Search
Close this search box.

Kremelská propaganda: dokážeme ochránit národní zájmy?

Dne 29. února 2016 uspořádal Think-tank Evropské hodnoty veřejnou debatu na téma „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň?“. Akce se konala na půdě Poslanecké sněmovny PČR pod záštitou poslankyně za TOP 09 Heleny Langšádlové. Šlo o debatu v rámci nového projektu Evropských hodnot zaměřující se na ruskou propagandu.

Kromě paní poslankyně, která celou debatu řídila, vystoupili ještě Jakub Kalenský, český expert v EEAS East STRATCOM Team, Ivan Glabal, předseda Podvýboru pro obrannou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR PS PČR, a Jakub Janda, zástupce ředitele zmiňovaného think-tanku. Jako divák přišel i poslanec Karel Schwarzenberg, který ale ve druhé části debaty vystupoval téměř jako pátý speaker.

 

12828547_10154037820534468_7607964477935262490_o

Řečníci (zleva): Jakub Janda, Ivan Gabal, Helena Langšádlová a Jakub Kalenský.

Ruská propaganda se podle Heleny Langšádlové zaměřuje na dvě věci: na zpochybnění některých institucí (EU, NATO…) a na ochranu národních zájmů. Opět se začínají ozývat hesla jako „slovanská provázanost“ a „křesťanské hodnoty“, jejichž zachráncem před zkaženým a zhýralým Západem má být Vladimír Putin. O zkaženosti Západu se nás podle Jakuba Jandy propagátoři snaží přesvědčit i tím, že vyvolávají pocit, že nad ničím nemáme moc, že o nás rozhodují jiní (EU, NATO…) a my se jim musíme podřídit. Podle Ivana Glabala je cílem ruské propagandy také zakrytí jeho imperiálních vojenských aktivit, které prý mohou dospět až k fatálnímu světovému konfliktu. Za nejproblematičtější oblast považuje Turecko.

 

12783696_10154037822039468_1882750140723744375_o

Do debaty se zapojil i Karel Schwarzenberg.

Nebezpečí ruské propagandy představuje zejména fakt, že je vedena velice důmyslným způsobem, na tom se shodují všichni speakeři. Propaganda nečiní nic náhodou, každý její krok je předem dobře promyšlený. Rusko záměrně vypouští různorodé informace, jimiž chce vyvolat nepřehlednou situaci, zmást a znechutit lidi natolik, že už veřejné dění nebudou chtít sledovat. Jakub Kalenský říká, že cílem je zmást lidi natolik, že už nebudou věřit ničemu, ani vlastním institucím. Tím se stanou mnohem snáze manipulovatelnými.

Promyšlenost propagandy potvrdil ve svém výstupu i Karel Schwarzenberg: v rámci debaty blíže popsal důmyslnost jejího vedení v některých zemích. V každém státě si propaganda zvolí citlivé téma, na které se poté zaměří. V Nizozemsku je jím např. sestřelené letadlo na Ukrajině, u nás uprchlická krize – jakkoli je to absurdní, vezmeme-li v potaz, kolik je u nás ve skutečnosti uprchlíků. Problémem ale je, že všechny tyto dezinformace přebírají i veřejnoprávní média, což těmto zprávám dodává na věrohodnosti a většinu občanů tak nenapadne je zpochybňovat. Jak dodává Jakub Janda, skutečnost je navíc komplikována tím, že na stranu propagandy se u nás staví i někteří veřejní činitelé jako např. poslanci KSČM či prezident.

 

12819210_10154037817314468_2681047253943272516_o

Akce se konala na půdě Poslanecké sněmovny PČR.

Jak se tedy můžeme ruské propagandě bránit? Systematickou analýzou médií, odpovídá Ivan Gabal. Musíme rozkrývat dezinformace, nepapouškovat zastrašovací ruská paradigmata a ideologie a konfrontovat lži s pravdou. Měli bychom aktivně bojovat proti ruské snaze rozdělit Evropu na západní a východní, vystupovat jednotněji. EU by se měla více zaměřit na ruskou otázku nejen z hlediska energetického a ekonomického, ale i obranného a bezpečnostního. Jasný evropský postoj by také mohl být vyjádřen odebráním ruského pořadatelství MS ve fotbale. Přínosné by bylo i vzdělávání evropských ruských menšin, které představují potencionální ruskou elitu, v otázkách evropských hodnot a demokracie. Proti dezinformační kampani bychom měli podnikat i justiční kroky či minimálně uveřejňovat jména osob, která se na ruské kampani podílejí, a tím posílit jejich odpovědnost za lživé a zavádějící informace. Česká republika by mimo jiné měla snížit počet členů ruské ambasády v Praze, který je neúměrný současné situaci, a jasně tak vymezit svou geopolitickou pozici v Evropě.

Jakub Kalenský konstatuje, že v boji s propagandou jsme ve značně znevýhodněné pozici. Dezinformacemi jsme zaplavováni ve velké míře každý den a naším jediným nástrojem proti nim je pravda. Rusové často volají po tom, že jim nechceme dopřát vyjádření alternativního názoru. “Lež prostě není alternativní názor,” říká Kalenský.

Ruská dezinformační kampaň je v podstatě celoevropským problémem. Ze slov Jakuba Jandy by se tento problém měl stát obsahem bilaterálních i multilaterálních jednání. Dále bychom měli sledovat aktivity českých prokremelských představitelů a dbát na to, aby veřejnoprávní média poskytovala seriózní informace.

Z důvodu již popsané promyšlenosti proruské propagandy oceňuje paní poslankyně Langšádlová práci Evropských hodnot a Jakuba Kalenského, kteří svou činnost zaměřují právě na rozkrývání ruských taktických lží. Do budoucna je potřeba vyvíjet v tomto směru větší tlak na Parlament, aby proti propagandě zakročil rázněji.

Projektový tým think-tanku Evropské hodnoty