Search
Close this search box.

Integration and Radicalisation Watch 22.8.2016

Pravidelný přehled nejdůležitějšího dění v oblasti integrační a proti-radikalizační politiky na evropské úrovni doplněný o naše analytické komentáře a doporučení.

Terorismus

Mezi uprchlíky působí spící buňky ISIS, v azylových centrech se rekrutují radikálové

Bavorská rozvědka má “stovky hlášení” – některá přímo od uprchlíků – o tom, že se mezi uprchlíky do Německa infiltrovaly “úderné týmy ISIS”. “Musíme si otevřeně přiznat, že v Německu máme úderné týmy i spící buňky Islámského státu,” řekl dle Politico zástupce šéfa bavorské rozvědky Manfred Hauser. Jak uvedly Lidovky, znamená to podle něj, že koordinovaný útok, jaký jsme viděli v Paříži nebo v Bruselu, je velmi pravděpodobný.

Německé zpravodajské služby rovněž podle DPA potvrdily, že zaznamenaly stovky případů, kdy radikální islamisté, například salafisté, rekrutují uprchlíky přímo v azylových centrech. Ředitel německé kontrarozvědky Hans-Georg Maaßen upozornil, že útočníky mohou být nejen stoupenci ISIS, ale také radikalizovaní jednotlivci.

Jakub Janda komentuje:

“Pamatuji si, jak před rokem byla plná média přání mnoha lidí, kteří říkali, že ISIS přece neinfiltruje migrační vlnu, protože je to moc riskantní. Byť ne systematické, ale občasné využití migrační vlny potvrdil Europol ve své výročce za rok 2015.

Pro islamisty samozřejmě dávají smysl obě cesty – radikalizace a rektutování evropských muslimů i infiltrace migrační vlny. Tak mohou dosáhnout několika cílů najednou – radikalizace konkrétních etnokonfesních skupin mezi migranty proti sobě, rekrutace nových džihádistů z řad migrujících muslimů (na to přímo upozorňuje Europol), tak útoků krajní pravice na muslimské migranty, což povede k další radikalizaci a dalším rekrutům pro ISIS. V tom tkví ta hrůzostrašnost situace, kdy se oněch několik desítek tisíc nezaregistrovaných migrantů pohybuje uvnitř Německa a stát o nich skoro nic neví.

V tom množství to lze těžko zvládat a mít pod kontrolou. A teď ještě začne další vlna, až Erdogan otevře stavidla. Evropa musí mít plán B. Tím by měly být námi vynucené, masivně financované a námi chráněné bezpečné zóny v severoafrických státech. Jinak dojde v řádu několika málo let k politické implozi Evropy.”

Němci přitvrzují, aby zajistili bezpečnost

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére představil nový balíček opatření, která mají zajistit zvýšení bezpečnosti v Německu po útocích. Informovala o tom Česká televize.

O deportaci migrantů, kteří se v Německu dopustí trestného činu, by se nově mělo rozhodovat ve zkráceném řízení. Deportovat bude možné i ty, kteří představují riziko pro bezpečnost. Zrychlený návrat čeká zejména neúspěšné žadatele o azyl, kteří používali falešné informace o své identitě. Zahraniční bojovníci by měli rovnou přijít o německé občanství. “Není možné, aby byl prodlužován pobyt v Německu osobám, které se chovají nemístně a drze,” řekl de Maizière podle Washington Post.

Německo bude podle Financial Times také prověřovat aktivitu žadatelů o azyl na sociálních sítích. De Maizière připravuje novou agenturu pro výzkum boje proti terorismu a radikalizaci na internetu. Součástí reformy je taky zvýšená sociální péče o uprchlíky, která má zachytit radikalizaci jednotlivců už v raném stadiu. Další krok je povinnost lékařů informovat o případech, kdy pacient uvažuje o spáchání trestného činu. Také poskytovatelé komunikačních služeb budou muset poskytnout více dat o svých zákaznících.

Turecko je základnou islamistických teroristů

Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že Turecko je základnou islamistických uskupení, mimo jiné Muslimského bratrstva nebo palestinského hnutí Hamás. Turecko léta vědomě spolupracuje s islamistickými a teroristickými organizacemi na Blízkém východě. Prezident Erdogan tuto činnost prý aktivně podporuje. “Především jako výsledek od roku 2011 postupně se islamizující vnitřní a vnější politiky Ankary se Turecko stalo centrální akční platformou islamistických uskupení v regionu Blízkého východu,” stojí ve vyjádření, které vychází z informací Spolkové zpravodajské služby (BND). Více čtěte na Aktuálně.

Vztahy Turecka a radikálních islamistických organizací okomentoval pro Českou televizi analytik Programu pro soudržnou společnost Jakub Šoka.
Sledujte komentář v čase 6:25:

Náš expert na Turecko Jakub Šoka komentoval aktuální dění v Turecku také pro Blesk, kde v rozhovoru uvedl, že je třeba brát vážně hrozby Turecka, že vyšle do Evropy 2,6 milionu syrských uprchlíků, které nyní hostí na svém území. Na totéž upozornil v České televizi (čas 1.50), kde odmítl možnost, že by za aktuálních podmínek Evropská unie dala Turecku bezvízový styk. O spolupráci EU-Turecko na řešení migrační krize jsme psali vMigration Policy Watch. Jakub Šoka komentoval i čistky v Turecku pro Český rozhlas Plus (čas 19.30).

Česká vláda přitvrzuje ve stíhání terorismu a připravuje se na ochranu měkkých cílů

Za veřejné schvalování spáchaného teroristického činu má podle novely trestního zákoníku hrozit tři až dvanáct let vězení. Novela trestního zákoníku zavádí jako samostatné trestné činy i financování terorismu a jeho propagaci. Novelu musí schválit parlament. Více na iDnes.

 „Je třeba rozlišovat, když to někdo bude dělat z machrování před známými, aniž by to myslel upřímně, nebo je to skutečná snaha podpořit teroristy,“ myslí si Miroslav Mareš, politolog specializující se na extremismus. „V novele to není navrženo jako nedbalostní, ale jako úmyslný trestný čin. Čili se musí prokazovat úmysl člověka,“ dodal.

Ministerstvo vnitra také urychluje připravovanou koordinaci systémové ochrany měkkých cílů, tedy míst s vysokou koncentrací osob, která nejsou trvale chráněna a jsou snadno dostupná (obchodní centra, kulturní či sportovní centra nebo kostely). Jak uvedl Milan Chovanec pro Českou televizi, ochrana měkkých cílů byla původně plánována od nového roku souběžně se vznikem Centra pro boj proti terorismu, na jehož práci se podílí think-tank Evropské hodnoty.

Česko nemá imunitu proti teroru

Analytik Programu pro soudržnou společnost Jan Stehlíkkomentoval pro Blesk.cz hrozby terorismu pro Českou republiku, poté co se po Francii či Belgii odehrály další útoky v Německu.

Jan Stehlík komentuje:

„Jako jedna z nejbezpečnějších zemí na světě ČR nezaznamenala výrazný nárůst teroristické činnosti a hrozba terorismu je v tuzemsku relativně nižší než ve Francii, Velké Británii a dalších zemích západní Evropy. Bylo by ovšem bláhové usínat na vavřínech s představou, že ČR je vůči mezinárodní hrozbě islamistického terorismu imunní.

Hrozba islamistického terorismu nezná hranic. Šíří se totiž i na internetu. Z toho důvodu to, že se terorismus na mapě přiblížil k České republice, neboť se děje v Německu, nutně neznamená, že se ta hrozba najednou týká ČR více, než se jí týkala v minulosti. Naopak. ČR je dlouhodobě uváděna jako cíl Islámským státem, mj. i kvůli tomu, že se aktivně zapojuje do bojů proti IS.”

Islámský stát považuje česká veřejnost za vážnou bezpečnostní hrozbu

Podle nového průzkumu se česká veřejnost zajímá ve srovnání s minulým rokem o dění kolem tzv. Islámského státu méně, ale považuje ho stále za velkou hrozbu pro bezpečnost České republiky i Evropské unie. V grafu vidíte srovnání s vnímáním hrozby ze strany dění kolem IS a dění na Ukrajině. Více čtěte ve zprávě Sociologického ústavu.

Radikalizace

V Německu prudce roste počet salafistů, policie začala prohledávat mešity

Více než 43 tisíc lidí v Německu pokládají bezpečnostní složky za součást nebezpečné islamistické scény. Obzvlášť prudký je nárůst příznivců salafistického hnutí, kam se řadí okolo 8650 osob. Mezi potenciálně nebezpečnými islamisty je zhruba 11 tisíc lidí, kteří mají “teroristické sklony”. Z nich je schopných a ochotných spáchat teroristický čin zhruba 500 lidí, tvrdí zpravodajci.Agenturu DPA citovala televize NOVA.

Německá policie začala s prohledáváním mešit, které jsou napojené na salafistické hnutí a Islámský stát. Akce směřovala proti spolku Německojazyčný islámský kruh (DIK). Úřady věří, že získané materiály poslouží jako podklady pro zákaz sdružení. „DIK v Hildesheimu je celoněmecké ústředí radikální salafistické scény. Po měsících příprav jsme touto razií udělali důležitý krok k zakázání tohoto spolku,“ řekl dolnosaský zemský ministr vnitra Boris Pistorius.

Europol začal boj proti online radikalizaci

Europol vydal první zprávu hodnotící činnost nového oddělení “EU Internet Referral Unit”. Jeho cílem je hledat, rozpoznávat a potírat online obsah, který šíří teroristé, džihádisté a další extremisté, a zabránit další radikalizaci přes internet. Více čtěte ve zprávě Europolu.

Twitter zavřel 235,000 účtů kvůli extremismu

Za posledních šest měsíců Twitter zrušil 235 000 účtů, uvedly NY Times“Silně odsuzujeme smrtelné teroristické útoky po celém světě a zůstáváme odhodlaní eliminovat propagaci násilí nebo terorismu na naší platformě,” uvedl Twitter.

Integrace

Evropské státy zvažují zákazy zahalování

Státy západní Evropy zvažují zákazy zalahování na veřejnosti.
Ve Francii zakázali v Cannes muslimské plavky burkini.Vyhlášku posvětil francouzský soud, který zamítl stížnost spolku proti islamofobii, jak se dočtete na iDnesNěmecký ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) chce zákaz muslimské burky na většině veřejných míst. Na požadavku se shodl se zemskými ministry vnitra za konzervativní stranu CDU/CSU. Za zákaz úplného zahalování muslimských žen se přimlouvá také rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Podle něj nejde o náboženský, ale „protispolečenský“ symbol.

Rakousko připravuje nový zákon o integraci

Nový zákon o integraci má být dopracován během příštích šesti měsíců. Podle normy budou mít cizinci mimo jiné právo na kurzy němčiny, při kterých ale musejí s učiteli spolupracovat. Hlavní změnou bude podle rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze zavedení veřejně prospěšných prací, jako je udržování veřejných ploch nebo pomoc v sociálních zařízeních. Tomu by se nezaměstnaní azylanti mohli za symbolickou odměnu věnovat 15 až 30 hodin týdně. Pokud uprchlíci tyto práce odmítnou, má se jim snížit sociální podpora. „Musí existovat rozdíl mezi těmi, kteří jsou zde čerstvě a těmi, kteří již do systému něco zaplatili,“ vysvětlil Kurz. Více čtete na iDnes.

Migranty se v EU nedaří zapojit do trhu práce

Žádné z devíti zkoumaných původních členských zemí Evropské unie se dosud nepodařilo uspokojivě integrovat uprchlíky na trhu práce. Chybí proto úspěšné modelové příklady. Podle Týdnu nebo iDnes to zjistila studie Bertelsmannovy nadace, která porovnává devět zemí: Švédsko, Dánsko, Francii, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Španělsko, Itálii a Británii. Mnohé integrační programy jsou podfinancované a málo zaměřené na ženy, jejichž úspěšné začlenění napomáhá celkové integraci uprchlických komunit. Jiným problémem je přetrvávající snaha o větší či menší ochranu evropského trhu práce, i prostřednictvím toho, že “bez (příslušných) licencí a certifikátů nejde nic”.

Němci: Většina migrantů přichází za dávkami

Mezi Němci převažuje podle iDnes názor, že většina uprchlíků přichází z ekonomických pohnutek. Ukázal to průzkum společnosti Ipsos. „Většina uprchlíků, kteří přicházejí do mé země, nejsou ve skutečnosti běženci. Přicházejí z hospodářských důvodů nebo s cílem vydělávat na našich sociálních dávkách.“ S tímto tvrzením v průzkumu souhlasilo 51 % dotázaných. 71 % dotázaných pak vyjádřilo přesvědčení, že se mezi běženci skrývají teroristé. Průzkum rovněž ukázal na skepsi Němců k tomu, zda se podaří uprchlíky integrovat do německé společnosti. O tom, že začlenění příchozích skončí úspěšně, je přesvědčeno 38 % lidí, 51 % dotázaných v úspěšnou integraci nevěří.

O dalších průzkumech veřejného mínění jsme psali v Migration Policy Watch.

 Pravidelně vydáváme kvalitní specializované produkty, které si můžete zdarma objednat do mailové schránky