Search
Close this search box.

Evropská rada a Brexit: (ne)malé sousto pro jednotu Evropy

David Cameron na červnovém summitu oznámil, že aktivaci článku 50 budou mít na starosti noví vedoucí představitelé. Dokud tak Velká Británie oficiálně neudělá, EU v tomto ohledu nebude moci přijmout žádná opatření.

Summit Evropské rady se na uplynulém dvoudenním zasedání (28. a 29. června) věnoval zejména výsledkům nedávného referenda ve Spojeném království. Kromě důsledků Brexitu však měli lídři členských států a vlád EU na programu jednání i další naléhavé otázky: diskutovali, jak dále pokračovat v řešení migrační krize, prohlubování jednotného trhu na podporu růstu a zaměstnanosti a v neposlední řadě i posilování bezpečnosti Evropské unie skrze užší spolupráci se Severoatlantickou aliancí.

Vystoupení Spojeného království z EU

Poté, kdy těsná většina britských voličů hlasovala v referendu pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie (23. června) a kdy britský premiér David Cameron oznámil rezignaci na svou funkci (24. června), zůstalo Spojené království vnitřně rozpolcené a Unie se bude muset vyrovnat se ztrátou důležitého člena. David Cameron na červnovém summitu oznámil, že aktivaci článku 50 Smlouvy o Evropské unii již budou mít na starosti noví vedoucí představitelé Velké Británie. Předseda Evropské rady Donald Tusk na jednu stranu chápe, že situace ve Velké Británii bude potřebovat čas na uklidnění, nicméně doufá, že britská vláda upřesní své další kroky co nejdříve. Dokud Velká Británie oficiálně neoznámí svůj úmysl opustit Evropskou unii, EU v tomto ohledu nebude moci přijmout žádná opatření a zahájit související jednání. A dokud VB tento úmysl nezrealizuje, budou pro ni i uvnitř VB nadále platit stávající pravidla a právní předpisy EU.From left to right: Mr David CAMERON, UK Prime Minister; Mr Donald TUSK, President of the European Council.

Spojené království zůstalo vnitřně rozpolcené a Unie se bude muset vyrovnat se ztrátou důležitého člena.

(The European Union)

Zbylých 27 členských států prostřednictvím svých lídrů na zasedání Evropské rady politovalo výsledky britského referenda, ale zároveň se zavázalo respektovat demokratické rozhodnutí většiny britských voličů a dále se zavázalo k úzké spolupráci a udržení jednoty evropského společenství. Vystoupení Velké Británie z EU nicméně nebude mít okamžitý účinek. Po formálním oznámení britskou vládou (zřejmě ne dříve než v září 2016) bude muset proběhnout postupně dle dohodnutých pravidel a respektování Smluv, což zabere pravděpodobně nejméně dva roky s tím, že po dokončení tohoto procesu Spojené království bude moci zůstat blízkým partnerem EU. Další setkání 27 členských států, tedy bez Spojeného království, se uskuteční z iniciativy nastoupivšího slovenského předsednictví Rady 16. září v Bratislavě a bude pokračovat v politické reflexi o budoucnosti Evropské unie s 27 členy. Vzhledem ke vzrůstající nespokojenosti Evropanů s aktuálním stavem Evropské unie budou evropští lídři nuceni debatovat mimo jiné také o způsobech účinnějšího zajišťování bezpečnosti, pracovních míst a růstu a celkově lepší budoucnosti.

Migrace přes centrální Středomoří

Toky převážně ekonomických migrantů přicházejících do Evropy přes centrální Středomoří se oproti loňskému roku nezmírnily, a proto se vedoucí představitelé EU na summitu dohodli na vytvoření partnerského rámce pro spolupráci s jednotlivými zeměmi původu i tranzitu (finanční podpora západnímu Balkánu a jižnímu sousedství v rámci iniciativy Evropské investiční banky a návrh zahraničního investičního plánu Evropské komise). Tato spolupráce má sloužit zejména k rychlému a účinnému navracení nelegálních migrantů, k uplatňování motivačních prvků a příslušných politik EU, k mobilizaci opatření spadajících do pravomoci členských států i ke spolupráci členských států EU s konkrétními třetími zeměmi. Na druhou stranu příliv migrantů využívajících trasu přes Turecko na řecké ostrovy již téměř ustal, což vyžaduje udržitelné řešení i do budoucna. Podobně i země západního Balkánu nadále potřebují podporu ostatních členů EU zejména v boji proti převaděčům a obchodníkům s lidmi a v boji proti vzniku nových migračních tras.

Spolupráce má sloužit k rychlému a účinnému navracení nelegálních migrantů

(The European Union)

Prohlubování jednotného trhu a uzavření evropského semestru

Lídři členských států EU na zasedání zavázali své země provádět činnosti a strategie navrhované Komisí v oblasti jednotného trhu s cílovým datem 2018. Prohlubování jednotného trhu má přispět ke tvorbě nových pracovních míst, podpoře produktivity, zatraktivnění investičního prostředí a usnadnění inovací a tím i k celkovému ekonomickému růstu Unie. K rozhodnému pokroku by mělo dojít zejména v oblasti jednotného digitálního trhu, v možnosti firem nabízet služby napříč zeměmi EU (tzv. pas služeb) a také v oblasti unie kapitálových trhů. Prohlubování jednotného evropského trhu má napomoci i celkové zlepšování jeho právní úpravy.

Představitelé členských států a vlád EU dále potvrdili doporučení v rámci evropského semestru pro jednotlivé země. Tato doporučení Rada přijme na zasedání 12. července a formálně tak uzavře evropský semestr 2016. Členské státy by tato doporučení měly zohlednit ještě v letošních vnitrostátních politikách. Česku bylo letos doporučeno zajistit udržitelnost veřejných financí zejména ve zdravotnictví, odstranit překážky investic především v dopravní infrastruktuře a energetické účinnosti a zlepšit řízení výzkumu a vývoje a začleňování znevýhodněných skupin do vzdělávacího systému a trhu práce.

Bezpečnostní spolupráce a zahraniční otázky

Evropská rada projednala možnosti spolupráce Evropské unie a Severoatlantické aliance s generálním tajemníkem NATO. Během jednání bylo zdůrazněno zejména to, že obě organizace mají jak společné hodnoty a úsilí, tak i výzvy na jihu a východě, kterým musejí čelit. V praxi by spolupráce měla probíhat ve vybraných oblastech s tím, že obě organizace budou navzájem maximálně otevřené a budou plně a vzájemně respektovat autonomii rozhodnutí obou stran. Společná deklarace obsahující mimo jiné i tyto zmíněné principy bude podepsána v červenci ve Varšavě.

Lídři znovu vyjádřili připravenost podpořit vládu národní jednoty v Libyi a povzbudili příslušné orgány v úsilí o zavedení globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Evropská rada též projednala obavy ohledně dohody o přidružení s Ukrajinou a vyzvala Radu k hledání vhodného řešení.

hofbaerova

Jitka Hofbauerová působí jako externí analytička think-tanku Evropské hodnoty.