Běloruský režim jedná stále brutálněji. Kromě plošného zatýkání nenásilně protestujících se uchyluje k únosům osob, které s ním vyjádří nesouhlas. Posledním známým pokusem byla snaha o únos olympijské atletky Cimanouské z Tokia. Vzhledem k faktu, že vedení běloruského státu je plně závislé na vůli Ruské federace, nelze krátkodobém horizontu očekávat ukončení těchto nepřátelských a mezinárodně nepřijatelných činů.
Česká republika by proto měla připravit střednědobou strategii jak bude utlačovaným občanům Běloruska prakticky pomáhat. Vláda již schválila rozsahem malý program podpory, ovšem rozsah těchto represí a očekávané zabetonování diktátorského režimu znamená, že by český stát v koordinaci s našimi spojenci měl připravit minimálně střednědobý plán s výhledem na tři až pět let. Jeho součástí by měla být rozsáhlejší finanční a praktická podpora pro utíkající Bělorusy, organizační infrastruktura pro zapojení těchto osob do demokratizačních aktivit v regionu nebo snaha o zjednodušení podmínek pro vstup vybraných utíkajících firem do české ekonomiky, například oblasti IT. Český stát bude muset navýšit své bezpečnostní a zpravodajské kapacity se zaměřením na Bělorusko, jelikož ze strany běloruských a ruských zpravodajských služeb lze očekávat výrazné nepřátelské aktivity i na našem území.
