V úterý 17. února se konaly Interpelace českých europoslanců pořádané think-tankem Evropské hodnoty za podpory Friedrich Naumann Stiftung. Hosté, jimiž tentokrát byli Pavel Telička (ANO), Luděk Niedermayer (TOP 09), Evžen Tošenovský (ODS) a Libor Rouček (ČSSD), přijeli diskutovat nad otázkami „Co udělají europoslanci pro podnikatele?“ a „Patří Česko ještě na Západ?“. Jako komentující host se zúčastnil Jan Vitásek (vydavatel zpravodajského portálu EurActiv.cz).
Program nicméně začal tématem, jež nebylo původně plánováno, ale jeho zařazení si vyžádaly události odehrávající se v posledních dnech v Evropě. Teroristické útoky v Paříži a v Kodani byly prvními případy, kdy se oběťmi stali novináři, což z nich činí útoky proti svobodě slova. Úvodním dotazem tedy bylo, co by měla Evropa udělat, aby o svobodu slova nepřišla. V odpovědích na tuto otázku se přítomní europoslanci shodovali. Od všech zaznělo přesvědčení, že je nutné stát si za základními evropskými hodnotami, jako je svoboda slova či právní stát, a varování před neúměrným posilováním bezpečnostních a kontrolních mechanismů, jehož důsledkem by bylo popření těchto hodnot. Zdůrazněna byla rovněž nutnost vzájemné podpory a jednoty ve společnosti.
Od všech zaznělo přesvědčení, že je nutné stát si za základními evropskými hodnotami.
Možnosti, jak podpořit podnikatele, spatřuje Pavel Telička (ANO) zejména ve třech oblastech: snížení administrativní zátěže a míry regulací, koncepční využití Junckerova balíčku a v Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Podle jeho slov by 15-20% snížení administrativní zátěže mohlo přinést zvýšení HDP o 1 %. V souvislosti s Junckerovým balíčkem kritizoval český přístup. Důraz je u nás kladen pouze na jeho finanční pilíř, zatímco zbývající dva (dotvoření společného trhu a snížení administrativní zátěže) zůstaly bez povšimnutí. Uvítal by, kdyby česká vláda dokázala přijít s obdobným investičním opatřením a využít ho k podpoře inovativních projektů.
Luděk Niedermayer (TOP 09) naopak vyzdvihl potřebu zdokonalit využívání stávajících mechanismů, především kohezních fondů, spíše než zavádět nové. Podle něj je zapotřebí naučit se peníze investovat do projektů, které přináší nějaký další prospěch, nikoliv je pouze utrácet. S Pavlem Teličkou (ANO) naopak souhlasil v otázce snižování regulací a dodal, že řada je také na národních vládách, které bývají iniciátory některých nežádoucích regulací.
“Je zapotřebí peníze investovat do projektů, které přináší nějaký další prospěch,” říká Luděk Niedermayer.
V tomto bodě na něj navázal Evžen Tošenovský (ODS), který upozornil, že nárůst regulací vede k nárůstu kontrolních mechanismů, a tedy i výdajů. S Niedermayerem (TOP 09) rovněž souhlasil v nutnosti zlepšit efektivitu využívání prostředků z kohezních fondů. Přednost by podle něj měly mít ty projekty, které mají potenciál generovat další zisk, a nikoliv ty, které vedou ke zvyšování výdajů. Za efektivní využití dostupných prostředků považuje investice do vědy, kde by měly být podpořeny životaschopné projekty.
Také europoslanec Libor Rouček (ČSSD) vidí zásadní problém ve způsobu, jímž jsou u nás dostupné prostředky využívány, a kritizuje českou neschopnost přinášet a realizovat kvalitní projekty. Ostudou je například neexistující spojení s našimi sousedy pomocí dálnice či rychlodráhy. Svá slova o neschopnosti české strany dokládá i příkladem, kdy se mu a jeho kolegům podařilo před deseti lety vyjednat prostředky pro železniční spojení Linz – České Budějovice – Praha, dodnes však železnice nestojí.
Po vyjádření všech europoslanců se dostal ke slovu Jan Vitásek, který upozornil, že administrativní zátěž je výsledkem mnohdy protichůdných podnikatelských zájmů, a zeptal se, jaké podnikatele europoslanci podporují. Slova se ujal Luděk Niedermayer (TOP 09), podle kterého lze proti tomuto jevu bojovat zejména tím, že dojde k dotvoření jednotného trhu, nejedná se totiž pouze o konflikt mezi podnikatelskými zájmy, ale o konflikt mezi zájmy národních hospodářství. Takový krok by rovněž vedl k posílení stability podnikatelského prostředí. Pavel Telička (ANO) vyjádřil přesvědčení, že podporu si zaslouží zvláště startupy.
Libor Rouček (ČSSD) reagoval na europoslance Niedermayera (TOP 09) ohledně dotvoření jednotného trhu. Upozornil, že ekonomická jednota nemůže existovat bez jednoty sociální, neboť v opačném případě by přetrvávaly nerovné podmínky pro podnikatele z různých členských zemí.
Další otázka z publika se týkala způsobu, jak zabránit zneužívání a neoprávněnému odčerpávání prostředků z kohezních fondů. Podle Pavla Teličky (ANO) má Evropská komise určité prostředky, kterých umě využívá, mezery však spatřuje na národní úrovni. Luděk Niedermayer (TOP 09) rovněž vidí chyby na české straně, podceněna je podle něj například otázka konfliktu zájmů. Europoslanec Tošenovský (ODS) upozornil na skutečnost, že nejde vytvořit mechanismy, které by uhlídaly všechno. Situaci by podle něj mohla zlepšit koordinace v oblasti auditů, čímž by se předcházelo dosažení rozporuplných závěrů u různých institucí. Kritizoval také upnutí se Česka na falešné příčiny (vysoký počet operačních programů) tohoto jevu.
“Nejde vytvořit mechanismy, které by uhlídaly všechno,” upozornil europoslanec Tošenovský.
Ve výrocích určité části politické reprezentace se ukazuje příchylnost k jiným hodnotám než těm, které charakterizují západní civilizaci. Patří tedy ještě ČR na Západ? Slovo jako prvnímu bylo uděleno Liboru Roučkovi (ČSSD). Podle něj je západní civilizace charakterizována respektem k lidským a občanským právům, uznáváním právního státu a schopností poučit se z vlastních chyb. Tyto hodnoty souvisí s kvalitou demokracie, odchýlení se od nich lze proto sledovat zvláště v těch zemích, kde je nižší úroveň demokracie. Nejedná se tedy o dělení, které by bylo možné slučovat s dělením mezi pravicí a levicí.
U nás je odchylování se od Západu posilováno navíc zklamáním z polistopadového vývoje. Na přímou otázku, zda souhlasí s výroky Miloše Zemana, odpověděl, že nikoliv. Sám je přesvědčen, že na Západ patříme a měli bychom za jeho hodnotami stát. Rovněž Evžen Tošenovský (ODS) se cítí jako patřící do západní civilizace a upozornil, že bychom si spíše měli klást otázku, zda je ČR vnímána jako náležející do západního světa v zahraničí.
Luděk Niedermayer (TOP 09) následně polemizoval s Liborem Roučkem (ČSSD) v hodnocení polistopadového vývoje. Ve srovnání životní úrovně s ostatními evropskými zeměmi vychází ČR jako průměrný stát, což je podle Niedermayera (TOP 09) dobrý výsledek. Jako zásadní problém vidí slabou loajalitu Česka vůči EU. Jsou u nás velmi rozšířeny pohádky o „zlém Bruselu“ a „hodné České republice“ a zamlčuje se, že unijní orgány plní vůli členských států. Přístup k EU je nutné změnit, evropský projekt přijmout jako součást své budoucnosti a aktivněji se podílet na jeho utváření. Ve vyznávání hodnot nevidí mezi ČR a Západem podstatný rozdíl. S nutností posilovat mezinárodní spolupráci souhlasil Pavel Telička (ANO), podle kterého na Západ patříme a pochybnosti vzbuzují pouze některé politické činy. Na dotaz Jana Vitáska, jak hodnotí postoj Andreje Babiše k sankcím, odpověděl, že pan Babiš nikdy nezpochybňoval členství ČR v EU nebo NATO.
