Search
Close this search box.

Červnový summit Evropské rady: bezpečnostní výzvy a ekonomické otázky

Vrcholní představitelé EU budou na svém pravidelném červnovém zasedání Evropské rady (25. – 26. června) projednávat řadu otázek, jež navazují na předchozí březnové a mimořádné dubnové zasedání. Klíčové položky projednávané agendy budou tvořit hospodářské otázky a důležité bezpečnostní výzvy. V souvislosti s bezpečností se bude debata soustředit na otázky týkající se migrace a na zhodnocení probíhající práce v boji proti terorismu. Lídři budou rovněž diskutovat o revizi Evropské bezpečnostní strategie[1] z roku 2003. V rámci ekonomických témat budou hlavy států a vlád jednat

o uzavření druhé fáze evropského semestru 2015, dále zhodnotí současný stav Transatlatického obchodního a investičního partnerství (TTIP) a také pokrok ve vzniku nového Evropského fondu pro strategické investice. Unijní představitelé budou také společně jednat o dalším směřování v oblasti digitální agendy a Hospodářské a měnové unie (HMU).

Migrační politika

V návaznosti na mimořádné dubnové zasedání Evropské rady (23. dubna), jež bylo svoláno v reakci na uprchlickou krizi ve Středozemním moři, se hlavním tématem červnového summitu stala právě otázka migrace. Evropská rada se znovu vrátí ke svým stanoviskům dohodnutým v dubnu a vezme v potaz zprávy Rady a Komise obsahující postoje těchto dvou institucí k projednávané otázce, zároveň zhodnotí pokrok v implementaci přijatých stanovisek.

Nutno zmínit, že aktivitu Evropské rady v otázkách migrace neodstartovala již zmíněná tragédie ve Středozemním moři. Práci na řešení výzev vznikajících rostoucími migračními toky započala Evropská rada společně s Radou již v letech 2013 a 2014. V polovině roku 2014 Evropská rada dokonce definovala migraci jako strategickou prioritu Unie. Došlo také ke zřízení pracovní skupiny Task Force Středozemního moře, jež měla za úkol předcházet tragickým incidentům, posílit tranzit migrantů a také spolupráci se zeměmi původu. Vyvíjená snaha a aktivity nicméně nedokázaly reagovat na rostoucí vlnu migrace a v důsledku incidentu ve Středozemním moři se unijní lídři na mimořádném dubnovém summitu shodli na čtyřech primárních cílech nutných k vykonávání účinné migrační politiky. EU by měla aktivně bojovat proti obchodníkům s lidmi, dále by měla posílit svou přítomnost na moři a předcházet nelegální migraci. V neposlední řadě by měla EU jako celek zesílit vnitřní solidaritu a odpovědnost v souvislosti s širší ochranou uprchlíků z oblastí postižených konflikty.

V květnu pak Komise představila Sdělení o evropském programu pro migraci, které rozšiřuje původně navržených deset bodů zveřejněných Komisí bezprostředně po dubnových událostech, jež měly řešit migraci ve Středozemí. Toto sdělení navrhuje přijetí konkrétních okamžitých a také dlouhodobých opatření, vyzývá k odstranění strukturálních nedostatků migrační politiky pomocí posílené soudržnosti či jasně daného rámce pro legální možnosti vstupu do EU a další. Mimo jiné se tímto sdělením zabývali také představitelé na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (15. – 16. června). Ministři projednávali různé aspekty Evropského programu pro migraci a většina delegací uvítala jeho komplexní a průřezový charakter. Představitelé zároveň vyzvali přípravné orgány Rady, aby pokračovaly v jednání s cílem dosáhnout co nejrychlejšího naplnění programu. Zprávu o výsledcích jednání poskytne předsednictví na summitu Evropské rady.

Boj proti terorismu a vnitřní bezpečnost EU

Členské státy EU se zavázaly vést společný boj proti terorismu a zároveň zajistit ochranu pro své občany. V souvislosti s těmito cíli přijala EU v roce 2005 Strategii pro boj proti terorismu, která postupem času zaznamenala několik revizí či doplnění. K posílení této strategie došlo také na neformálním zasedání Evropské rady dne 12. února 2015, které se uskutečnilo krátce po teroristických útocích v Paříži. Hlavy států a vlád se v únoru shodly na třech cílech obsahujících jednotlivá opatření[2] nutná k jejich naplnění. Prvním cílem je zajištění bezpečnosti občanů prostřednictvím rozvoje nástrojů pro detekci a narušení cestování teroristů. Druhým cílem je prevence radikalizace a ochrana hodnot. Posledním cílem EU je spolupráce s mezinárodními partnery. Evropská rada na svém červnovém zasedání tato nová opatření zhodnotí.

Zhodnocení práce EU v souvislosti s vnitřní bezpečností bude provedeno také na základě sdělení Evropské komise z dubna 2015 s názvem „Evropská agenda bezpečnosti“ obsahujícího další cíle nutné k zajištění vnitřní bezpečnosti Unie.

Evropská bezpečnostní strategie a vnější vztahy EU

Dle předběžné agendy jednání červnového summitu vyzvou zástupci jednotlivých zemí vysokou představitelku Federicu Mogheriniovou k přezkoumání Evropské obranné strategie, koncepčního rámce pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) z roku 2003. Jedná se
o komplexní dokument analyzující a definující bezpečnostní prostředí EU, určující hlavní výzvy a následné politické důsledky pro EU. Tento dokument zároveň definuje pět klíčových hrozeb, jimiž jsou terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, selhání státu či organizovaná trestná činnost. Přezkoumání tohoto dokumentu bylo provedeno již v roce 2008, kdy byla potvrzena platnost dokumentu s důrazem na větší  soudržnost a aktivitu EU s cílem snadnějšího naplnění jejího potenciálu.

S ohledem na dohodu z březnového zasedání Evropské rady budou představitelé projednávat vztahy s Ruskem a aktuální situaci na Ukrajině. Představitelé také zhodnotí pokrok v plnění minských dohod. Vzhledem k tomu, že platnost omezujících opatření vůči Rusku ze strany EUvyprší 31. prosince 2015, budou lídři pravděpodobně diskutovat o dalších krocích. Předmětem jednání bude také boj EU proti dezinformacím ze strany Ruska o konfliktu na Ukrajině. Na březnovém zasedání představitelé pověřili hlavu diplomacie Fredericu Mogherini, aby ve spolupráci s členskými státy připravila akční plán pro strategickou komunikaci, jenž bude předložen na následujícím červnovém summitu.

Digitální agenda a evropský semestr

Předmětem debaty mezi vrcholnými představiteli bude také další směřování v oblasti digitální agendy. Diskutován bude především podrobný plán Evropské komise na vytvoření jednotného digitálního trhu, který představila počátkem května 2015. Zároveň tak Komise tímto krokem splnila jednu ze svých hlavních priorit. Komisí předložená strategie pro jednotný evropský digitální trh obsahuje soubor opatření, jež mají být předložena do konce příštího roku. Jejími základními body jsou: zlepšení přístupu spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě; vytvoření správných a rovných podmínek, aby se mohly rozvinout digitální sítě a inovativní služby;  maximalizace růstového potenciálu digitální ekonomiky. Dle předsedy Evropské Komise zveřejněním strategie dochází k „položení základního kamene digitální budoucnosti Evropy“.

V rámci evropského semestru budou lídři na červnovém zasedání schvalovat jednotlivá doporučení pro členské státy, která poslouží jako vodítko pro realizaci strukturálních reforem, politiky zaměstnanosti a tvorbu národních rozpočtů. Přijetím všech těchto doporučení pro jednotlivé členské státy, jež navrhuje Rada a po potvrzení Evropskou radou je Rada přijímá, dojde k uzavření tzv. druhé fáze evropského semestru. Poté bude následovat třetí, prováděcí, fáze, ve které členské státy  při svém rozhodování o státním rozpočtu pro nadcházející rok přijatá doporučení zohlední.

Hospodářské otázky

Prostor bude také věnován otázce budoucnosti eurozóny. Debata by se měla vztahovat hlavně na zprávu o přípravě dalších kroků k lepší správě ekonomických záležitostí v eurozóně, kterou by autoři měli na tomto zasedání předložit. Zpráva, na jejíž přípravě se podílejí předseda Komise, předseda eurosummitu, předseda Euroskupiny a prezident Evropské centrální banky, by měla popsat další kroky potřebné k hladkému fungování HMU. O potřebě vypracovat tuto zprávu rozhodli účastníci na eurosummitu konaném v říjnu roku 2014 a také lídři EU na zasedání Evropské rady v prosinci 2014. Zpráva zároveň navazuje nazprávu „čtyř předsedů“ s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ předložené Evropské radě v roce 2012. Základy nové zprávy představil předseda Komise Jean Claude Juncker již počátkem roku, kdy na neformálním zasedání Evropské rady (12. února 2015) předložil Analytickou zprávu obsahující klíčové body, jimiž je potřeba se v následující zprávě zabývat.

V rámci ekonomických témat se budou lídři EU soustředit rovněž na pokrok ve vyjednávání o dosažení TTIP a zhodnotí současný stav Evropského fondu pro strategické investice, jenž je součástí tzv. Junckerova investičního balíčku a dle dohody
z březnového summitu by měl začít fungovat od poloviny roku 2015. Ačkoliv ještě nedošlo k formálnímu založení fondu, již sedm členských států oznámilo, že do fondu přispějí konkrétní částkou. Kromě Německa, Španělska, Francie, Itálie, Lucemburska a Polska svůj záměr oznámilo před pár dny také Slovensko.

Otázky pro premiéra

1) V případě, že ČR odmítá závazné kvóty pro přerozdělování uprchlíků, jaké jiné konkrétní řešení nabízí, aby bylo zmenšeno břemeno, které nesou nejvíce zatížené členské státy EU jako je Itálie či Německo?

2) Se kterými partnery premiér či jiný člen vlády vyjednával o možných alternativních řešeních pro sdílení azylového břemene? Podařilo se dohodnout konkrétní koalici?

3) Co ČR nabídne na jednání Evropské rady jako svůj příspěvek k řešení uprchlické krize? Kolik je ČR připravena a ochotna přijmout uprchlíků během roku 2015?

4) Pokud je pro ČR zásadní udržení schengenského prostoru, jaké konkrétní kroky je ochotna udělat pro jeho udržení?

 

[1] Definice viz. dále

[2] Detailní výčet opatření viz. oficiální prohlášení členů Evropské rady z neformálního zasedání dne 12. února 2015

Tereza Nováková působí jako externí spolupracovnice think-tanku Evropské hodnoty.