Think-tank Evropské hodnoty uspořádal 9. října 2014 první podvečerní debatu s českými europoslanci. Pozvání přijal Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Jaromír Štětina (TOP 09) a Pavel Telička (ANO 2011). Nejdříve byly prezentovány odborné podklady ke složení nové Evropské komise a reakci EU na krizi na Ukrajině a budoucnosti Východního partnerství a následně proběhla moderovaná diskuze europoslanců, která byla doplněna otázkami z publika.
Úvodní slovo pronesl ředitel Evropských hodnot, Radko Hokovský, který ocenil snahu českých médií informovat veřejnost o sestavování nové Evropské komise. Ve veřejném prostoru se podle něj debatovalo o výběru jednotlivých kandidátů, kdo jsou a s jakými zkušenostmi přichází, ale také obecně o tom, co má Komise na starosti, jaká portfolia komisaři budou spravovat či jaké jsou priority předsedy nové Komise Jeana-Clauda Junckera.
NOVÁ KOMISE – PROČ PRO NI (NE)BUDU HLASOVAT?
Europoslanec Pavel Svoboda jako první odpovídal na otázku, zda bude hlasovat pro novou Evropskou komisi a řekl, že nakonec asi ano. „Ne všichni, kdo tam jsou, mi nutně musí vyhovovat“, začal debatu. Je rád, že všichni kandidáti Evropské lidové strany (EPP) prošli grilováním a věří, že jde o zdravý kompromis, který může být odpovědí na problémy, kterým Evropská unie čelí.
Oproti tomu Pavel Telička proces vyjednávání nepovažuje za ukončený. Připomněl, že rezignovala slovinská kandidátka Alenka Bratušek, takže složení celé Komise ještě není známo. Dále také zdůraznil, že spolu s Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), ke které v Europarlamentu patří, má neujasněné otázky. Jedná se o rozdělení kompetencí v nové Komisi a oblast hospodářské, měnové a fiskální politiky.
Stejně tak lidovce Svobodu zajímá, jakou novou kandidátku Slovinsko nalezne. Ideálně by to podle něj měla být žena, ale záleží na tom, k jaké frakci bude patřit. S tím souhlasí i europoslanec Telička. Jeho frakce má ze čtyř kandidátů na komisaře tři ženy.
Kteří z kandidátů na komisaře jsou nejsilnější a kteří naopak nejslabší?
Pavel Telička úplně nesouhlasí s maďarským kandidátem na eurokomisaře, který v uplynulých letech ukázal, že ctí hodnoty, se kterými jeho frakce v Evropském parlamentu úplně nesouhlasí. Dále také, na rozdíl od frakce Lidovců (EPP), nejsou příliš spokojeni s francouzským kandidátem Pierrem Moscovici, který má mít na starosti ekonomické záležitosti. Jeho země totiž neplní stanovená rozpočtová kritéria a on příliš ve vyjednáváních neexceloval, zdůraznil europoslanec Telička.
Pavel Svoboda se ale ohradil, že Evropská strana lidová to Moscovicimu také při vyjednáváních „zavařila“. Zdůraznil také, že italské kandidátce na Vysokého představitele Federice Mogherini se též úplně nevěřilo kvůli jejímu, spíše shovívavému, přístupu k Rusku a stejně tak Maroš Ševčovič podle něj není úplně stoprocentní.
Je systém fungování nové Komise dobře nastaven?
Europoslanec Telička si není jistý rozdělením kompetencí v nové Komisi, protože nově mají zastávat místopředsedové koordinační funkci. Pavlu Teličkovi je koncept, který Jean-Claude Juncker zvolil, blízký. Myslí si, že semi-clusterová struktura je dobrá, pokud místopředsedové budou mít skutečnou koordinační funkci, budou klíčovými „policymakery“ a budou prosazovat priority, které předseda Juncker vytyčil. Podle něj ale není zcela vyjasněné, jak to bude fungovat a kdo za co bude odpovědný.
Podle Pavla Svobody bere předseda Evropské komise vážně volební účast z květnových voleb do Evropského parlamentu, a proto přistoupil ke změně struktury Komise, aby evropský projekt nabral novou mízu. Zastává názor, že eurokomisaři často rozhodovali sami a semi-clusterová struktura zajistí to, že Komise bude více kolektivním orgánem a jednotliví komisaři budou více spolupracovat. Záleží ale na síle jednotlivých osobností, dodal.
Debatu doplnily zvídavé otázky publika. Jaká by měla Komise být? Pavel Telička odpověděl: „Říkám politická a ne technická, vůdčí a silnější.“ Je přesvědčen, že Češi žijí v bludu, že Komise, která nevyčnívá, je dobrá. Europoslanec Svoboda by si přál Komisi, která bude realizovat slova odstupujícího předsedy José Manuela Barrosa, aby „Evropa byla velká ve velkých věcech a malá v malých“ a bude tak řešit skutečně důležité otázky.
V jakých velkých věcech by měla být Komise velká, pokračoval dotaz. Pro Pavla Svobodu jsou důležité zahraničně-politické otázky, energetika, digitální ekonomika či zaměstnanost. Podobně by Pavel Telička rád řešil podstatné věci bez velkých Barrosových sloganů. To znamená, aby se řešily zásadní otázky dne, reflektovaly se potřeby občanů a nacházela se realistická pragmatická řešení a teprve poté přišly na řadu velké projekty, řekl.
Nový předseda Komise Jean-Claude Juncker a první místopředseda Frans Timmermans to mají podle Pavla Svobody v hlavě srovnáno a je přesvědčen, že to podstatné prosadí.
Která z priorit Junckerovy Komise bude mít nejpozitivnější a naopak negativní dopad na Česko?
Europoslanci na to tuto otázku odpovídali poněkud nejasně. Pavel Telička vítá snižování administrativní zátěže. Pokud by se ji podařilo snížit v evropských orgánech o 10 %, pak by to znamenalo o jedno procento vyšší HDP, řekl. „Nebude to jednoduché. Komise je v tomto dále, Rada nedělá nic a Evropský parlament může dělat více“, doplnil. Přeje si také vytvoření skutečně propojeného evropského dopravního systému a využití výhod digitální ekonomiky.
Pro Pavla Svobodu jsou stejně jako pro Pavla Teličku důležité administrativní regulace, jelikož jsou záležitostí výboru, kterému předsedá. Nesmí ale docházet ke gold-platingu, tedy tomu, aby při transpozici směrnic EU do národních legislativ docházelo k rozšíření obsahu právní normy národními orgány o povinnosti, které přinášejí nové regulatorní zátěže. Prioritou je pro něj hlavně digitální ekonomika. Za nevyjasněnou oblast považuje energetiku a řešení britské otázky. Ptá se: „Co je to maximum, které se má udělat pro to, aby Velká Británie v Evropské unii zůstala?“.
Europoslanec Telička otázku uzavřel tím, co podle něj priority Komise znamenají. Podle něj jsou to teze, které lze naplnit celou řadou způsobů. Každou prioritu lze uchopit různě, a tak může být pro Českou republiku příznivá, nebo naopak nepříznivá. Počká si proto na jejich rozpracování, aby mohl vynášet hodnotící soudy.
Co bude podle vás znamenat působení české komisařky Jourové pro ČR a její funkce?
Poslední otázka prvního bloku směřovala k postoji europoslanců k nové české eurokomisařce Jourové a jejímu portfoliu. Podle Teličky jí její portfolio dává váhu a prostor v nové Komisi, ale také záleží na personálním obsazení, kdo bude vést generální ředitelství. Doporučuje české komisařce vytvoření co nejšpičkovějšího týmu, který bude nabízet řešení reálných problémů. Jak vypadá aktuální složení týmu Jourové, ale neprozradil. Zná jména jejího přechodného týmu, ale pohovory s kandidáty na jednotlivá místa má budoucí eurokomisařka Jourová teprve vést.
Svoboda k diskuzi dodal, že pokud Věra Jourová bude dobře pracovat a bude mít výsledky, může mnoho Čechů přesvědčit, že Evropská unie je užitečná instituce. Domnívá se, že nemá sice portfolio, kde se dají dělat velká státnická gesta, ale může v řadě věcí Evropu sjednocovat, což mohou občané ocenit.
REAKCE EU NA UKRAJINSKÝ KONFLIKT A BUDOUCNOST VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍ
Druhým tématem interpelací europoslanců byla reakce Evropské unie na ukrajinský konflikt, který i nadále pokračuje. EU ratifikovala asociační smlouvu nejen s Ukrajinou, ale také s Gruzií a Moldavskem, která má ale odloženou účinnost, uvedl téma moderátor Jakub Janda.
Jaká by nyní měla být současná reakce EU a české vlády vůči Rusku? Co se udělalo špatně?
K panelu diskutujících se připojil i europoslanec Jaromír Štětina. „Chvála bohu, že jsme smlouvu ratifikovali velkou většinou“, zahájil debatu. Informoval přítomné publikum, že mezi ukrajinským a Evropským parlamentem byl vytvořen telemost a asociační smlouva byla podepsána v jeden jediný okamžik ukrajinským prezidentem Porošenkem a předsedou evropského parlamentu Schulzem. Co znepokojuje europoslance Štětinu je to, že český prezident nesdílí postoje Evropské unie. Evropský parlament totiž jasně označil ruské počínání za „agresi“, když přijal Usnesení o Ukrajině.
Co udělala EU špatně ohledně ukrajinské krize podle Pavla Teličky? Europoslanec nevidí od anexe Krymu příliš mnoho chyb na evropské úrovni, výhradu má především k časové akceschopnosti. V dřívějším období jsme ale podle něj bohužel uvěřili, že Rusko je pro nás partner, který má zájem na dynamickém prohlubování vztahu se Západem, a nezaznamenali jsme např. velmi důležitou ruskou vojenskou doktrínu. Také se domnívá, že se EU polepšuje více jako celek, než v jednotlivých zemích. Navíc odklad implementace asociační dohody vidí jako nešťastný. Zklamáním je pro něj, stejně jako pro Jaromíra Štětinu, český prezident Miloš Zeman, ale také premiér, celá vláda a další politické špičky.
Pavel Svoboda vidí chybu v tom, že členské státy nevysvětlují, proč přijímáme vůči Rusku sankce. Občané jim totiž často nerozumí a ruská strana toho využívá. Jeho slovy mír považujeme za samozřejmost, nedostatečně zbrojíme, a tím jsme se také dostali do této situace.
Měla by vláda dodávat munici na Ukrajinu?
Premiér Sobotka řekl, že ČR nebude dodávat na Ukrajinu zbraně, jelikož by to konflikt eskalovalo. Podle europoslance Svobody to ale není důvod pro váhání. „Možná by to konflikt eskalovalo, ale především by to vyrovnalo síly“, vyjádřil svůj názor a je zastáncem vyzbrojení Ukrajiny.
Naopak Pavel Telička nemá jednoznačnou odpověď a váhá, kam se mohou zbraně dostat a zda to v konečném důsledku povede ke zlepšení obranyschopnosti Ukrajiny. Řešení ukrajinské krize by podle něj rozhodně mělo být na pořadu dne české vlády, a pokud zde řádná diskuze neproběhla, tak je to špatně, řekl.
Jaromír Štětina byl v názorech na reakci EU k rusko-ukrajinské krizi razantnější. Osobně byl v ukrajinském Donbase, kde se setkal s jedním batalionem a viděl, jak přítomní bojují v sandálech a bez přileb, chybí jim patrony, ale statečně se snaží bránit svoji ukrajinskou zemi. Souhlasí s tím, že sankce jsou potřebné, ale Ukrajinci potřebují, abychom jim dodali munici a zbraně.
Jak střednědobě nastavit projekt Východního partnerství?
Poslední otázka se zabývala tím, co dalšího může Evropská unie udělat pro příměří. Europoslanec Štětina je zastáncem výrazného rozšíření vízových sankcí, které by se neměly týkat pouze horního ruského parlamentu. Rusko je podle něj totiž velmoc, takže je potřeba s ním jednat, ale také demonstrovat sílu. „S jídlem totiž roste chuť a Putin jen tak nepřestane v imperiální politice“, sdělil publiku. Je také zastáncem vybudování silných společných obranných sil. Je přesvědčen, že Amerika nemůže za Evropu stále vytahovat zbraně.
Pavel Svoboda se přiklání k posilování interoperability armád národních států a dodržování rozpočtu, ke kterému jsme se zavázali smlouvou NATO. Podle něj primárně nejde o to zbraně používat, ale vlastnit je. S tím souhlasí i Jaromír Štětina, který uvedl na pravou míru, že se jedná o princip vojenského patrolování.
