Česká vláda by se měla aktivněji zapojit do ochrany západního Balkánu

Stále platí, že Balkán je měkkým podbřiškem Evropy. Vývoj v šestici zemí, které se ucházejí o členství v Evropské unii – Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Makedonie a Srbsko –, má přímý dopad i na naši bezpečnost ve střední Evropě. A to nejen kvůli migračním trendům, ale i organizovanému zločinu, nelegálnímu obchodu se zbraněmi a sítím islámských extremistů. Téměř 40 % občanů Albánie, Kosova a Bosny a Hercegoviny žije v diasporách v západní Evropě a jakékoliv napětí a nepokoje na Balkáně se okamžitě projeví v EU.

Proto má EU, ale i USA eminentní zájem na stabilitě a pokračující transformaci této části Evropy. Naopak ostatní regionální a globální hráči se cynicky zaměřují na tento region k naplňování vlastních sobeckých zájmů a k eventuální destabilizaci Evropy. Orientální diktatury, jako je Rusko, Čína, Turecko, Saudská Arábie či Irán, usilují o svůj vliv ve slabých a chudých státech Balkánu různým způsobem a s odlišnou taktikou, avšak se stejným strategickým cílem: překazit úspěšné směřování západního Balkánu k euroatlantickým strukturám a v důsledku oslabit Západ, a tudíž i naši bezpečnost.

Země EU a USA investují do západního Balkánu energii i finanční prostředky, které však nejsou vždy dostatečně koordinované a přesně zaměřené. V důsledku dochází ke zbytečným duplicitám, překrývání i plýtvání. Jednou ze snah, která má sjednotit aktivity až padesáti různých aktérů v oblasti prevence šíření islámského extremismu, je Západobalkánská protiteroristická iniciativa (WBCTi). Mezi její aktuální přínosy patří zřízení regionální sítě národních koordinátorů prevence násilného extremismu, která se poprvé sešla v Praze letos v červnu. Aktivnější zapojení České republiky do stabilizace západního Balkánu a jeho obrany před nepřátelským zahraničním vměšováním by se mělo projevit i v oblasti boje s islamistickou propagandou, který česká vláda včlenila do svého programového prohlášení.