V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se uskutečnil první expertní seminář organizovaný think-thankem Evropské hodnoty na téma Malé a střední podniky a jejich budoucí přístup k financování. Soustředil se na výhledy financování českých podnikatelů z evropských fondů v letech 2014-2020 a možnosti zlepšení práce veřejné správy v této oblasti.
Doporučení think-tanku Evropské hodnoty si můžete pustit ZDE.
Tento článek v PDF verzi ke stažení ZDE.
Hned v úvodu si vzal slovo Jan Michal, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice, aby vysvětlil, proč se zabýváme právě malými a středními podniky.
“Malé a střední podniky vytvářejí dvě třetiny pracovních míst,” vysvětlil a dodal, že více než 80 % firem v EU jsou malé a střední podniky a u nás je to ještě víc. “Podpora malých a středních firem by měla být jednou z priorit,” tvrdí. Malé a střední podniky podle něj sice silně pocítily dopady krize, ale mají nejlepší vyhlídky, že se z ní velmi rychle zotaví. Na rozdíl od velkých podniků jsou ochotny riskovat a investovat do inovací. “V Německu a Rakousku se jim už daří dostávat na čísla před krizí,” říká, ale přiznává, že v ostatních státech EU je zatím úspěch jen částečný.
Jan Michal si uvědomuje, že aby dosáhli úspěchu jako Německo, je třeba vytyčit, kam je třeba směřovat finanční podporu. “Je třeba podporovat podnikatelské prostředí, které bude příznivé pro inovace, infrastrukturu, rozvoj lidského kapitálu a účinné a šetrné využívání přírodního kapitálu, moderní a profesionální správu.”
Nutnost odpovědného rozdělování finančních prostředků se linula příspěvkem Jiřího Kopala, místopředsedy think-thanku Evropské hodnoty. V rámci dlouhodobé strategické priority posilování „institucí“ vytyčené Národní ekonomickou radou vlády (NERV) se zaměřil i na důležitost investování do manažerského rozvoje pracovníků veřejné správy, který by měl probíhat paralelně s jejím zeštíhlováním.
„Úředníci by měli podnikatele a jejich projekty v budoucnosti skutečně akcelerovat. Nemůžeme v této oblasti dlouhodobě oproti jiným zemím ztrácet. Něměli bychom považovat za normální, aby se podnikatelé úředníkům i v případě důvtipných možností podpory raději vyhýbali, jak to představitelé podnikatelských asociací často komentují v současnosti,“ komentoval současnou situaci Kopal. Zahájil tím první ze tří panelů, ve kterých se diskutující zaměřili na zhodnocení čerpání fondů v minulých letech, na jeho současný stav a čerpání fondů v budoucnosti.
Špatná praxe v současnosti
V rámci další diskuse Martin Shabu, investigativní novinář České pozice, upozornil na několik závažných současných problémů v čerpání dotací. Jako první uvedl předem rozdělené dotace politickým vedením. “O dotace nesoutěží nejlepší projekty, už předem se ví, kam a kolik peněz půjde, “ vykládá Shabu a udává jako příklad dohodu mezi Ústeckým a Karlovarským krajem.
“Chybí nám zákon o úřednících, úředníci nemají jistotu, že když budou dobře vykonávat svoji práci, nebudou vyhozeni,” tvrdí Shabu. Připomněl také neobjektivní výběrová řízení. “Existují dva modely hodnocení projektů – exaktní a hodnotitelský. U toho druhého případu je kladem důraz na subjektivitu hodnotitele,” subjektivní hodnocení může být podle Shabu zmanipulováno, proto by větší důraz kladl na modely podle měřitelných výstupů.
K výčtu překážek v efektivním čerpání fondů se přidal i Miroslav Matej, náměstek ministra financí. “Úspěšní žadatelé o dotaci, když se dostanou do fáze realizace, často nemají odbornou nebo administrativní kapacitu, aby zakázku zadali. Zadávají to vně přes právnické kanceláře nebo administrátory,” vysvětluje. “Bohužel i oni chybovali a odpovědnost na ně nebyla přenesena, ta zůstává pořád zadavateli.”
Neexistence pojištění administrátora veřejných zakázek tak přinesla další finanční náklady příjemci dotace, který následně musel zaplatit za korekce chyb.
Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, upozornil na své zkušenosti s problémy v získávání finančních prostředků na příkladu malých firem, které chtějí investovat do nových technologií. “Malé firmě, která investuje do nových technologií, buď zbývá jít do banky, nebo pracovat se strukturálními fondy. V oblasti nových nápadů je to jeden z mála prostředků v ČR,” je přesvědčen Havlíček. Velký potenciál vidí ve spolupráci firem s technickými univerzitami.
Půjde to efektivněji a přehledněji?
Velká část semináře byla věnována úvahám, jak lze zefektivnit čerpání dotací. Diskutující se shodli na tom, že velkým problémem pro podnikatele je nepřehlednost a složitost systému pro čerpání finančních prostředků.
“Na jedné straně máme evropské předpisy, na druhou stranu máme složitou implementační strukturu, kde je mnoho řídicích orgánů a spousta zprostředkujících subjektů, kde tyto subjekty často vystupují v roli poskytovatele dotace,“ upozornil Miroslav Matej. Podle českých předpisů odpovídají za plnění podmínek těch rozhodnutí, nicméně ve vztahu k EU má tuto zodpovědnost řídící orgán. Takže tam docházelo ke štěpení manažerské odpovědnosti, která taky nepřispěla ke stavu, co tady máme,” vysvětluje
Daniel Braun, první náměstek ministra pro místní rozvoj, ujistil, že se na zefektivnění systému pracuje. “Snažíme se sjednotit pravidla tam, kde je to efektivní. V momentu, kdy bude jeden web a jedna pravidla, bude jednodušší se v tom orientovat pro podnikatele. Z hlediska kontroly to bude taky jednodušší,” tvrdí Braun a prohlašuje, že zjednodušení pomůže i v boji proti korupci. “Nesrozumitelnost plodí prostor pro korupci,” potvrdil poslanec Václav Kubata.
“V současné době mnoho zadavatelů, aby mělo jistotu, že neudělá chybu, udává jako jediné kriterium cenu, pak výsledky nejsou dostatečně kvalitní a rozhodně ne inovativní,” upozorňuje na další problém Miroslav Matej. “Je třeba sjednotit tuto terminologii, aby od roku 2014 každý úředník věděl, jakým způsobem má podnikatele žádající o finanční podporu hodnotit,” potvrzuje Richard Lev, ředitel úseku Poradenství, GRANTIKA Česká spořitelna.
Přes všechny problémy Evropské projekty patří k tomu lepšímu, co se v ČR realizuje. “Z našich čísel vyplývá, že evropské projekty jsou transparentnější, jsou otevřenější, je tam méně anonymních firem,“ tvrdí ekonom z Institutu ekonomických studií UK a think-tanku IDEA Petr Janský.
Jak zaměřit priority?
Debata se dotkla i otázky, na které odvětví by se měl stát zaměřit. Dagmar Vránová z Odboru inovačního podnikání a investic Ministerstva průmyslu a obchodu je přesvědčena, že bychom měli podporovat firmy, které přicházejí s novými výrobky, které mají nastartovanou trajektorii. “Myslím, že bychom měli podporovat problematické regiony, ale zase žádná podpora by neměla jít k těm špatným, ale k těm, co mají dobré nápady a dobré myšlenky.”
Podle Richarda Lva je potřeba podporovat malé a střední podniky napříč spektrem. “Je třeba aby přicházely s novými a životaschopnými návrhy. A pak se objeví něco, v čem budeme dobří. Dneska jsou to nanotechnologie, ale co bude za pět let, to nikdo neví.”
S tím nesouhlasí Karel Havlíček. “Nové technologie bychom měli podporovat, protože je to solidní prezentace, ale nikdy nebudou hlavním tahounem,” reaguje a vysvětluje, že bychom měli podporovat stavebnictví.
“Marketing ani politologie nás neuživí,” souhlasil s Havlíčkem poslanec Kubata. K tomu se přidal i Martin Babuška z CzechInvestu, který se zasazoval o to, aby se v České republice více podporovaly technické školy.
“Máme mnoho vzdělaných gymnazistů a vysokoškolských humanistů, ale málo technicky zaměřených studentů. Bylo by třeba podporovat zájem o vědu a techniku od základních škol. Vysvětlit jim, že dělat něco rukama nebo technického, není nic špatného,” říká Babuška.
Dotace nebo raději návratné finanční nástroje?
Velkým tématem byly i způsoby finanční podpory. Hosté semináře se shodli na tom, že by se měli více zaměřit na vratné finanční prostředky podpory.
“Dotace jsou komplikovaná věc, protože jejich vyřízení trvá třeba 6 měsíců, zatímco vyřízení úvěru pět dní,” je přesvědčena Dagmar Vránová. Martin Babuška by podporu rozdělil: pro začínající podnikatele by primárně byly dotace a pro zajeté firmy finanční nástroje.
Petr Zahradník, ekonom Národní ekonomické rady vlády uvedl, že rozsah návratných finančních podpor by měl v následujícím období dosáhnout deseti procent. Daniel Braun s ním nesouhlasí: “Finanční nástroje tady budou mít větší prostor než v minulém období, ale nemyslím si, že se dostaneme na deset procent, v tom musím být realistický.”
Zkušenost z Německa
Na samý závěr semináře vystoupil díky pozvání Konrad Adenauer Stiftung expert z Horního Porýní-Vestfálska Petr Wohlmeyer. Jednatel Centra pro inovaci a techniku ZENIT se zaměřil na zkušenosti s účelným rozdělováním dotací v této takřka 18 milionové spolkové zemi. Hlavní důraz v posledních letech se zaměřuje na distribuci peněz tematicky zaměřeným klastrům sdružujícím malé a střední podnikatele.
Tyto klastry soupeří o evropské peníze mezi sebou v rámci vysoce transparentních soutěží hodnocených nezávislými experty. Soutěže se ukázaly jako velmi dobrým nástrojem zejména v oblasti inovací. Rozdělované peníze mají dotační charakter v daleko menší míře než v České republice. Návratnost finančních prostředků z evropských fondů se na celoněmecké úrovni pohybuje kolem 30%.
Projekt “Malé a střední podniky a další české zájmy v hospodářských politkách EU” podporuje Zastoupení Evropské komise v České republice a Konrad Adanauer Stiftung. Záštitu nad ním převzal pan Jan Bauer, předseda Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Mediálním partnerem je zpravodajský portál EurActiv.cz.
