Search
Close this search box.

Čtyři doporučení pro jednání s Řeckem

Letos pak začali vybírat z bank takové množství peněz, že byla řecká vláda 28. června nucena zavést kapitálové kontroly, aby v domácích bankách vůbec nějaké peníze zůstaly. Řecké banky jsou nyní sice potenciálně solventní, ale dostatek hotovosti jim zajišťuje pouze záchranný program ELA (emergency liquidity assistance), jehož udržováním Evropská centrální banka (ECB) de facto rozhoduje o bytí a nebytí řecké ekonomiky. Pokud by byly dodávky likvidity bankám zastaveny, dojdou v zemi eura a řecká vláda, která si je nemůže sama „natisknout“, bude nucena vydat dlužní úpisy, jež se pravděpodobně stanou zárodkem nové měny.

ECB samozřejmě nemá zájem shodit Řecko z útesu a odstartovat odchod země z eurozóny, zároveň ale nechce a nemůže podporovat bankovní domy, jejichž solventnost je s hrozícím bankrotem státu čím dál více pochybná. Podle současných pravidel a za současných podmínek program ELA umožňuje řeckým bankám vyplácet peníze zhruba do příštího týdne. Pokud však k dohodě nedojde, program může být ukončen ještě dříve.

Věřitelům jde v podstatě o to, aby byli ujištěni, že Řecko učiní vše pro to, aby se v dlouhém období stalo zemí schopnou dostát svým závazkům. Tím se dostáváme k otázce splatitelnostiřeckého dluhu. Většina ekonomů se domnívá, že řecký dluh skutečně je nesplatitelný a určité očesání bude nutné. Právě odepsání části dluhu a/nebo radikální restrukturalizace jsou nyní hlavními požadavky řecké vlády. V těchto požadavcích nachází podporu nejen u levicových ekonomů jako je Thomas Piketty, ale rovněž u lidoveckého předsedy Evropské rady Donalda Tuska nebo šéfky IMF Lagardeové.

V čele odpůrců stojí jako největší věřitel Německo. To má podporu nejen od podobně fiskálně konzervativních zemí jako je Finsko, ale také od chudších členů eurozóny (Slovenska a pobaltských zemí), nebo Španělska, Irska a Portugalska, které si pod dohledem Troiky samy prošly náročnými programy. Není divu, vedle vlastní finanční újmy je zde především politické riziko. Úspěch Syrizy při renegociaci dluhu by mohl inspirovat populistické strany v ostatních zadlužených zemícha to by mohlo dále vést k rozpadu fiskální disciplíny v celé eurozóně. Příliš benevolentní odpis řeckého dluhu by mohl vést i k vzestupu protievropských stran v severních zemích.

Co by měli aktéři v tuto chvíli dělat?

  • ECB by měla udržovat pro Řecko ELA jen do té doby, dokud bude existovat reálná šance na dosažení dohody. Nedělní summit byl sice označen za konečný termín pro dohodu, pokud se zde ale státy nedohodnou, skutečně rozhodujícím datem bude možná až 20. červenec, kdy musí Řecko splatit dluh právě ECB. Pokud budou jednání opravdu pokračovat i po neděli, ECB by již neměla v programu ELA zhoršovat přístup řeckých bank k likviditě a naopak by měla zvýšit horní hranici pro půjčky hotovosti tak, aby banky mohly i nadále přežít a operovat v současném režimu kapitálových kontrol.
  • Euroskupina by měla dál trvat na opodstatněných požadavcích, tj. na důvěryhodném plánu reforem, které musí řecká vláda předložit, aby dostala další peníze. Nesmí propásnout příležitost udělat z Řecka „normální“ fungující stát a umožnit tak jeho dlouhodobé setrvání v eurozóně. Mandát, který dal v sobotu nad ránem řecký parlament Tsiprasovi, obsahuje významné ústupky věřitelům a dává naději, že by se strany mohly dohodnout.
  • Součástí třetího programu by však neměly být pouze reformy a pravidla pro uvolňování peněz do Řecka, ale také podmínky, za nichž bude dluh, ideálně po částech, odpouštěn a/nebo hluboce restrukturalizován. To by mělo dát Athénám další motivaci pro plnění stanovených termínů reforem a větší zodpovědnost za výši zadlužení. Zároveň by věřitelské státy mohly být ochotnější přistoupit na další program pro Řecko. Pokud bude odpouštění dluhu navázáno na přijetí dalších reforem, dojde také k omezení politických rizik.
  • Evropské země a instituce by měly být připraveny i na případný bankrot a potenciálně následující grexit. Evropské vlády by neměly ignorovat, že v případě bankrotu Řecko může potřebovat humanitární pomoc. Předseda Evropské komise Juncker ujistil, že podrobný plán pro případ grexitu je již připraven.

Jan Famfule a David Horák působí v Analytickém týmu think-tanku Evropské hodnoty.