Search
Close this search box.

Akademický jazyk je bariéra, nikoliv most, vzkazují britští úředníci univerzitám

Akademici ve Velké Británii nedávno zjišťovali, nakolik státní aparát využívá jejich odborné publikace. Veřejní činitelé považují akademické výstupy za cenný zdroj informací, avšak mají problém jim porozumět.

Studii nazvanou „Co chtějí vládní činitelé od akademiků?“ vydala na konci dubna univerzita v Manchesteru. Pod vedením Colina a Carole Talbotových akademici zkoumali, jak dobře a často využívají úředníci s rozhodovací pravomocí ve Velké Británii studie a odborné publikace vydávané na britských univerzitách.

Před začátkem zkoumání bylo důležité stanovit metody postupu a hlavně to, jakým způsobem proběhne sběr dat. Autoři oslovili online dotazníkem přes 4 tisíce úředníků. Použili k tomu databázi britské Senior Civil Service (SCS). Bylo velice složité a prakticky nemožné přesně určit, kteří úředníci tzv. vytváří politiku a mají vliv na rozhodovací proces. Autorům se nakonec vrátilo 340 použitelných odpovědí (8%). K této velké skupině respondentů se autorům dostalo i mnoho doprovodných komentářů. Nejvíce odpovědí přišlo z Anglie (přes 84 % odpovědí). Zbytek (16 % odpovědí) z ostatních částí Velké Británie. Všechny tyto úředníky s rozhodovací pravomocí nazýváme „policymakers“.

Badatelé z univerzity v Manchesteru oslovili 4 tisíce úředníků, Zdroj: Wikipedia

Badatelé z univerzity v Manchesteru v rámci výzkumu oslovili 4 tisíce úředníků. Zdroj: Wikipedia.org

Co chtějí „policymakers“ od akademické sféry? Akademici a univerzity nabízejí neomezenou škálu odborných publikací, článků, recenzí a časopisů, ze kterých lze čerpat data přímo použitelná praktickém rozhodovacího procesu (25 000 – 50 000 prací ve VB). Autoři položili dotazovaným několik otázek, některé odpovědi byly velice překvapivé, jiné lze označit za spíše očekávané.

Pro autory bylo např. velice překvapivé zjištění, že 55 % respondentů označilo jako hlavní zdroj informací akademické odborné publikace a články. Jako velice málo využívaný zdroj informací byly označeny webové stránky a blogy univerzit, neboť jen málo z nich (údajně) nabízí přehledný zdroj informací.

Většina (55 %) členů britského státního aparátu pracuje s odbornými články. Zdroj: gov.uk

Přestože veřejná politika (public policy) není v akademické sféře důstojně zastoupena (například jako APPAM v USA), stala se tato oblast nejvíce využívanou mezi respondenty. Hned za veřejnou politikou následovala ekonomika a veřejná správa (public administration). Překvapením bylo, že je zde velký rozdíl mezi tím, co akademická sféra produkuje jako odborné publikace a označuje je za důležité a tím, co za důležité a užitečné označují samotní úředníci.

Na otázku, jaký typ práce přijde úředníkům nejvíce užitečný pro praxi, nebyly odpovědi tolik překvapivé. Jako nejužitečnější byly označeny případové studie společně s kvantitativním a kvalitativním výzkumem. Podstatné je, jak jsou akademické odborné práce užitečné pro ty, kterým jsou přímo určeny a jak často je využívají. Z některých odpovědí lze vyčíst, že velice problematický je jazyk, jakým jsou studie a články psány. Jeden příklad za všechny: „Akademický jazyk je bariéra, nikoliv most“. Srozumitelnost sdělení je velký úkol pro akademiky, pokud chtějí, aby měly jejich výstupy praktický dopad, staly se užitečnějšími.

Zmatení jazyků? Akademické studie jsou někdy pro veřejné činitele příliš složité. Zdroj: APPAM

Podle průzkumu nejsou akademické práce příliš využívané. Několikrát do měsíce je využívá 36 % úředníků. Podíl těch, kteří je využívají několikrát za rok, je totožný, opět tedy 36 % úředníků. Několikrát za týden jsou akademické práce využívány v 16 % případů. Těch, kteří uvedli, že čerpají z akademických prací každý den, byla výrazná menšina, pouhých 6 % respondentů.

Propast mezi úředníky s rozhodovacími pravomocemi a akademickou sférou se pomalu zmenšuje, což je velice pozitivní signál. I přesto je zde mnoho problémů, které vyžadují výrazné zlepšení na obou stranách. Akademici by se měli především zaměřit na přiblížení svého odborného jazyka úředníkům a také na to, jak více přiblížit své práce jejich požadavkům. Úředníci společně s politiky by na druhou stranu neměli váhat ohledně nasměrování většího objemu peněz do vzdělávání a využívání akademických odborných publikací, neboť jsou to především oni, komu jsou odborné práce určeny.

Autor Vojtěch Dědek působí jako externí spolupracovník think-tanku Evropské hodnoty.