Jak se vyrovnat s ruskou agresí? Především tuto otázku si kladli účastníci dvoudenní konference o mezinárodní bezpečnosti, kterou v pondělí 26. října zahájily dva uzavřené expertní kulaté stoly. Cílem prvního z nich bylo diskutovat o roli zemí V4 v kontextu evropské bezpečnosti. Úvodním slovem jej otevřeli náměstek ministra obrany Daniel Koštoval, ředitel odboru bezpečnostní politiky MZV ČR Tomáš Szunyog a bývalý komisař a zároveň předseda Poradního výboru Iniciativy pro evropské hodnoty Štefan Füle.

Zabývat se Visegrádskou skupinou v debatě o evropské bezpečnosti se v současnosti může jevit nanejvýš příhodné, zejména vezmeme-li v potaz, že za pár měsíců státy V4 oslaví výročí 25 let spolupráce. Jak například zhodnotí naplňování některých svých hlavních cílů v rámci společné platformy, tedy posilování vzájemné důvěry a solidarity? Zajímavé bude také sledovat, zda svého jubilea budou členové V4 schopni dosáhnout se společnými postoji k současným hlavním výzvám evropské bezpečnosti, které směřují od jižních i východních hranic EU. Jak potvrdili experti u kulatého stolu, členové V4 dosud nezastávají potřebné společné postoje, avšak je načase převzít zodpovědnost a zaměřit se více na bezpečí v rámci společného uskupení i mimo ně. To zahrnuje nejen aktivní přiblížení se k 2% hranici ve výdajích na zbrojení vyplývající z transatlantických závazků, ale i vyšší investice do zpravodajských služeb.

Za pár měsíců státy V4 oslaví výročí 25 let spolupráce.

Neméně důležitou dimenzí spolupráce V4 by však mělo být i posilování občanské společnosti, a to skrze síť již zavedených nevládních organizací. U kulatého stolu převládla shoda, že čelit některým tamějším politikům vezoucím se na vlně populismu a xenofobie je možné pouze s aktivní společností. Jak bylo navíc připomínáno, státy V4 se v minulosti opakovaně stávaly objekty okolních dějinných událostí. Nyní jsou nicméně v pozici, kdy mohou ve hře o evropský kontinent dějiny samy tvořit a je otázkou, zda příležitost podílet se na formulaci a realizaci řešení přijmou.

Otázkou pro experty u kulatého stolu bylo i uchopení vztahu s Ruskem v kontextu politik NATO a EU, a to na pozadí blížícího se termínu přehodnocování protiruských sankcí a druhé minské dohody. O prodloužení těchto sankcí nebylo pochyb. Objevila se však otázka, zda existuje způsob, jak donutit Rusko stát se systematicky kooperujícím partnerem. V postoji účastníků v tomto ohledu převládla skepse, neboť na Rusko se nahlíží jako na hráče velmocenského koncertu, který sleduje pouze vlastní zájmy.

O prodloužení protiruských sankcí nebylo u kulatého stolu pochyb.

Nosným tématem diskuze o evropské bezpečnosti v kontextu V4 se stala i uprchlická krize (některými účastníky nazývaná migrační). Mezi experty bylo poukázáno na zajímavý fenomén v případě ČR, kdy množství jejích občanů považuje stávající situaci za mnohem více alarmující a ohrožující než jiné unijní státy, které jsou migrací zatíženy nesrovnatelně více. V rámci setkání zazněla od kulatého stolu i obvinění z pokrytectví za situace, kdy Bulharsko a Rumunsko, ačkoli jsou již členskými státy EU, nejsou dosud z řady důvodů považovány za připravené ke vstupu do schengenského prostoru, avšak migranti nelegálně překračující schengenské hranice jsou nahlíženi prizmatem humanitárního aktu.

Tento kulatý stůl, který organizoval think-tank Evropské hodnoty na půdě Poslanecké sněmovny ČR, se mohl uskutečnit díky přispění Mezinárodního visegrádského fondu, Konrad Adenauer Stiftung a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Záštitu nad akcí převzal poslanec za TOP09 Marek Ženíšek.

Jak bořit mýty vycházející z ruské propagandy? Hlavně tato otázka kolovala mezi účastníky druhého expertního kulatého stolu konaného v rámci konference o mezinárodní bezpečnosti. Mimo jiné zde zasedl ředitel maďarského think-tanku Political Capital Institute Péter Krekó, odborník na bezpečnost a obranu ze slovenského CEPI Milan Šuplata, odborník na mezinárodní bezpečnost z německého SWP Oliver Tamminga a v neposlední řade i český novinář Jakub Kalenský, který je v současnosti součástí pětičlenného týmu East STRATCOMpod EEAS.

Jedním z cílů zmíněného týmu East STRATCOM má být právě vytvoření rozsáhlé sítě k boření mýtů ruské propagandy, kterého se mají účastnit jak nevládní organizace či novináři, tak i političtí představitelé. Expertní tým za tímto účelem sbírá všemožné příklady propagandy, kterou je EU denně intenzivně napadána, a klade si za cíl uvádět je na pravou míru. Jednou z nesnází této činnosti může být nedostatek tvrdých faktů v pravý čas. V tomto ohledu nelze než podporovat investigativní novinařinu. Opravdovou výzvu pro boření mýtů ale účastníci kulatého stolu spatřovali v rychlosti – jakmile je jednou střípek propagandy vypuštěn, jednoduše existuje a jeho uvedení na pravou míru v čase již ztrácí odezvu.

Boření mýtů je o rychlosti a tvrdých faktech.

Ruku v ruce s bořením mýtů by mělo jít také šíření pozitivního narativu napříč společností. K veřejnosti vnímající samu sebe nikoli jako součást Západu, ale jako „ty druhé“, je nutno se dostávat skrze nejrůznější komunikační kanály, diskutovat na univerzitách, přehodnocovat dosavadní způsob vzdělávání – učme historii, společenské vědy i literaturu tak, abychom v mladých lidech vzbuzovali kritické a prodemokratické myšlení, zaznělo u kulatého stolu.

 V této souvislosti bylo dále poznamenáno, že dnešní mladá generace dospívá bez zkušenosti s totalitním režimem a čímkoliv podobným. To následně otevírá prostor pro slovanské sentimenty sahající zpět do 19. století a latentní antiamerikanismus. Pokud se podobné sentimenty spojují s pochybnostmi o vlastní velikosti a schopnosti cokoliv změnit či realizovat, pak závisí na státnických elitách, aby právě ony byly nositeli potřebných pozitivních narativů ve společnosti.

Úkolem pro celou EU je rovněž efektivnější komunikace směrem ke svému publiku. V čelení ruské informační válce, která má politický základ, by proti šíření populismu, frustrace či extremismu měla Unie podporovat jak práci investigativních žurnalistů, tak lokální politickou satiru. Jak totiž u kulatého stolu zaznělo, ruská propaganda je velmi komplexní, a proto musí být komplexní i naše odpověď.