- Prodleva v kritických prvních týdnech šíření epidemie, kdy čínská vláda systematicky umlčovala lékaře, kteří na nové onemocnění upozorňovali, a tajila před Světovou zdravotnickou organizací (dále jen „WHO“) skutečný rozsah epidemie, znemožnila odpovídající přípravu mezinárodního společenství na přicházející pandemii. V tomto ohledu čínská vláda nese díl odpovědnosti za obrovské lidské a materiální škody, které svým jednáním způsobila.
- Pandemie koronaviru zastihla Českou republiku navzdory včasným varováním materiálně nepřipravenou, za což nese odpovědnost česká vláda.
- Nákup zdravotnických pomůcek dle dostupných veřejných informací fakticky řídili ministr vnitra Jan Hamáček1 a předseda Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík, kteří v posledních pěti letech působili jako ústřední postavy v prohlubování čínského vlivu v ČR. Není proto překvapivé, že ministr vnitra Hamáček v rámci Ústředního krizového štábu přizval ke spolupráci právě Jaroslava Tvrdíka a celková reakce české vlády na pandemii byla v linii s geopolitickými zájmy ČLR.
- Česká vláda se z prozatím nevyjasněných důvodů stala spoluhráčem mezinárodní čínské vlivové operace, a to minimálně ve třech případech:
- 1. premiér Babiš nejdříve odmítl odeslat do ČLR zdravotnický materiál jako pomoc, následně své rozhodnutí změnil a do ČLR 1. března odletěl armádní speciál se zdravotnickým materiálem, kterého byl v ČR prokazatelně urgentní nedostatek, jelikož byl jeho export o tři dny později (4. března) plošně zakázán. Přesto česká vláda dala přednost pomoci ČLR na úkor evidentních potřeb českého obyvatelstva.
- 2. premiér i ministr vnitra veřejně opakovali tvrzení, že „Čína krizi zvládla“, a přistoupili tak na čínskou snahu odvést pozornost od odpovědnosti za globální krizi, ke které významně přispělo zatajování faktů v počátečních fázích šíření epidemie.
- 3. česká vláda servilně vítala placené dodávky ochranných zdravotních pomůcek a přistoupila tak na požadavek čínského velvyslance, který se podílel na skrytém vykupování ochranných zdravotních pomůcek v ČR i nepřiměřených zásahů do zahraniční spolupráce ČR s Tchaj-wanem. Vládní koalice z evidentně servilní motivace zablokovala poděkování Poslanecké sněmovny Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc.
- Čínský stát v Česku prosazuje čtyři hlavní geopolitické zájmy:
- 1. ČLR dlouhodově usiluje o přerušení spolupráce mezi českými institucemi a Tchaj-wanem (V tomto případě český stát projevuje značně protichůdné tendence, viz dále v textu)
- 2. Stejně jako v ostatních evropských zemích ČLR usiluje, aby české bezpečnostní instituce upustily od varování před čínskou firmou Huawei kvůli obavě ze špionáže a vpustily ji do budoucích sítí páté generace (zde český stát prozatím jedná suverénně a nátlaku vzdoruje)
- 3. Vyřadit otázku lidských práv z agendy mezinárodních vztahů – např. otázky internačních táborů v Sin-Ťiangu nebo potlačování práv v Tibetu (zde český stát prozatím jedná relativně suverénně, byť se ČR nepřidala k dopisu 22 demokratických států požadujících uzavření internačních táborů v Sin-ťiangu)
- 4. Aktuální čínská vlivová operace: relativizovat vinu čínského státu za rozsah pandemie koronaviru a podpořit narativ ČLR jako zachránce Evropy (zde český stát čínským zájmům plně posloužil)
- Čínský stát vytváří tlak na české instituce a vyčítá jim nedostatek „vděčnosti“, pokud nejednají v souladu s čínskými zájmy. Je očekávatelné, že čínští představitelé v budoucnu využijí silné postavení, které nabyli (díky předchozí dlouhodobé spolupráci s Jaroslavem Tvrdíkem a Janem Hamáčkem) během první vlny epidemie koronaviru, a budou po českém státu požadovat ústupky ve výše uvedených otázkách. Masivní tlak v otázkách Tchaj-wanu již probíhá, lze očekávat čínské nátlakové požadavky v otázkách přístupu firmy Huawei do sítí 5G.
- Základní nevyjasněnou otázkou jara 2020 zůstává, proč česká vláda během pandemie koronaviru dala přednost geopolitickým zájmům čínské vlády a kdo z takového servilního vztahu benefituje.
- Je otázka, co česká politická reprezentace od svého pročínského přístupu očekává. Z rozsáhlých čínských investic avizovaných jak českými, tak čínskými představiteli zůstaly pouze prázdné sliby, a tudíž není důvod předpokládat, že by současný vládní přístup na tomto trendu cokoli změnil.
- Submisivní chování české vlády otevírá do budoucna prostor pro prohlubování čínského vlivu v ČR. Český stát prokázal servilitu, kterou čínská strana interpretuje jako slabost, a připravil tak vhodné podmínky pro prosazování čínských geopolitických zájmů v budoucnosti. Z tohoto důvodu je potřeba, aby vznikla jasná strategická koncepce české zahraniční politiky vůči ČLR, která bude klást důraz na bezpečnostní aspekty vzájemné spolupráce.
Hlavní nezodpovězené otázky veřejného zájmu
- Jak dlouho trvalo organizování vykupování zdravotnického materiálu v ČR čínskými občany a v jakém bylo rozsahu?
- Co přesně bylo domluveno s čínskými aktéry během cesty Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka do Číny během února 2020?
- Proč vláda nepodpořila a naopak ignorovala české firmy schopné zdravotnický materiál v krizové situaci masivně produkovat a dodávat?
- Na čem přesně se premiér Babiš dohodl s čínským velvyslancem 16. března, když poté předseda vlády začal Čínu veřejně chválit za to, že „pandemii zvládla“, i když řada veřejně známých informací toto čínské propagandistické tvrzení závažně zpochybňuje? Co požadoval čínský velvyslanec po českém premiérovi? Zdrželi se poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD hlasování o poděkování Poslanecké sněmovny Tchaj-wanu za bezplatnou materiální pomoc, aby tak vyjádřili submisivní gesto vůči Číně v rámci neveřejné dohody s čínskou vládou, nebo šlo o preemptivní submisivitu?
- Jak přesně vznikl seznam čínských firem, který na ministerstvo vnitra přinesl Jaroslav Tvrdík a podle kterého český stát začal z veřejných peněz z Číny nakupovat? Jakou roli měla čínská vláda v jednání vedení českého ministerstva vnitra mezi březnem a květnem 2020?