- Francie, Velká Británie a Německo připravují legislativu, která by umožňovala zabavit pas podezřelým osobám. Velká Británie navíc umožňuje premiérovi odebrat britské občanství osobám s dvojí státní příslušností.
- Dánsko se zaměřuje především na prevenci a integraci mladých muslimů do společnosti; navracejícím se zahraničním bojovníkům nabízí rehabilitaci. Preventivní programy se uplatňují i v Belgii, Německu nebo Francii.
- Austrálie zavedla nová opatření, která zvyšují pravomoci zpravodajských služeb a omezují možnosti cestovat podezřelým osobám do konfliktních oblastí.
Vzrůstající počty zahraničních bojovníků, tzv. foreign fighters, přinutily mnohé státy, aby revidovaly své stávající zákony a reagovaly tak na nová potenciální nebezpečí. Zahraničním bojovníkem je ten, kdo bojuje v určitém konfliktu, ačkoliv nepatří občanstvím k žádné ze zúčastněných stran. Pro západní státy představují jejich občané bojující za militantní skupiny a teroristické organizace bezpečnostní riziko pramenící ze dvou hlavních zdrojů. Obávají se radikalizace domácích muslimů, z níž pramení jejich rozhodnutí odejít bojovat do zahraničí, ale i návratu zahraničních bojovníků do své vlasti. Jednotlivé země EU i jiné západní státy reagovaly na tyto hrozby různými prostředky, jež mají represivní či preventivní charakter.
Evropskou zemí, ze které dosud odešlo nejvíce zahraničních bojovníků, je Francie. V loňském roce zde byla přijata nová protiteroristická legislativa umožňující zabavování pasů francouzských státních příslušníků, kteří plánují vycestovat ze země za účelem spáchání teroristického činu nebo podpory teroristické skupiny. Nutností je samozřejmě přítomnost dostatečných důkazů prokazujících takovéto úmysly. Pas může být dotyčnému zabaven pouze po dobu 6 měsíců, s možností prodloužení až na dva roky. Mezi preventivní opatření, které Francie přijala, patřilo zřízení horké linky pro rodiče, kteří by na svých dětech pozorovali podezřelé chování. Linka pomoci od svého spuštění v dubnu 2014 odhalila desítky džihádistů (24 za první týden) a po čtyřech měsících svého fungování obdržela přes 300 tipů. Dále Francie chystá zpřísnění dohledu nad webovými stránkami, které rekrutují bojovníky. Publikování obsahu podporujícího terorismus by mohlo být dále trestáno až 7 lety vězení. Tento krok je nicméně velmi kontroverzní, protože se úzce dotýká omezování svobody slova.
Kombinaci represivních a preventivních opatření zvolila také Belgie. V rámci preventivních opatření Belgičané připravili iniciativu na deradikalizaci mladých muslimů nebo dohoda s Tureckem o zabránění odcestování belgických občanů z Turecka do Sýrie. Stejně tak byl zaveden monitoring zahraničních bojovníků, kteří se vrátili ze svého působení na Blízkém východě. Policejní vyšetřování je zahájeno pouze v případě, že je daná osoba považována za hrozbu a existují důkazy o jejím zapojení do teroristických aktivit. V září 2014 začala nová belgická vláda projednávat nový plán, který zahrnul vytvoření Národní bezpečnostní radysestávající z vládních představitelů a zástupců zpravodajských služeb. Návrh některých politických stran, aby bylo osobám ohrožujícím bezpečnost odebráno občanství, není v souladu s mezinárodním právem a nelze jej tedy považovat za relevantní. Belgie nicméně také zvažuje použití zákona z roku 1979, který zakazuje rekrutování bojovníků do válek v zahraničí.
Členské země EU i jiné západní státy jsou nuceny reagovat na vzrůstající počet tzv. foreign fighters. V současné době bojuje na Blízkém východě 3 až 5 tisíc Evropanů, většina z nich je ze západní Evropy.
Zdroj: Infografika think-tanku Evropské hodnoty
Důraz na prevenci radikalizace a na rehabilitaci radikalizovaných občanů klade Dánsko, které má podle některých zdrojů nejvíce zahraničních bojovníků na obyvatele. Druhé největší dánské město, Aarhus, vyvinulo program pro dánské zahraniční bojovníky, kteří se vrací do Dánska. Nabízí jim možnost rehabilitovat se a začlenit se znovu do společnosti. Součástí programu je nejen zdravotní a psychologická péče, ale i pomoc s nalezením práce nebo dokončením vzdělávacího procesu. Model prevence, který byl vyvinut, je založen na spolupráci tří klíčových partnerů – škol, sociálních zařízení a policie. Dánsko od roku 2005 aplikuje i přísná bezpečnostní opatření, která se snaží zabránit dalším násilným útokům. Vyhrocená situace a politický tlak reagující na nejnovější vývoj ovšem vyžadují ještě tvrdší postup, jenž by se více zaměřil na restrikci.
Přístup Dánska je v mnohém odlišný například od přístupu Velké Británie, která se potenciální hrozbě snaží čelit především represivními opatřeními. Britský ministr vnitra může například využít svého práva odebrat britský pas těm Britům, kteří mají dvě občanství a mohou být pro Británii nebezpeční. Tím lze efektivně zabránit jejich návratu do země. Britská vláda již dříve rozšířila pravomoci policie, jež může zabavit pasy a omezit pohyb osob podezřelých z terorismu. Dále má v plánu zabránit britským občanům představujícím bezpečnostní hrozbu v návratu do Velké Británie, pokud se nepodrobí přísným bezpečnostním opatřením a deradikalizačním programům. Někteří britští politici navrhují, aby se ti, kteří se vrací z Iráku a Sýrie považovali za vinné z účasti na terorismu, pokud neprokážou opak. Tento postup by však byl v přímém rozporu s presumpcí nevinny, která představuje základní principy demokratického státu.
Několik set občanů zapojených do konfliktu na Blízkém východě má i Německo, jehož vláda v posledních dnech přijala návrh nového zákona, který má za cíl zabránit cestování osob podezřelých z terorismu. Ve snaze zabránit potenciálním německým bojovníkům opustit zemi zákon předpokládá možnost zabavení osobních dokladů až na dobu 3 let a vydání náhradních dokladů, které by neumožňovaly zahraniční cesty. Změny v zákonech by také umožnily zneplatnit cestovní dokumenty těch občanů, kteří jsou v zahraničí. Kromě vnitřních opatření Německo dbá i na spolupráci s Tureckem, které je pro svoji tranzitní polohu klíčové v prevenci příchodu zahraničních bojovníků do Sýrie. Německo, stejně jako Dánsko, zapojuje školy, sociální zařízení i místní muslimské komunity. Programy spolkových zemí se zaměřují nejen na samotné potenciální zahraniční bojovníky, ale i na jejich rodiny a přátele.
Ve snaze zabránit teroristické hrozbě některé státy přikročily k přijetí legislativy, jež umožňuje, aby byl osobám podezřelým z terorismu zabaven jejich cestovní pas. V Německu mohou potenciální zahraniční bojovníci přijít o doklady až na 3 roky, ve Francii celkově až na 2 roky. Foto Zdroj:Evropský parlament
Mimoevropskou zemí, která zapojení svých občanů do cizích konfliktů řešila přijetím zcelanové legislativy, je Austrálie. Nově je upravena například možnost pozastavovat platnost cestovních dokumentů, zákaz cestování do určitých válečných oblastí, rozšíření pravomocí zpravodajských služeb, posílení hraničních kontrol nebo omezení možnosti čerpání sociálních benefitů osobám zapojeným do teroristické činnosti. Přestože jsou obavy Austrálie naprosto pochopitelné, snaha bránit se před teroristickou hrozbou vedla podle mnohých k snižení standardu ochrany lidských práv. V tomto kontextu je nutné si uvědomit, že některá opatření, která byla Austrálií přijata, by v evropském kontextu pravděpodobně neobstála právě z důvodů velmi vysoké ochrany lidských práv, kterou v Evropě zajištují nejen národní právní řády, ale především systém ochrany řídící se Evropskou úmluvou o lidských právech a Listinou základních práv Evropské unie.
Problém, kterému čelí státy západní Evropy, nespočívá v legislativním opomenutí, které by nechávalo teroristické činy bez sankce, ale ve vysoké úrovni ochrany jednotlivce, která zapříčiňuje obtížné dokazování takového činu v chaotickém prostředí současné Sýrie a Iráku. Jedná se především o presumpci neviny, omezení možnosti vazby, standard dokazování v případě trestných činů atd. Státy, které s cílem ochránit své občany zvolily cestu represivních opatření, tak učinily za cenu omezení principu individuální svobody. V některých případech se navíc jedná i o omezování svobody a nezávislosti tisku nebo o zásahy do soukromí. Boj s terorismem a omezování možného ohrožení občanů jsou bezpochyby oblasti, v nichž by státy měly být maximálně efektivní. Ale nemohou svůj úspěch poměřovat pouze kritériem eliminace tohoto rizika. To může snadno vést nejen k selhání západního modelu liberální demokracie, ale v krátkodobém výhledu i k přehnané reakci, která může vyprovokovat další, mnohem závažnější nebezpečí a politické chyby.
Text je zkrácenou verzí odborného podkladu, jehož celé znění je k dispozici na webových stránkách think-tanku Evropské hodnoty.
Sára Valachová působí jako juniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty.
