Spory čistých dárců a příjemců z evropského rozpočtu, směřování největšího balíku finančních zdrojů na společnou zemědělskou politiku či neefektivní využívání evropských peněz patří k nejčastějším výtkám kritiků financování a hospodaření EU. Každoročně skrze evropský rozpočet proteče k členským státům více jak sto deset miliard Eur (2,7 bilionu korun).
Česká republika patří do klubu čistých příjemců, každoročně až doposud získávala z evropského rozpočtu celkově stále více peněz. V roce 2008 to bylo necelých 23 miliard korun. Evropské peníze jsou pro Českou republiku významným finančním zdrojem. O tom, jestli tomu tak zůstane i v rámci Víceletého finančního rámce pro období 2014-2020 se rozhoduje již dnes.
Evropské hodnoty o.s. uspořádaly 30. listopadu 2009 v rámci pravidelného projektu Evropský klub setkání a diskusi mezi zástupci evropských institucí, české vlády a odborné veřejnosti o prioritách evropských rozpočtů v letech 2014-2020 a reformě současného financování Evropské unie. Hlavními hosty Evropského klubu byli Jiří Havel, poslanec Evropského parlamentu a člen rozpočtového výboru, Jan Gregor, ředitel Národního fondu MFČR a Arnošt Marks, konzultant a expert na problematiku evropských fondů. Debata se zaměřila na nové rozdělení rozpočtových pravomocí a možnosti Evropského parlamentu, jakožto jediného přímého zástupce občanů, směřování evropských peněz ovlivnit.
Diskuse se také věnovala návrhu na zavedení jednotné evropské daně, požadavkům Evropského parlamentu na posílení celoevropského rozměru ve výdajích EU, nastavení financování strukturálních a kohezních fondů, skrze které Česká republika získává nejvíce prostředků z rozpočtu EU a prioritám, které by měla Česká republika v rámci vyjednávání o nové finanční perspektivě prosazovat.
