Česká vláda by měla přehodnotit své postoje k Íránu

Íránský útok na saudskoarabská ropná zařízení je jen další z řady nepřátelských akcí islamistického režimu, kterým Teherán podkopává bezpečnost na Blízkém východě a ohrožuje mezinárodní stabilitu.

Na Saudskou Arábii zaútočil během léta již několikrát. Írán dále destruktivně přispívá do lokálních konfliktů buď přímo nebo zprostředkovaně v Iráku, Sýrii (Asadův režim), Libanonu (Hizballáh) a Jemenu (Hútíové). Teheránský režim dále podniká nepřátelské zpravodajské operace v Evropě (včetně ČR), narušuje bezpečnost dopravy zejména v Hormuzském průlivu Perského zálivu a vyvíjí vlastní raketové a jaderné kapacity.

Ani před odstoupením USA od jaderné smlouvy (JCPOA) v květnu 2018, kterou Írán dnes již nedodržuje, nebyl teheránský režim méně agresivní a destruktivní. Evropská unie v čele s Německem a Francií však stále naivně věří v účinnost dohody.

Česká republika nemá žádný důvod pokračovat v podpoře politiky appeasementu vůči Teheránu. Lobbistické snahy jednotlivců z česko-slovensko-iránské obchodní komory, jejichž manipulace s českými vízy vedly k odvolání našeho velvyslance z Teheránu, by neměly určovat českou zahraniční politiku. Naopak vláda ČR by se měla jasně přihlásit k podpoře sankcí proti Íránu a koalice za bezpečnost plavby v Perském zálivu, jejímiž členy jsou vedle USA i Velká Británie, Austrálie, Izrael, Bahrain a Saudská Arábie. V rámci EU by ČR měla otevřít konstruktivní debatu o tom, jak realisticky nastavit vztahy s íránským režimem a postavit se k jeho jadernému programem, jelikož nefunkční dohoda JCPOA tak či tak pozbyde platnosti nejpozději v roce 2030.