- Evropští lídři na summitu odsouhlasili přijímání uprchlíků na základě dobrovolnosti. Bohuslav Sobotka přislíbil, že Česko takhle přijme několik stovek lidí.
Rozhodnutí o pomoci pro uprchlíky učinili lídři EU po sedmihodinové debatě první den pravidelného červnového summitu, jenž probíhal minulý čtvrtek a pátek (25.–26. června).
Představitelé EU se soustředili zvláště na migrační otázky v souvislosti s řešením současné uprchlické krize, dále se věnovali i evropskému semestru a jednotlivým doporučením pro členské státy, digitální agendě a také otázkám bezpečnosti a britským návrhům reforem EU. Otázky spojené s řeckou krizí projednávali ministři financí na zasedání Euroskupiny, které se uskutečnilo krátce před zahájením summitu. Vzhledem k tomu, že toto jednání bylo neúspěšné, dostala se na agendu summitu rovněž otázka Řecka. Druhý den zasedání bylzastíněn mezinárodními událostmi, konkrétně teroristické útoky ve Francii, Kuvajtu a Tunisku.
Představitelé EU se soustředili zvláště na migrační otázky v souvislosti s řešením současné uprchlické krize.
(zdroj: flickr.com)
Lídři EU na zasedání společně vyjádřili vděčnost bývalému předsedovi Evropské komise Jacquesu Delorsovi za mimořádnou práci na podporu evropské spolupráce a udělili mu titul „čestného občana Evropy.“
Migrační krize jako hlavní téma summitu
Zcela největší pozornost byla v rámci dvoudenního zasedání věnována migrační krizi a návrhům jejího řešení. Předem bylo jasné, že debata nebude probíhat hladce, neboť některé členské státy, včetně České republiky, nesouhlasily s návrhem na povinné rozdělování uprchlíků podle kvót, které v květnu navrhla Evropská komise. Střet zde panoval také mezi předsedou Evropské komise Jean-Claude Junckerem, silným zastáncem kvót, a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, jenž naopak hájil princip dobrovolnosti. Debatě o migrační krizi předcházela diskuze s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem. Ten na následné tiskové konferenci prohlásil, že migrační krize ohrožuje volný pohyb osob EU.
Střet panoval mezi Jean-Claude Junckerem, silným zastáncem kvót, a Donaldem Tuskem, jenž naopak hájil princip dobrovolnosti.
(zdroj: flickr.com)
Lídři EU se rozhodli provést konkrétní kroky a opatření k dosažení komplexního přístupu k migraci s cílem předejít dalším ztrátám na životech a zintenzivnit spolupráci se zeměmi původu a tranzitu. Důležitým krokem v tomto směru bylo potvrzení zahájení námořní operace EUNAVFOR MED zaměřené na boj proti převaděčům a obchodníkům s lidmi ve Středomoří, kterou Rada schválila dne 22. června. K zajištění komplexního přístupu se Evropská rada rozhodla zaměřit na tři klíčové aspekty, jejichž současné rozpracování by mohlo vést k řešení, či alespoň zmírnění migrační krize.
Prvním projednávaným aspektem je relokace osob vyžadujících mezinárodní ochranu ze států čelících velkým migračním vlnám (Itálie, Řecko) do jiných členských států. Členské země tak během nadcházejících dvou let převezmou 40 tisíc azylantů z Řecka a Itálie a dalších 20 tisíc osob s nárokem na mezinárodní ochranu, jež se nyní nacházejí mimo evropská území. Přidělování počtu osob k jednotlivým členským státům nebude probíhat podle kvót, jež původně navrhovala Evropská komise, ale na dobrovolném základě.
Předem dané kvóty přidělující přesné počty uprchlíků k danému státy na summitu odmítlspolečně s představiteli zemí V4 také Bohuslav Sobotka. Česká republika by podle navržených kvót měla povinně přijmout 1328 uprchlíků z Řecka a Itálie a dobrovolně pak dalších 525 uprchlíků žijících v uprchlických táborech mimo členské země EU. Odmítnutím těchto kvót však premiér přislíbil, že Česko dobrovolně přijme několik stovek lidí. O počtu osob, které jednotlivé státy přijmou, i o přesném postupu přijetí by měli do konce července rozhodnout ministři vnitra zemí EU.
Pro úspěšnou relokaci osob je v členských státech, které čelí největšímu přílivu migrantů, nezbytné vytvořit speciální zařízení pro jejich přijetí.
Toto zařízení by mělo zajistit rychlou identifikaci, registraci a snímání otisků prstů k určení, kdo z migrantů potřebuje zajistit mezinárodní ochranu. Lídři také rozhodli o okamžitém poskytnutí výraznější finanční pomoci těmto státům, která má směřovat na snížení nákladů daného státu a na přijímání a vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu.
Důležitým krokem v boji s migrační krizí a přílivem nelegálních uprchlíků je také vytvoření účinné politiky v oblasti návratu/readmise a reintegrace zaměřené na osoby, které nesplňují podmínky pro poskytnutí ochrany. Předseda Evropské rady zdůraznil, že migranti bez práva na pobyt v EU musí být navráceni státu, z nějž přicházejí. Podporu v návratu těchto osob bude státům, jež jsou vystaveny největšímu přílivu migrantů, poskytovat agentura Frontex, která má na starostzlepšení integrovaného řízení vnějších hranic Unie. V této souvislosti přijala Evropská rada návrhy, jež představila Komise na zasedání Rady dne 16. června. V tomto ohledu je nezbytné zahájení dialogů s hlavními zeměmi původu nelegálních migrantů a dokončení jednání o readmisních dohodách se třetími zeměmi. Uzavřením či prováděním readmisních dohod vzniknou pro třetí země jisté výhody – bude například umožněna dočasná přítomnost osob za účelem poskytování služeb; nástroje rozvojové politiky pak budou napomáhat v budování místních kapacit, a to i v oblasti ochrany hranic, azylu, boje proti převaděčství a reintegraci.
Cílem EU také bude zrychlení zpracování žádostí o udělení azylu, a to například připojením ustanovení o „bezpečné zemi původu“ ke směrnici o azylovém řízení, nebo vytvořením seznamu bezpečných zemí původu společného pro celou EU.
Součástí řešení migrační krize je také posílení spolupráce se zeměmi původu a tranzitu za účelem omezení počtu nelegálních migrací a také ve smyslu odhalení příčin migrací samotných. Zásadní podle představitelů EU je, aby mezi evropskými a africkými zeměmi existovalo skutečné partnerství, v jehož rámci bude docházet ke spolupráci jednak v boji proti převaděčům, jednak v oblasti účinné návratové politiky a v neposlední řadě také v podpoře investic v Africe. Unie bude rovněž usilovat o posílení spolupráce s Tureckem a zeměmi Blízkého východu, především Írákem, Jordánském a Libanonem.
Britské návrhy na reformu EU
Několikahodinovou diskuzi o současné migrační krizi zakončil první den summitu projev britského premiéra o požadavcích na reformu EU. Premiér Cameron v případě vítězství ve volbách přislíbil svým voličům vyjednávání o reformě EU a také referendum o setrvání VB v Unii, které konzervativní vláda naplánovala na rok 2017. Vzhledem k tomu, že se toho dne Euroskupině nepodařilo dohodnout na dalších postupech v otázce řecké krize, bylo více prostoru věnováno právě situaci v Řecku. Premiérovi tak na předložení jeho návrhů zbylo méně než deset minut. Britské požadavky obsahují například výjimky ze závazku ke „stále těsnější Unii“ či omezený přístup k dávkám pro migranty v EU.
Představitelé EU se k britským požadavkům staví opatrně. Dle předsedy Evropské rady lze provést pouze takové změny, které neovlivňují základní hodnoty EU. Pokud by došlo ke změnám primárního práva, mělo by se tak stát až po britském referendu a nikoliv před ním. Nadále by zde existovala hrozba vystoupení VB z EU a tento příklad by navíc mohl vyvolat dominový efekt, který by možná inspiroval další nespokojené hlasy mezi členskými státy EU.
Bezpečnost a obrana
V souvislosti se změnou bezpečnostního prostředí diskutovali představitelé EU také o potřebě obnovení nové bezpečnostní strategie. Hlavy států a vlád zároveň pověřily vysokou představitelku Fredericu Mogherini, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila nové globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, která má být summitu předložena přesně za rok, tedy v červnu 2016. Unie bude také usilovat o provádění účinnější a viditelnější společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). S tím souvisí i potřeba vyčlenit dostatečný objem prostředků na výdaje na obranu ve všech členských státech. Evropská rada zároveň stvrdila, že se bude SBOP v budoucnu pravidelně zabývat.
Evropský semestr a digitální agenda
Kromě bezpečnostních otázek se unijní lídři druhý den zasedání věnovali také ekonomickým otázkám a konkurenceschopnosti Evropy. Prezidenti a premiéři EU potvrdili ekonomická doporučení pro jednotlivé členské země a vyzvali státy k jejich naplňování, čímž došlo k uzavření letošního evropského semestru. Státy tak obdrží dokumenty obsahující analýzu jejich ekonomické situace doplněnou o doporučení obsahující kroky, které by měly státy v následujícím roce přijmout. Doporučení pro Českou republiku nezaznamenalo ve srovnání s loňským příliš mnoho změn. Nadále se objevovaly nedostatky v podobě malé kapacity jeslí a školek, vysokého zdanění příjmů, nebo korupce. ČR by dále měla zjednodušit svůj daňový systém, více bojovat s daňovými úniky a korupcí. Prezidenti a premiéři EU rovněž vyzvali k bezodkladnému provádění Evropského fondu pro strategické investice.
Dalším bodem agendy byla diskuze o plánu na vytvoření jednotného digitálního trhu, který představila Evropská komise v květnu 2015. Unijní lídři se shodli, že digitální technologie přináší obrovské příležitosti pro inovace, růst a zaměstnanost, a je proto třeba je využít jako nástroj pro růst podporující začlenění ve všech regionech uvnitř EU. V tomto ohledu je potřeba překonat několik překážek, jež brání jeho plné realizaci. Mezi ně patří řešení roztříštěnosti trhu a zajištění potřebné právní úpravy. Unie by se měla dále soustředit na budování podpůrné infrastruktury a pomoci digitalizaci průmyslu.
Evropská rada se proto dohodla, že je potřeba aktivně reagovat na konkrétní prvky sdělení Komise, aby došlo k vytvoření jednotného digitálního trhu. Dále musí také dojít k rychlému přijetí dvou právních aktů – nařízení týkajícího se jednotného telekomunikačního trhu (včetně roamingu) a směrnice o bezpečnosti sítí a informací. Do konce roku 2015 by měl být také přijat balíček předpisů v oblasti ochrany údajů.
Tereza Nováková působí jako externí spolupracovnice think-tanku Evropské hodnoty.
