Včera jsme v Evropském parlamentu zveřejnili 124-stránkovou studii o reakci jednotlivých zemí EU28 na ruskou agresi. Celou studii a kratší shrnutí najdete zde, napsal o ní také například magazín Foreign Policy a další média.
Mezi hlavní závěry patří:
- 14 z 28 států EU považuje ruskou agresi na Ukrajině za velmi vážnou hrozbu, na jejímž základě přepsali své strategické a policy dokumenty.
- 13 z 28 států EU vnímá hrozbu ruských dezinformací tak silně, že se účastní alespoň jedné ze tří spojeneckých mezinárodních aktivit specificky zaměřených na čelení tomuto nebezpečí.
- ČR nepatří mezi nejvýraznější jestřáby, nicméně spadá do druhé ze sedmi kategorií států – takzvaní “probuzení”. Po ruské agresi proti Ukrajině česká vláda přepsala své strategické dokumenty a adaptovala je na nové bezpečnostní prostředí.
- Roli hlavních spojenců zájmů Ruské federace v EU hrají Itálie, Řecko a Kypr.
Naše doporučení:
- Agresivní jednání Ruské federace jen tak nezmizí, protože je převážně motivováno interními faktory. Domácí režim musí udržovat pocit vnějšího ohrožení a boje proti Západu, jinak přijde o moc. Je vhodné současnou konfrontaci vnímat jako dlouhodobý stav, nikoliv jako přechodnou krizi.
- Menší státy vnímající agresivitu Putinova režimu by měly napomoci Německu, aby zaujalo politicky více asertivnější roli.
- Zásadní pozornost by se měla věnovat energetické závislosti evropských států na Moskvě. Česko není v nejhorší pozici, ale pořád má co dohánět.
- ČR by mohla spolu-iniciovat tlak na Federicu Mogherini, aby se začala hrozbou pro-kremelských dezinformací vážně zabývat. K diplomatickým jednáním s ESVA v této oblasti již dochází, nicméně více než tucet států vnímajících tuto hrozbu velmi urgentně by mělo zaujmout vůči Vysoké představitelce důraznější pozici, protože jsme v situaci, kdy ona v této věci evidentně neplní svou úlohu. Náš otevřený dopis Vysoké představitelce mířil tímto směrem.
