Ruská federace spáchala na českém území vojenský útok. Dle informací českých bezpečnostních institucí se příslušníci ruské vojenské rozvědky (GRU) podíleli na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014. V důsledku toho zemřeli dva čeští občané, stovky lidí musely být evakuovány a škody lze vyčíslit na miliardy korun.
Vláda v pondělí 19. 4. 2021 vyhostila 18 ruských zpravodajců z ruské civilní (SVR) a vojenské rozvědky (GRU), kteří působí na českém území pod diplomatickým krytím. Představitelé ruské kontrarozvědky (FSB) dle veřejných informací vyhoštěni nebyli. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 českých diplomatických pracovníků (16 diplomatů a 4 technické pracovníci). Neexistuje žádná parita, Rusko má nyní v České republice třikrát větší diplomatické a zpravodajské zastoupení, než by podle Vídeňské úmluvy mělo mít: poměr mezi souhrnným počtem diplomatů a technických pracovníků s diplomatickou imunitou je nyní 111 ku 38 ve prospěch Ruska, pokud počítáme i zaměstnance konzulátů s diplomatickou imunitou (kteří dle českých zpravodajských služeb také páchají ruskou špionáž).
Vicepremiér Jan Hamáček přirovnal tuto situaci k ruskému chemickému útoku v Salisbury v roce 2018, nicméně reakce na něj byla výrazně razantnější. Po koordinované reakci spojenců došlo k vyhoštění celkem 153 ruských zpravodajců ze západních zemí a uzavření ruského konzulátu v Seattlu, který sloužil ruské špionáži.
Adekvátní reakcí českého státu by bylo:
1) Co nejefektivněji a nejdůrazněji využít členství ČR v NATO a EU a požádat naše spojence a partnery o podporu a spolupráci. V NATO požádat o svolání mimořádného jednání Severoatlantické rady, podrobně na něm informovat spojence o vrbětickém případu a vyzvat je ke společnému postupu v reakci na tento agresivní čin Ruska. Ideálním výsledkem by bylo synchronizované vyhošťování ruských zpravodajců ze spojeneckých zemí, podobně jako tomu bylo v roce 2018 po útoku v Salisbury. Informovat také naše partnery v EU a vyzvat je k razantní koordinované reakci.
2) Na úrovni EU otevřít jednání o dalším, ideálně periodickém zesilování sankcí proti RF, které v současné podobě zjevně nedostačují k tomu, aby odradily Kreml od agresivních kroků.
3) V koordinaci se spojenci by česká vláda měla vyhostit všechen ruský diplomatický personál z českého území kromě ruského velvyslance. Ruská federace by reagovala obdobně a následně by bylo vzájemné diplomatické zastoupení budováno paritně, tedy ve stejném poměru. Vyhoštění celé ruské diplomatické mise z ČR kromě velvyslance by rozbilo většinu existujících ruských zpravodajských sítí a bylo by tedy výhodné pro bezpečnost českého státu. Alespoň jeden z ruských konzulátů (sloužících pro ruské zpravodajské operace) by měl být na českém území uzavřen, stejně jako to udělaly Spojené státy v Seattlu v roce 2018. Když Velká Británie v roce 1971 vyhostila 105 sovětských zpravodajců, ochromila tím sovětské zpravodajské aktivity na desetiletí.
4) Ukončit vládní pokusy o přizvání ruské státní agentury Rosatom či jakékoliv jiné entity reprezentující současný režim do tendru (včetně subdodávek) na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, a to v jakékoliv podobě včetně konsorcia a převodů licencí na trojské koně. Aby toto rozhodnutí nemohla příští vláda po říjnových volbách po nátlaku prezidenta Zemana jednoduše změnit, dávalo by smysl vyloučit ruskou nebo čínskou účast uzákoněním.
5) Vláda by měla jako výraz důvěry rozhodnout o prodloužení pětiletého mandátu ředitele BIS Michala Koudelky.
6) Ukončit nefunkční česko-ruské konzultace, které jsou pouze Potěmkinovou vesnicí bez reálného obsahu a zájmu ruské strany konstruktivně komunikovat s Českou republikou.
7) Český bezpečnostní aparát by měl do třech měsíců přednést vládě a sněmovnímu bezpečnostnímu výboru zprávu o činnosti všech ruských a pro-kremelských uskupení na českém území s cílem snížit potenciál pro ruské vlivové a dezinformační operace na českém území a zveřejňovat co nejvíce informací. Specifický důraz by měl být kladen na fungování ČR jako pračky ruských špinavých peněz.
8) Poslanecká sněmovna by měla odhlasovat zřízení vyšetřovací komise na téma ruského vlivu v České republice, která by ve zbývajících měsících současné Poslanecké sněmovny připravila agendu a plán pro příští Sněmovnu s předpokladem, že toto vyšetřování se naplno rozeběhne po říjnových volbách.
9) Vláda by měla zažalovat jménem pozůstalých po dvou českých obětech ruského vojenského útoku a osob s přímou materiální újmou (vyčíslenou celkově na více než miliardu korun) Ruskou federaci u Evropského soudu pro lidská práva tak, aby byly na Ruské federaci vymáhány kompenzace.
10) Ukončit manipulativní pokusy o využití neschválené ruské vakcíny Sputnik V.
11) Po schválení vládní strategie proti hybridním hrozbám by měl následovat akční plán, do něhož by měl být do června formulován roční plán aktivit, které česká státní správa vykoná s cílem snížit závislost zejména na Ruské federaci a Čínské lidové republice.
SIGNATÁŘI:
- Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku PSP PČR, předsedkyně TOP 09
- Jan Lipavský, místopředseda Výboru pro obranu a Zahraničního výboru PSPČR (Česká pirátská strana)
- Pavel Žáček, místopředseda Výboru pro bezpečnost, PSPČR (ODS)
- Helena Langšádlová, členka Stálé Komise pro hybridní hrozby, PSPČR, místopředsedkyně TOP 09
- Václav Chaloupek, senátor, Senát PČR, hnutí Občané patrioti (OPAT)
- Petr Kolář, bývalý velvyslanec České republiky v USA, Švédsku, Irsku a Ruské federaci
- František Vrabel, ředitel, Semantic Visions
- Jakub Janda, ředitel, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
- Tomáš Bouška, ředitel, Novinářský inkubátor, Spolek Političtí vězni.cz
- Bohumil Kartous, Ředitel Pražského inovačního institutu, mluvčí Českých elfů
- Petr Kutílek, předseda Pojďme dál, iniciátor přejmenování náměstí Borise Němcova
- Veronika Víchová, zástupkyně ředitele pro analytickou činnost a vedoucí programu Kremlin Watch, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
- Monika Richter, analytička, Semantic Visions, externí analytička, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
- David Stulík, vedoucí Východoevropského programu, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
- Martin Svárovský, Vedoucí Programu bezpečnostních strategií, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
- Jan Paďourek, výzkumný pracovník, Transatlantické centrum CEVRO Institut VŠ Praha
- Jan Šír, výzkumný pracovník, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
- Jakub Kalenský, seniorní analytik, Atlantic Council
- Vít Kučík, publicista, mluvčí Českých elfů
- Roman Máca, analytik, Institut pro politiku a společnost
- Pavel Havlíček, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
- Alexandra Alvarová, autorka knihy Průmysl lži
- Václav Šmejkal, učitel, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
- Daniel Kvasnička, Farář, Církev bratrská
- Kateřina Hloušková, historička, analytička Pravý Břeh – Institut Petra Fialy
- Jan Urban, publicista, vysokoškolský učitel New York University
