali analýzu – co skutečně Nečas přivezl?
Projednáváno bude i hodnocení Komise ke směrnici o službách s očekávanými výsledky procesu “Licence pro Evropu”. Plynulé obchodování v Evropě totiž v této moderní době již dlouho postrádalo přívětivé internetové obchodní prostředí. Klíčem ke konkurenceschopnosti nové ekonomiky je schopnost EU proniknout do znalostí a technologií okolních zemí a využít je ve svůj vlastní prospěch. Je chybné za digitální agendu považovat pouze oblasti Google, Facebooku či Amazonu, když v podstatě veškerý tradiční obchod a služby provozované v Evropě závisí na výměně dat a propojenosti kvůli rychlé aktualizaci dat (např.). Vyšší náklady na získávání a výměnu dat prokazatelně snižují efektivitu napříč ekonomikami EU. Přesto zahrávání si s otevřenými datovými toky je větší risk než například daň z finančních transakcí. Litevské předsednictví se však zavázalo zprostředkovat výstupy dosavadních jednání digitální agendy ještě před samotným zahájením summitu. Mezi priority litevského předsednictví patří dosažení dohody na regulaci trans-evropských komunikačních sítí jako prostředku k podpoře investic do sektoru informačních a komunikačních technologií. Cílem je rozvíjet bezpečné, věrohodné a jednoduché on-line transakce, důležité součásti evropského jednotného digitálního trhu. Během litevského předsednictví bude Vilnius hostit i velmi významnou konferenci o informačních a komunikačních technologiích (6. až 8. 11. 2013) s až 3000 účastníky.
Inovace
Za zmínku rovněž stojí, že se Rada poprvé od února 2011 bude zabývat pokrokem v oblasti inovací, Evropského výzkumného prostoru (s termínem dokončení 2014) a budoucím rozvojem Unie inovací. Cílem tohoto projektu je (jak jinak) pomoci více rozproudit evropskou ekonomiku, pomoci jí obstát v globální konkurenci a v neposlední řadě podpořit tvorbu pracovních míst. Tento dlouhodobý proces se snaží o větší propojení veřejného sektoru (vědeckých pracovišť i státních úřadů) se soukromým sektorem a obsahuje v sobě kroky k odstranění překážek inovace – přílišné patentování, rozdrobený trh, pomalá standardizace, nedostatek kvalifikovaných pracovníků atd.
Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost
Říjnová Rada by měla určit další směřování investičního plánu pro Evropu (z června 2013) na základě zpráv Komise a Evropské investiční banky o provádění opatření k financování ekonomiky. Na červnové Radě byla projednávána iniciativa na podporu zaměstanosti mladých lidí, přičemž na říjnové Radě se bude jednat o pokroku a zajištění její plné funkčnosti do ledna 2014. V neposlední řadě se představitelé členských států budou zabývat prací Komise a členských států na dalším snižování regulační zátěže na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.
Na čem se dohodla poslední – červnová Rada? Mrkněte na naši analýzu.
Hospodářská a měnová unie
Již tradičně se bude ER zabývat pokrokem v oblasti hospodářské a měnové unie, zejména rámcem posílené koordinace hospodářských politik a sociálním rozměrem HMU, aby prosincové zasedání mohlo přistoupit k rozhodování. Jednání se budou točit také kolem bankovní unie a provádění jednotného mechanismu dohledu. Pro tento problém bylo v poslední době pro EU patrné jisté přešlapování na místě, které bylo způsobeno jednak odkládáním nepříjemné problematiky až na dobu po volbách v Německu a také uklidněním finančních trhů díky aktivní politice ECB pod vedením Maria Draghiho. Nyní však pomalu opět přichází čas, kdy je nutné pokročit dále v budování nástrojů, které by měly zabránit opakování krize eurozóny.
Další témata
V listopadu se bude ve Vilniusu konat třetí summit Východního partnerství (28. a 29. 11. 2013), o jehož přípravách bude Radu informovat litevský prezident. Litva je jedním z hlavních podporovatelů sbližování mezi EU a zeměmi zahrnutými do Východního partnerství (Ukrajina, Moldavsko, Bělorusko, Gruzie, Arménie a Azerbajdžán). Litva doufá, že se bude jednat o podpisu asociační dohody včetně všeobecné a komplexní dohody o volném obchodu s Ukrajinou a pokroku v dokončování podobných dohod s Moldavskem, Gruzií a Arménií. Očekáván je také pokrok v jednáních s Azerbajdžánem. Summit snad také přinese pokrok v oblasti vízové liberalizace. Přestože Litva doufá ve významný posun v jednáních, evropští úředníci o tom pochybují na základě nedostatečného pokroku v klíčových oblastech dohod.
Na co by premiér Rusnok měl znát odpovědi, než pojede na čtvrteční Evropskou radu?
1) Jak se ČR staví k iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých, jaké stanovisko bude prosazovat a jaké konkrétní kroky případně podnikla k naplnění daných cílů do roku 2014?
2) Podporuje současná vláda cíle Digitální agendy a je schopná zajistit, aby jich ČR dosáhla v daném časovém rámci?
3) Jaké návrhy přinesla ČR do debaty ohledně zjednodušení regulace a zmenšení byrokratické zátěže na úrovni EU?
4) Udržuje současná vláda odtažitý přístup ČR k bankovní unii a další koordinaci ekonomických politik v rámci Hospodářské a monetární unie, ale i mimo ni?
5) Přichází vláda s konkrétními návrhy, jak posílit pro české zájmy významný projekt Východního partnerství s ohledem na nadcházející summit ve Vilniusu?
Také si můžete přečíst:
Z červnové Rady jsme napsali analýzu – co skutečně Nečas přivezl?
Na čem se dohodla poslední – čevnová Rada? Mrkněte na naší analýzu.
Jitka Hofbauerová je členkou Analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty
Jan Krajník je členem Analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.