Problematika nezaměstnanosti, úlohy České republiky v Evropské unii či řádné čerpání evropských dotací jsou jistě závažnými politickými tématy. A to nejen na celoevropské úrovni. Konkrétně se totiž dotýkají také regionů v naší zemi. Volby do Evropského parlamentu se blíží a názory kandidátů na tato témata nám mohou pomoci v rozhodování, komu dát svůj hlas. Proto také think-tank Evropské hodnoty pořádá sérii debat s kandidáty do EP. Tentokrát se debata konala v Ústí nad Labem.
Nosným tématem debaty měla být sociální politika EU. Ne všichni kandidáti však byli experty na dané téma, myšlenky se tak v průběhu debaty začaly rozbíhat směry, ve kterých jednotliví kandidáti mohli lépe nabídnout své znalosti a zkušenosti. Za hnutí ANO dorazil Pavel Telička, bývalý vyjednavač o vstupu ČR do EU a také bývalý eurokomisař. Zástupcem KSČM byl Jaromír Kohlíček, stávající europoslanec a člen evropského Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Za KDU-ČSL byl přítomen Pavel Svoboda, docent práv na Univerzitě Karlově.
Foto: Monika Pulašáková
Mezi diskutujícími kandidáty panovala v mnohých otázkách shoda, a to především v názoru na dosavadní politiku České republiky směrem k Evropské Unii. Pavel Telička poukázal na špatné hospodaření s evropskými dotacemi a k odhalení podvodů v některých regionech poznamenal, že je „rád, že se vůbec na tyto nešvary přišlo”. Jaromír Kohlíček zase kritizoval fungování jednotlivých úřadů, které mají administraci dotací na starost. Pavel Svoboda připomněl, jak premiér Nečas vyjednal u Evropské unie jednu miliardu Kč navíc, ale zapomněl již vyjednat dodatečné dva roky na čerpání dotací, které mohou znamenat až dalších sto miliard Kč.
Nicméně se všichni shodli na důvěře nové vládě, konkrétně ministerstvu pro místní rozvoj, a vyslovili naději na zlepšení situace kolem čerpání z evropských fondů. Na dotaz, co si myslí o nápadu zrušit systém evropských dotací, zazněla od všech stejná odpověď. Problém podle nich totiž nespočívá v systému dotací (kdybychom je zrušili a nastavili jiný systém, pravděpodobně se ony nešvary objeví znovu), ale v našem přístupu. Dotace jsou velmi dobrou příležitostí, jak řešit právě například problémy s nezaměstnaností, konkurenceschopností atd. Dle Teličky dokonce není nutné, abychom vyčerpali celých sto procent dotací: „Klidně, ať je to jen šedesát procent, ale ať je potom alespoň ve dvaceti procentech vidět jasný přínos, který podpora přinesla.”
Foto: Monika Pulašáková
Slova o podpoře zaměstnanosti nebo zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků a odstranění administrativních překážek zaznívala z úst všech kandidátů. K věcné debatě nad návrhy k řešení však nedošlo a zmíněno bylo pouze pár konkrétních nástrojů. Pavel Telička navrhoval prosazení mezinárodního uznávání elektronických podpisů, Jaromír Kohlíček zase hovořil o důležitosti přeshraniční infrastruktury, o kterou se již mnoho let také úspěšně zasazuje. Velkou příležitost vidí ve vybudování Labské vodní cesty. Mimo jiné by se tak mohly snížit náklady na vlakovou nákladní dopravu v regionu, která v současnosti nemá konkurenci a může si tak nastavovat vysokou cenu. Pavel Svoboda zase poukázal na možnosti Evropského parlamentu pohnout s problémy zaměstnanosti či nedostatečné konkurenceschopnosti prostřednictvím hlasování o rozpočtu. Evropské peníze mohou být využity právě na podporu malých a středních podniků či restrukturalizaci a kvalifikaci pracovní síly směrem k potřebám trhu. Navíc to nejsou jen naše témata, ale problémy ve všech koutech Evropy.
Debata se posléze přesunula do obecnější roviny a dotkla se prosazování českých zájmů v Unii. „Pokud máte jasnou vizi a strategii, můžete ji prosadit,” apeloval Telička na silnější zastoupení České republiky v EU. Nejde ale jen o aktivnější prosazování zájmů. Neméně důležité je podle něj nestát opodál, když se zrovna projednávají témata, která na první pohled s českými zájmy nesouvisí. Pokud by se nám k nim totiž podařilo najít řešení, můžeme pro příště počítat s podporou svých želízek v ohni od těch, kterým jsme věnovali pozornost. „Chceme-li něco změnit, musíme to řešit i na evropské úrovni,” tvrdil Telička a za celé hnutí ANO slíbil silné zapojení se do evropské politiky.
Foto: Monika Pulašková
Co s eurem pro Českou republiku? Nikdo z přítomných kandidátů by se do jeho přijetí příliš nehrnul. Dle Pavla Svoboda je však na zvážení, zda přijetí Eura nebude jedním ze způsobů, jak ušetřit státní výdaje díky odstranění drahých měnových převodů během obchodování se zeměmi EU. Pavel Telička se však ohradil tím, že ještě není ani čas na to, stanovit si termín přijetí společné evropské měny, dokud víme, že na to nejsme připraveni. A to jak z hlediska přijímacích podmínek, tak dlouhodobé udržitelnosti.
Dá se říct, že volby do Evropského parlamentu jsou v podstatě také volbou Předsedy Evropské komise. Právě jej budou totiž budoucí europoslanci volit. Jaromír Kohlíček funkci předsedy Komise nepřikládá takovou váhu, Pavel Telička mu však neváhal oponovat.Bývalý eurokomisař si myslí, že „je třeba, aby se předsedou stal politik skutečně evropského formátu, někdo, kdo je těžká váha, například Blair, Juncker nebo Verhoftadt.” Jméno Jaena-Claudea Junckera padlo i z úst kandidáta za KDU-ČSL, který však poukázal na skutečnost, že bývalý lucemburský premiér je jen jedním ze čtyř kvalitních kandidátů Evropské lidové strany a že se ještě rozhodne, kdo z nich bude o post usilovat.
„Přijďte k volbám. Chcete-li se tu mít jako v Německu, musíte volit jako v Německu,” pronesl na závěr apel na občany ČR Pavel Svoboda, s čímž mu dali za pravdu oba jeho kolegové.
