Přestože se na schůzi probíraly důležité záležitosti s ohledem na investiční fondy, prorůstové reformy a vstup ČR do eurozóny, přítomna nebyla ani půlka členů. Nechyběla ani kontroverze z hlediska řeckých dluhů a zmínka o think-tanku Evropské hodnoty.
Hlavními body diskuse na 29. schůzi výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, která se konala 26. února, byla roční analýza růstu Evropské komise, Evropský fond pro strategické investice, a koncepce působení ČR v Evropské unii. Přestože bylo přítomných pouze devět členů výboru, sál byl plný pozorovatelů z řad veřejnosti.
První část schůze se věnovala analýze růstu v Evropské unii, kterou sestavila Evropská komise. Téma představili vedoucí Oddělení hodnocení růstových politik a hospodářského rozvoje Úřadu vlády Aleš Chmelař a vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal. Podle Evropské komise by členské státy měly upřednostňovat růstové prostředí. Tomu bude pomáhat i tzv. Junckerův investiční balíček. Vláda podle Aleše Chmelaře souhlasí s koordinovaným přístupem EU k růstové politice, a podporuje návrhy Komise pro tvorbu jednotného digitálního trhu. Pan Chmelař zmínil, že 19. května bude publikován národní program růstových reforem. První verzi tohoto dokumentu lze očekávat začátkem března. Zástupce Úřadu vlády doplnil Jan Michal, který vysvětlil, že Evropská unie si klade za cíl podpořit investiční růst. Dále nastínil, že je třeba schválit prorůstové reformy na úrovni členských států. Například Velká Británie a Finsko udělaly pokroky v prevenci předčasného ukončování vzdělávání a dalších sociálních problémů. Země, které jsou více zadluženy, by měly provádět zodpovědnou fiskální politiku s důrazem na podporu veřejných investic a strukturálních reforem. Národní parlamenty hrají při přijímání těchto opatření nezbytnou roli. I proto se Komise snaží dosáhnout kompromisů s národními zájmy jednotlivých států. V tuto chvíli přišla paní poslankyně Kristýna Zelienková (ANO 2011).
Po tomto představení si slovo vzal pan poslanec Josef Kott (ANO 2011), který zopakoval, že česká vláda stanovisko Evropské komise podporuje. Na to reagoval předseda výboru připomínkou, že u specifických doporučení pro jednotlivé členské země je jenom málo doporučení plněno. Jako příklad uvedl Řecko, a popsal nevoli Irska, které si samo prošlo mnoha reformami, k tomu aby se Řecku nesplnění reforem odpouštělo. Poslankyně Kristýna Zelienková (ANO 2011) se zeptala, jestli EU přemýšlela, jak by sama šetřila finanční prostředky. Odpověď jí poskytl vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, když řekl, že tato diskuse proběhla, a rozpočet EU bude pro období 2014 až 2020 menší než ten předchozí. Přesto by bylo nesprávné se na rozpočet EU dívat jako na mizející peníze zemí EU, protože 95% výdajů rozpočtu EU se vrací zpět do členských států. Předseda výboru vyjádřil souhlas s tím, že rozpočet EU je efektivní a jeho zátěž na finanční prostředky členských států není tak značná. Poslankyně Zelienková reagovala ujištěním výboru, že není euroskeptička a pouze reflektuje kritiku některých členských zemí v této oblasti. Připomínkou ještě přispěl pan Chmelař, když uvedl, že EU nabízí spoustu iniciativ, které vláda vítá. Předseda Benešík následně ocenil snahu Komise více komunikovat s národními parlamenty. Závěrečné usnesení ohledně podpory Komise českou vládou bylo přijato jednomyslně.
Následující bod programu se týkal návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice. Téma představil zástupce Ministerstva financí Ondřej Prachař, který popsal přípravu ČR pro čerpání prostředků z investičního fondu. Byl připraven předběžný seznam více než 40 projektů v různých oblastech. Celkový příspěvek za období 2015 až 2017 mohl přesáhnout 6 miliard euro. Nakonec se ale část projektů ukázala jako neodpovídající požadavkům fondu. V současnosti se tedy připravuje aktualizovaný seznam projektů. Obecně ČR podporuje návrh nařízení.
Diskusi pokračoval Jan Michal, který zdůraznil, že tento fond není všelékem, ale je třeba jej kombinovat s jinými nástroji Evropské investiční banky. Nový investiční fond funguje v podstatě stejně jako EIB, pouze se liší jeho rizikový profil. Navíc počítá s kombinací veřejného a soukromého financování, které je pouze možné, budou-li mít soukromí investoři jistotu reálné finanční návratnosti. Projekty budou tedy financovány podle investičního vyhodnocení na základě návratnosti. Poslanec Igor Jakubčík (ČSSD) následně vyjádřil svou podporu návrhu, i když měl obavy, že pokud by se nepodařilo sehnat soukromé investice a fond by selhal, mohlo by to stát EU až 16 miliard euro. Na to reagoval přítomný vedoucí oddělení ministerstva financí pro rozpočet EU Michal Částek. Projekty bude podle něj vybírat osmičlenný výbor, jehož členové budou politicky nezávislí. Finanční záruka EU je až 16 miliard euro, a v roce 2019 proběhne revize fungování fondu. Předseda výboru nakonec zmínil, že fond například bere finanční prostředky z projektu Horizon 2020, ale cíle těchto iniciativ jsou velmi podobné a nejde tedy o takový problém. Finální stanovisko bylo přijato jednomyslně.
Výbor se následně zabýval koncepcí působení České republiky v Evropské unii, kterou uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Sněmovní i senátní výbory mají posílat svá vyjádření vládě, která s nimi bude posléze pracovat. Navržená koncepce si dává za cíl navrátit ČR do evropského proudu, a zvýšit spolupráci se zeměmi eurozóny, do které jednou ČR sama vstoupí. Pan Prouza zmínil think-tank Evropské hodnoty, když zavtipkoval, že vláda bude komunikovat s výborem pro evropské záležitosti a Evropské hodnoty budou jejich diskuse brát navenek v zápisech. Dále vylíčil, že propojování trhu EU je pro ČR nejjednodušší cestou, jak se více dostat na zahraniční trhy. Navíc musíme spolupracovat se zbytkem Evropské unie v boji proti daňovým únikům, a připravovat se na vstup do eurozóny.
Předseda Benešík následně zdůraznil, že Koncepce mimo jiné popisuje i jazykovou přípravu českých zastupitelů. Ta je podle něj důležitá zejména proto, aby ČR mohla naplno využívat nabídku, která vyplývá ze členství v EU. Do diskuse se nepřihlásil nikdo jiný, a proto se přešlo k hlasování. Poslanec Josef Šenfeld (KSČM) měl výhrady k páté části dokumentu, která popisuje vstup ČR do eurozóny, a navrhl o tomto kroku mluvit jako o pouze “možném”. To odmítli předseda výboru a Igor Jakubčík s tím, že jsme se již k tomuto kroku zavázali. Přesto se členové shodli hlasovat o této části textu zvlášť. Části 1 až 4 byly přijaty jednomyslně, pro schválení části 5 hlasovalo šest členů pro a tři se zdrželi. Usnesení jako celek bylo přijato jednomyslně.
V tuto chvíli pan tajemník Prouza představil další část programu, která byla schválena teprve na začátku schůze, když popsal dění na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád, které proběhlo 12. února 2015. Řešila se zejména krize na Ukrajině, boj proti terorismu a hospodářská a měnová unie EU. O sankcích proti Rusku se nejednalo, ale v březnu proběhne na Radě strategická debata o vztazích s Ruskem. Pan Prouza si poté odběhl vyřídit telefonát týkající se Ukrajiny. Po dobu jeho nepřítomnosti výbor projednal administrativní body schůze. Po jeho návratu se pana Prouzy ptala poslankyně Váhalová (ČSSD), jestli se na zasedání mluvilo o budoucnosti Řecka. Byli jsme panem Prouzou požádáni o vynechání jeho odpovědi ze zápisu. Po krátké diskusi se nikdo další nehlásil do rozpravy na toto téma, a schůze byla ukončena.