Search
Close this search box.

DEBATA: Evropská vize kandidátu na prezidenta ČR – Bobošíková vs. Dlouhý

Ve středu 12. prosince pořádal think-tank již druhou prezidentskou debatu na téma ‚Evropská vize.‘ Na debatu byli pozváni všichni kandidáti, kteří ve stanoveném termínu dodali na ministerstvo vnitra 50 000 podpisů a nebyli hosty první debaty. Z pěti kandidátů se nakonec dostavili pouze Jana Bobošíková Vladimír Dlouhý, takže z debaty se rázem stal duel. Místem konání byl tentokrát Ballingův sál Národní technické knihovny a debatu moderoval opět Jakub Janda.

S úderem osmé hodiny vystoupil před diváky i oba kandidáty ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský a představil činnost think-tanku. Posléze moderátor Jakub Janda přivítal kandidáty a představil formát debaty, která se sestávala z pěti sekvencí, ve kterých nejdříve kandidáti přednesou úvodní projevy, poté dostanou otázku od moderátora, následovanou otázkou od druhého kandidáta, ke konci bude otevřen prostor pro dotazy z publika a závěrečnou řeč kandidátů.

 Méně či více EU?

 Základní otázkou debaty bylo dilema, jestli je v zájmu ČR méně, či více EU. Jana Bobošíková rezolutně propagovala co nejméně EU pro ČR a podala vyčerpávající výčet důvodů pro své tvrzení. Pro ČR je podle Bobošíkové škodlivý demokratický deficit EU, naši tržní ekonomiku komplikuje přerozdělování a rostoucí počet omezení z Bruselu, multikulturalismus, který EU propaguje, je v rozporu s tradičními křesťansko-židovskými hodnotami ČR a v neposlední řadě se EU snaží potlačit svobodnou vůli a iniciativu občanů vytvářením společnosti orientované na nezasloužený nárok.

Již během úvodních projevů tak bylo zřejmé, že Vladimír Dlouhý bude ten eurooptimističtější z dané dvojice kandidátů. Podle něj není jiná alternativa, než se integrovat v západní Evropě, ale EU potřebuje zásadní změny. Podle Dlouhého jsou základní hodnoty evropské integrace správné, nicméně časem si EU vytvořila vlastní demokratický deficit a krizi způsobenou předčasným přechodem k euru.

Evropská energetická politika a selhání multikulturalismu

 Debata moderátora s kandidáty i kandidátů mezi sebou se točila kolem energetické politiky EU a již zmiňovaného multikulturalismu. Vladimír Dlouhý uvedl, že by nejdříve mělo dojít ke stabilizaci eurozóny a poté by se EU měla soustředit na pilotní projekty důležité pro všechny státy, což jsou doprava a energetická politika, kterou si Dlouhý představuje jako společnou politiku vůči dodavatelům, společné financování infrastruktury či zásobníků na ropu a plyn nebo koordinace úložišť vyhořelého jaderného paliva.

 Jana Bobošíková kontrovala vzpomínkou na společnou surovinovou politiku RVHP, kdy se z naší země se vyvážel uran k zisku druhých, a obavou jestli se toto nestane i v případě EU. Připomněla také, že i přes vstřícnou rétoriku členské státy nemají zájem jednat v rámci EU a převládají samostatné snahy o zabezpečení dodávek energie. Podle Dlouhého bude ale Evropa silnější jako jednotná, především vůči Rusku.

 Jana Bobošíková odsoudila politiku multikulturalismu, kterou EU dříve vyhlásila za svou oficiální doktrínu a vytváří pro ni podmínky pomocí grantů, finančních podpor, avšak nyní i představitelé EU přiznávají, že selhává a snaží se od této politiky odstoupit.

Podle Bobošíkové by jiné kultury měly respektovat naši kulturu a neimplementovat zde svou vlastní. Podle Dlouhého je multikulturalismus spíše výsledkem snažení politických elit, které chtěli naši kulturu otevřít ostatním jako model politického uspořádání, ale příslušníci kulturních menšin této otevřenosti zneužívají.

 Pohled na prezidentský úřad

 Na dotazy z publika zbylo poměrně dost času, takže byl prostor dotknout se širokého spektra témat, která se ne vždy týkala EU, ale také obecné problematiky spojené s výkonem úřadu prezidenta a charakterem kandidátů. Oba kandidáti se vyslovili pro transparentnost bankovních účtů a veřejná majetková přiznání.

Jana Bobošíková jasně deklarovala svůj záměr jmenovat do bankovní rady co nejeuroskeptičtější ekonomy, na rozdíl od Dlouhého, který by se snažil o zastoupení všech názorových proudů v ČNB. Co se týče ústavních soudců, tak by Bobošíková ráda předem konzultovala jejich jmenování se Senátem, zatímco Dlouhý by chtěl v takových funkcích vidět i mladé lidi.

 Jana Bobošíková dostala prostor vyjádřit se k nařčení z nacistických výroků, k čemuž dodala, že aktivně vystupuje proti neonacismu a nacismu, je např. největší soukromý sponzor lidického památníku. Mezi vyhrocenější otázky z publika patřil i dotaz na Dlouhého o jeho politickém působení v 90. letech.

 Dlouhý se nenechal vyprovokovat a přiznal, že v některých záležitostech se mohl mýlit, ale přesto se snažil co nejlépe vykonávat svůj post ministra a položit spolu s ostatními základ tržní ekonomiky a pluralitní demokracie. Dlouhého podpořila i Bobošíková s tím, že je snadné hodnotit situaci s odstupem a hodnoty tržní ekonomiky soustavně narušovaly především všechny vlády poté.

Závěrečná debata nad EU

 Většina dalších otázek z publika se držela tématu a kandidáti tak měli možnost se znovu vyjádřit k tématu multikulturalismu či eura. Dlouhý by k euru nepřistoupil dříve než za 10 let, podle něj měna selhala, protože v EU není jednotný evropský démos jako např. v USA.

 K tématu evropského stabilizačního mechanismu podotknul, že je viděn jako pokus o nutnou stabilizaci eurozóny, naopak Bobošíková trvala na tom, že mechanismus je pokus evropských politiků donutit někoho jiného zaplatit za jejich chyby, měnová unie má podle ní vznikat u zemí se stejnými parametry a není možné smíchat země s tak odlišnými ekonomickými parametry jako jsou v eurozóně.

 Bobošíková nevidí příliš pozitiv našeho členství v EU, ale jejím cílem není vystoupit, protože se obává odvetných opatření bruselských eurooptimistů. Dlouhý při jmenování pozitiv EU se vyhnul právě tomuto termínu a nahradil ho obecnějším ‚evropským integračním procesem,‘ bez kterého by podle Dlouhého nebyl pro nás jednoznačně přínosný vnitřní trh.

Na závěr kandidáti zopakovali, jaké jsou pilíře jejich evropské vize. Podle Jany Bobošíkové je naším zájmem co nejméně EU, nepřijmout euro a neúčastnit se evropského stabilizačního mechanismu a bankovní unie. Podle Bobošíkové nelze hodnoty západní civilizace přisuzovat pouze jednomu společenství a nazývat je hodnotami evropskými.

 Dlouhý připomenul, že EU je výsledkem vývoje, který přinesl mír a prosperitu, ale nyní se neubírá dobrým směrem. Přál by si, aby ČR byla konstruktivním kritikem, který je schopen jasně definovat potřebná opatření pro změnu a najít pro svou vizi partnery. Jakub Janda pak poděkoval kandidátům za účast a vyzval diváky v sále k hlasování. I přes některé ostřejší otázky z publika proběhl kandidátský duel v přátelském a gentlemanském duchu.

 Hlasování dopadlo mírně ve prospěch Jany Bobošíkové, která získala 51% hlasů diváků, zatímco Vladimír Dlouhý získal 49%.

VIDEOZÁZNAM:

 Mediálními partnery debaty byly iDNES.cz, Český rozhlas 6 a Volba-prezidenta.cz.

Mediální výstupy: iDNES (video): Jsou plány EU sociálně inženýrský sen?