Není tajemstvím, že otázky kolem Evropské unie (EU) a evropské integrace obecně nepatří k zásadním tématům těchto voleb do Poslanecké sněmovny (PS). V kontextu této logiky je potom celkem smutné, že ani další zásadní témata současné Evropy, tedy další možné rozšiřování EU a unijní zahraniční politika, nejsou ve volebních programech hlavních politických stran (hodnotíme osm stran s potenciálem do Sněmovny se probojovat) kandidujících do Parlamentu v blížících se předčasných volbách příliš akcentována.
ANO
V programu hnutí ANO se toho příliš o vizích evropské politiky nedočteme. Najdeme zde jen řadu obecných proklamací vztahujících se především k tématům návazným na vnitřní fungování EU. O možném dalším rozšiřování EU se nedočteme nic a o zahraniční politice taktéž příliš ne. Musíme si tak asi vystačit s obecnou proklamací lídra tohoto hnutí ve smyslu „uděláme to, co pro ČR bude výhodné, a hlavně budeme kvalitně zastupovat“. V otázce zahraniční politiky se potom ANO omezuje na obecné proklamace o podpoře lidských práv a rozvoji bilaterálních vztahů.
Podpora lidských práv je určitě hodnota, kterou lze akcentovat i na úrovni zahraniční politiky EU, nicméně onen rozvoj bilaterálních vztahů může naopak být s politikou EU v přímém rozporu. Pokud by opravdu byl pro hnutí ANO v otázce dalšího rozšiřování EU a zahraniční politiky tohoto uskupení jediným parametrem onen relativně nejasný pojem „výhodnost pro ČR“, tak se domnívám, že by to paradoxně oproti častým formulacím tohoto hnutí naší pozici v EU příliš nepomohlo. Politiku ala „trucovité dítě“, nebo „spojenec pokud se to hodí“, tu totiž v minulých letech prosazovali relativně kontinuálně ti, vůči kterým se tato politická formace snaží vymezovat.
TOP09
Program TOP09 věnuje evropským tématům jistý prostor. Opět v něm sice nalezneme obecné proklamace ala „podporujeme rozšíření EU, ale jen pokud země splní všechny přístupové podmínky“, ale zároveň tu i naprosto konkrétně stojí že TOP09 „obecně podporuje úsilí všech zemí západního Balkánu ve vstupu do EU“. V souvislosti s tím, je jistě na místě zmínit také požadavek TOP09 na nekladení dalších přístupových podmínek v průběhu přístupových rozhovorů a větší snahu o precizaci tohoto procesu.
To si myslím, že je velmi konkrétní příspěvek do diskuze o dalším směřování EU. V otázce zahraniční politiky mluví ve svém programu TOP09 především o odstranění některých celních bariér vůči rozvojovým zemím a potřebě intenzivnějších diplomatických aktivit na africkém kontinentu a v Asii. Bližší specifikaci by si v tomto dokumentu pravděpodobně zasloužila pasáž věnující se vztahům s Ruskou federací, protože se čtenář nedozví, zda své vize plánuje v případě volebního úspěchu prosazovat ČR na úrovni bilaterální, či k tomu chce naopak využít EU jako celek. I tak je však třeba říci, že program TOP09 věnuje tématům tohoto textu jistou pozornost a přináší i některá konkrétní řešení.
ODS
Naproti tomu program další pravicové strany ODS o rozšiřování EU a vizích zahraniční politiky tohoto integračního uskupení nemluví. Snad jen mezi řádky tu můžeme najít, podobně jako v případě ANO, důraz na potřebu vlastní zahraniční politiky mimo rámec EU. Tento přístup je však od strany prosazující hodnotu národního státu, jako základního kamene naší úspěšné budoucnosti, pochopitelný.
KDU-ČSL
KDU-ČSL se tématům dalšího rozšiřování EU a zahraniční politiky této organizace věnuje ve svém programu dost konkrétně. Podporuje rozšíření EU o další evropské státy, s výjimkou Turecka. V jeho případě navrhuje zavedení institutu privilegovaného partnerství. Podporuje vytvoření společných vojenských kapacit EU a navrhuje přísnější imigrační politiku států EU, s výjimkou osob pronásledovaných „za podporu demokracie a náboženských svobod“. Zároveň bych uvítal zdůvodnění toho, proč odmítají přistoupení Turecka do EU.
Opět se nemohu zbavit dojmu, že to je především z důvodu kulturní a náboženské rozličnosti Turecka, než například z důvodu postavení tamní armády v politickém systému, což je asi nejčastější důvod odmítání ze strany některých aktérů EU. I tak je však hezké, že KDU-ČSL alespoň považuje Turecko za evropský stát. A především, že věnuje ve svém programu pozornost konkrétním tématům současné evropské politiky.
SZ
V současné chvíli mimoparlamentní strana Zelených staví svoji kampaň především na jiných tématech než je budoucí vývoj EU. Z 240 bodů jejich programu, je tak evropské tématice věnováno pouhých 9, a to jde ještě o velmi obecné formulace. Odpověď na otázku ohledně dalšího pokračování procesu evropské integrace tak nenacházíme a v rovině toho, co by sneslo označení zahraniční politika EU, si musíme opět vystačit s obecnými hesly o podpoře lidských práv či snaze o zničení všech jaderných zbraní. Nezbývá tedy než doufat, že právě tato témata by v případě své vládní účasti SZ za ČR prosazovala, protože mimo nich nevíme vlastně o postojích SZ v této oblasti nic.
SPOZ
SPOZ dle svého programu „bude iniciovat veřejnou diskuzi o národním zájmu a státní doktríně, aby se podařil vytvořit co nejširší konsenzus mezi vládou, opozicí a občany v otázkách zahraniční politiky“. Je tedy celkem pochopitelné, že k velkému množství témat se nijak nevyjadřuje a opět zdůrazňuje spíše obecné proklamace o podpoře národních zájmů či důležitosti ekonomické diplomacie. Zároveň však zdůrazňuje potřebu hlubší integrace EU „jako léku na její neduhy“. V součtu tak program SPOZ působí velmi nesourodě. Lze jen těžko predikovat jakou vizi zahraniční a integrační politiky bude SPOZ v případě svého volebního úspěchu prosazovat. Řadí se tak spíše do skupiny těch hůře čitelných politických stran po bok ODS a ANO.
Úsvit
Program hnutí Úsvit se tématu rozšiřování EU nijak nevěnuje. Otázka zahraniční politiky EU v něm potom také není téměř zastoupena. Jedinou výjimkou je imigrační politika. V té navrhuje přísnější podmínky, protože zde nechce „nepřizpůsobivé imigranty, nebo příchod náboženských fanatiků“.
ČSSD
Pravděpodobný vítěz voleb ČSSD ve svém programu navrhuje pokračování procesu evropské integrace a zároveň jako jediná strana mluví o potřebě rozvíjet naši zahraniční politiku nejen na bilaterální, ale i multilaterální a regionální úrovni. V otázce zahraniční politiky EU by potom ráda ČSSD, aby EU posílila míru své bezpečnostní spolupráce s USA. Nic dalšího a konkrétního zde však případný čtenář nenajde.
KSČM
Osmičku stran v tomto textu uzavírá KSČM. Tato strana se ve svém jinak celkem precizním, pokud jde o formu zpracování, programu ani jednomu z pro nás dnes důležitých témat nevěnuje. Příčinou toho pravděpodobně bude, že pro průměrného voliče KSČM existují výrazně důležitější témata a tak tato strana nemá zatím potřebu se k těmto věcem vyjadřovat.
Politika nezájmu?
Na stručném přehledu v předcházejícím textu je dobře patrné, pro které z hlavních politických stran kandidujících za pár dní v předčasných volbách do PS jsou zmíněná dvě témata důležitá a pro které ne. Celkově lze říci, že nejlepší podchycení nacházíme u TOP09 a KDU-ČSL, zatímco nejhůře dopadá ODS a KSČM. ČSSD se věnuje zmíněným tématům jen částečně a SZ operuje pouze v obecné rovině. SPOZ a ANO potom sice jisté proklamace či postoje ve svých programech mají, nicméně i tak působí v tomto srovnání jako nejvíce nečitelné.
Jaroslav Bílek působí v Analytickém týmu think-tanku Evropské hodnoty.
Student magisterského studia politologie na katedře politologie a mezinárodních vztahů FF ZČU. Mezi oblasti jeho zájmu patří především problematika komunistického Československa, politický systém Litvy a geopolitika Ruska v 19. století.
