V červenci tohoto roku obdržel ČEZ tři nabídky na dodavatele dvou jaderných bloků. V říjnu byla francouzská Areva vyřazena a ve hře zbývají dvě firmy, americký Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. O obavách ze vznikající závilosti na Rusku se ve čtvrtek 11. října diskutovalo v prostorách Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jako obhájce teze vystoupil Roman Joch, ředitel Občanského institutu a Ondřej Kundra, redaktor týdeníku Respekt, proti tezi hovořil Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD, a Ondřej Šlechta, analytik.
“Dostavba Temelína není ekonomickou otázkou, ale otázkou národní bezpečnosti,” tvrdí Roman Joch, který začíná svou obhajobu teze myšlenkou, že rozšiřování Temelína ruskou firmou není v souladu s morálními hodnotami a zájmy České republiky. “V zájmu České republiky je diversifikace. Konkrétně, abychom nebyli 100% energeticky závislí na Rusku. Máme ruský plyn a arabsko-perskou ropu, jádro bychom měli mít odjinud.” Upozorňuje, že Ruská federace zastrašuje spojence České republiky. “Mám na mysli události, jako byl masivní kybernetický útok na Estonsko v roce 2007,” říká Joch. “Proč bychom měli platit stamiliardy firmám státu, který zastrašuje naše alianční spojence,” ptá se na závěr svého úvodního proslovu.
Jan Mládek reaguje slovy, že Česká republika potřebuje obchodovat s Ruskem i Čínou a nevidí důvod ke strachu ze závislosti na Rusku. “Vítal jsem vstup na NATO v naději, že to uzavře debaty o tom, že každá naše spolupráce s Ruskem nás tlačí do ruského područí,” prohlašuje. Spíše se obává, že České republice uškodí, když s Ruskem obchodovat nebude. “Čím více firem máte v soutěži, tím máte lepší cenu. Pokud vyloučíme ruské firmy, zbyde jen jeden účastník a ten si nadiktuje podmínky. “ Nemyslí si, že by naše země mohla poučovat o morálních hodnotách nebo kvalitě naší demokracie. “V zemi, kde vláda není schopna zaručit základní lidská práva, konkrétně právo na život lidí, kteří pijí lihoviny, nemáme morální právo někoho poučovat.”
Další obhájce teze, Ondřej Kundra, hned v úvodu připomněl událost z února 2009, kdy ruský ministr Sergej Lavrov, při debatě o radaru, označil Českou republiku za svéru Ruského vlivu. “A to je způsob, jak o nás velká část ruské populace uvažuje,” vysvětluje Kundra a vyslovuje obavu, že pokud by dostavovali Temelín Rusové, znamená to příklon České republiky k Rusku. “Je to volba mezi jistými hodnotami, jistou kulturou, jistým právním prostředím, ve kterém se chceme pohybovat,” dodává a upozorňuje na možnost, že se Rusko skrze tuto zakázku bude pokoušet prosazovat jiné hodnoty než ty, které vyznává Česká republika.
“Podle statistického úřadu energetická náročnost České republiky klesá,” oponuje obhájcům teze Ondřej Šlechta. “To znamená, že jestli se dostaví Temelín, energie bude spíše na export. A proto se nedomnívám, že by naše energetická bezpečnost byla ohrožena,” argumentuje Šlechta a odkazuje na článek v Ekonomu (https://ekonom.ihned.cz/c1-57813530-straseni-ruskem-je-prezitek). Dále vzpomíná jiné případy mimo Českou republiku. “Dobrým příkladem je spolupráce ruské firmy a Siemensu na dostavbě elektrárny Mochovce na Slovensku,” říká Šlechta. “A nemyslím si, že by se Slováci cítili Ruskem ohroženi,” doplňuje.
Na otázku, jestli by se rozšířením Temelína snížily ceny energií mají obě strany stejný názor. “Nevím, jestli jsem dostatečně kompetentní na tuto otázku odpovídat, ale obávám se, že odpověď zní nikoliv,” říká Jan Mládek. “Podle studií, které jsem viděl, by paradoxně cena energie spíše stoupla než klesla,” prozrazuje Roman Joch.
Ani jedna strana navíc nevylučuje, že se Temelín nejspíše vůbec rozšiřovat nebude. “A to ze dvou důvodů. Německo změnilo energetickou politiku a Francii je to jedno,” tvrdí Jan Mládek. “Pokud si to nebude přát Německo, Temelín se stavět nebude. Negativní přístup k jaderné energetice v jiných zemí navíc zvyšuje investiční riziko,” vysvětluje. “Viděl jsem studie, které ukázaly, že je to pro nás finančně nevýhodné,” připojuje se k pochybnostem Roman Joch. “Osobně si myslím, že na dostavbu Temelína nebudou peníze,” uzavírá diskuzi Ondřej Kundra.
Mediální výstupy:
